Předškoláci, rané dětství

Předškoláci, rané dětství

autor Lenka Neumannová -
Počet odpovědí: 4

Předškolák se učí všemi smysly poznávat přírodu. Sleduje a pamatuje si: "Lehne si dospělý jen tak do trávy", "vykoupe se v bahnitém rybníku". Dospělého bere jako průvodce a učí se tak. Jsou to přímé zkušenosti se zdravou a druhově rozmanitou přírodou.

Jistě situace z mého dětství. Dnešní svět má bohužel i druhou stranu mince a to je omezování našich dětí. Kdo z nás si lehne jen tak do trávy, aby se nebál klíštěte. Kdo z nás se vykoupe v rybníku bez obavy ze sinic. Jisté možnosti dětem vědomě odpíráme.

 

Rané dětství je období, kdy děti chodí se svými rodiči ven a přirozeně se učí a objevují přírodu za každého počasí, její rozmanitost. Pro jejich imunitní systém je důležité přirozené sžívání s přírodní "špínou". 

Je dobré, že děti v mateřských školách chodí na procházky za jakéhokoliv počasí. Dodržování tohoto režimu je potřebné pro jejich schopnost termoregulace a bezesporu posílení imunitního systému. I na zahradě se dá dítěti vysvětlit, že na broučka se přeci nešlape. 

V odpovědi na Lenka Neumannová

Re: Předškoláci, rané dětství

autor Alena Havlíčková -

Je důležité vést k poznání přírody a učit se tomu správnému.Je také škoda, že dnešní děti a mládež nepozná to pravé kouzlo přírody, jako jsme měli my. Bezstarostné běhání venku, koupání v přírodě. Spousty dětí žijí ve městech, kde takový kontakt s přírodou nemají. Koupání v přírodě dnes je možné jen na některých místech a nehodí se pro každého (Atopický ekzém, aj. ).

V odpovědi na Lenka Neumannová

Re: Předškoláci, rané dětství

autor Nikola Urbanová -

Okomentuji tento příspěvek do diskuze tak, že kdo se bojí NESMÍ DO LESA. Tudíž pokud se rodič bojí lehnout si do trávy kvůli riziku přisání klíštěte, či se bojí vykoupat v rybníku, předává tento vzorec strachu zbytečně i svým dětem. Možná ,že rodič tohoto rodiče se také bál ... a je to začarovaný kruh. Nicméně dnešní doba nabízí mnohem ,,atraktivnější" trávení volného času, než máchání se v rybníce, stanování, válení v trávě... Přeci jen, čím se dítě raději pochlubí ve škole? Včera jsem byl s rodiči pod stanem a u rybníka, nebo snad - Včera jsem si koupil nový iPhone a boty za dva tisíce. Která informace je pro jeho spolužáky zajímavější? Na toto si musí každý odpovědět sám. 

Další část příspěvku do diskuze se týká raného dětství, působí to na mě tak, že je snazší vzít dítě na zahradu a ukázat mu brouka, než ho protáhnout pořádně po lese. Samozřejmě i na zahradě se toto dá, ale spousta věcí na zahradě v porovnání s lesem, k vidění není. 

V odpovědi na Nikola Urbanová

Re: Předškoláci, rané dětství

autor Helena Veselá -

Myslím si, že je zde velmi důležitá role rodiče nebo jiného dospělého vzoru, nebo jen vzoru obecně. Přejaté vzorce chování, neboli učení se nápodobou, mohou působit jak pozitivně, tak i negativně. Byla jsem svedkem dítěte, který kopne do kočičky s nevybíravým slovníkem. Následně zjistím, že to tak dělá tatínek. Viděla jsem maminku, která sedí s dětma uprostřed louky na zemi a sbírají kytičky, tyto děti milují přímý kontakt s přírodou. Objímají stromy, sedají si na zem, nebojí se při hře ušpinit.

Je tedy vzor  a přejaté vzorce chování alfou a omegou enviromentální výchovy? Já si myslím, že ano.

V odpovědi na Helena Veselá

Re: Předškoláci, rané dětství

autor Markéta Vintr Bolardtová -

I když je vcítění malých dětí do jiných přírodních druhů v předškolním období nahodilé, považuji ho za nejdůležitější na jejich životní cestě. Už Jean Jacquese Rousseau volal ve svých dílech po návratu k přírodě a lidské přirozenosti. To, co se dítě naučí v předškolním věku, bude jeho výbavou do let budoucích. Nikdy se sice nevrátí doba, jak jsme vyrůstali my, ale je jen na nás – průvodcích (ať už jako rodič nebo pedagog), jak se tomu co nejvíce přiblížit.