Moc hezky napsané, moje zkušenosti z dětských táborů pro mládež ohroženou sociálně-patologickými jevy jsou obdobné. Většinou se jednalo o děti, které byly v přírodě poprvé v životě a představa přespání venku pod širákem pro ně byla tak stresující, že někteří dokonce na vlastní žádost odjeli domů dříve. Osobní setkání s rodiči v tomto směru mnohé vysvětlilo, ani jim samotným nebyla ta představa příjemná, někteří se dokonce ptali, proč si s sebou nevezmeme stany... Seznamovat se s přírodním prostředím nárazově ve 14 letech je prostě najednou velký, pro mnohé nezvládnutelný, skok.