Diskuse

V tomto je bohužel problém no.

Mnoho lidí z veřejnosti ani například nekouká na skupinku dětí a jsou schopni se přimotat a celou skupinu rozhodit. To se například stalo i nám. 

Mě by zajímalo, jak by se tohle dalo například i řešit, protože to jsou mnohdy situace, které se bohužel nikdy nevyřeší.

Musím přiznat, že podobných situací zažívám na skautských výpravách nespočet.

Vychovávat cizí dospělé lidi si nedovolím, ale svým dětem vysvětlím, jak by se ony samy mohly zachovat lépe. 

Je pro mě důležité, že zajistím, aby z nich v budoucnu nebyli stejně tak zapšklí lidé jako občas potkávám.

Myslím, že nejen s dětmi musí mít člověk občas trpělivost.

Můj názor je ten, že existuje mnoho dospělých lidí, kteří jsou často velice pobouřeni, pokud jen musí cestovat se skupinkou dětí v jednom dopravním prostředku, případně si děti dovolí, povídat si. To je hned oheň na střeše. Na většinu takových situací se snažím nereagovat, protože dospělého člověka již často vychovávat nelze a často tyto nepříjemné debaty vyvolávají zejména z důvodu, že mají chuť se s někým pohádat či vyvolat konflikt. Proto děti vždy před cestou kamkoliv poučím, že se mají chovat co nejklidněji, aby nikoho nerušily. Pokud přesto ke konfliktu dojde a já vím, že není vyvolán nevhodným chováním dětí, zeptám se dotyčné osoby, jak by postupovali oni na mém místě. Obecně se snažím konfliktním situacím s dětmi vyhnout, pokud to jen trochu jde.

Dobrý den,

děkuji za toto stále více aktuální téma.

S dětmi je důležité tyto nastalé situace rozebrat. Bohužel musíme připustit, že i u dospělých jedinců se můžeme setkat s nevhodným chováním.

Souhlasím s Kristýnou, není v naší kompetenci převychovat tyto "dospělé". Můžeme však správným směrem vést naše děti a na těchto smutných případech prezentovat, jak by chování lidí ve společnosti nemělo vypadat.

Pevné nervy. Zdravím. Krátká

Zdravím,

často se s obdobnými situacemi setkávám, když s dětmi vyrazíme na hřiště, kde jsou i cizí děti s jejich rodiči. Situaci řeším i s "cizím" dítětem, když se k tomu rodič nemá a kolikrát už jsem se setkala i s tím, že za mnou rodič přišel, co si dovoluji vychovávat jeho dítě, přesto, že celou situaci ani neviděl. V takových chvílích se snažím apelovat na jejich empatii a pochopení a hlavně nad takovými situacemi před dětmi nechci mávnout rukou a nechat věci nedořešené, chci jim ukázat, že se dá vše s chladnou hlavou a slušně vysvětlit, pokud se se stejným postojem nesetkám na opačné straně, tak celou situaci následně probírám s dětmi, co bylo špatně a jak by se ony zachovaly nebo jak by se mělo zachovat dítě či jeho rodič. Opravdu mě mrzí, když k dětem tímto způsobem přistupují cizí dospělí nebo se snaží před dětmi shodit mě, místo aby šli vlastním dětem vzorem slušného a správného chování. Když dojde na situaci, že se jedno z "mých" dětí zachová nesprávně, také po něm chci aby situaci pochopilo a "cizímu" dítku se omluvilo, proč je to tedy takový problém v opačném případě.