Jako praxi jsem si zvolila akce pro děti pod spolkem Matěj z.s. Pořádáme víkendové pobytové akce a připravujeme pro ně veškerý program.
Problémoví jedinec - chlapec, který se neustále uráží a sabotuje tak připravený program. Při jakékoli činnosti se naštve a urazí, že není všechno podle jeho představ. Z počátku jsem si nevěděli rady a snažili se ho za každé situace dostat zpět do hry/ do aktivity , která právě probíhala. Bylo to náročné jak pro nás, tak pro něho. Ale postupem času jsem zjistili, že ho nemůžeme tlačit do aktivit, do kterých se mu nechce. Nechávali jsme ho, aby se vyvztekal a on sám pak zjistil, že chce hrát s ostatními dětmi, a že se bude muset řídit pravidly, jež byly stanoveny na začátku, a které platí pro všechny. Teď, vždy když se urazí, tak ví, že musí odejít mimo děti, aby je nerušil a vyřešit si to sám se sebou a pak se může vrátit bez problému zpět do hry.
Zároveň si člověk musí uvědomit, jak moc jde o individualitu dítěte, a že by takové jednání určitě neplatilo na každého svěřence.