Ve skupině, kterou navštěvuji se zpočátku vyskytl takový problém, že děti byly zvyklé přes letní měsíce provádět požární útok venku s velkým množství pohybu. Proto byl pro ně velký problém/ šok sedět a poslouchat zpočátku teoretické věci, které se postupem času mění v praxi. Jinak se jiný problém zatím nevyskytl.
Řešení: Hned po první hodině jsme se společně s ostatními vedoucími rozhodli zařadit více sportovních aktivit, které jsou v omezeném prostoru možné. Výsledek je patrný, děti jsou při výkladu teoretických věcí klidnější, ale pořád je vidět, že je to nebaví tolik jako praxe samotná (kvůli tomu si neodnáší tolik poznatků).