Moravská galerie, http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.GD_34462.
Jak KSČ využívala prvky feministického emancipačního boje ve své propagandě?
Jak na tuto propagandu reagovali lidé? Slyšely na to ženy?
Jak bylo v době komunismu nahlíženo na ženskou práci? Byl nějaký rozdíl mezi obsazením pracovní pozice mužem či ženou, nebo bylo pohlaví nepodstatné?
Nápad na badatelskou otázkou: Jak vypadala emancipace žen za socialismu? Co se například podívat na osobu Alexandru Kollontajovou? (i když stoupl počet zaměstnaných žen, lišilo se stále platové ohodnocení mužů a žen, zastoupení žen v politických funkcí v komusnistickém Československu a další podotázky)
Pardon, nevšimla jsem si, že jste už tři.
Návrh na badatelskou otázku: Jak se od dob komunismu po současnost vyvíjely pozice žen v zaměstnání? Co se změnilo a co naopak zůstalo stejné? A jak na tom jsou/byly v porovnání s muži?
Přečtěte si, prosím, tento článek od Denisy Nečasové, který by vám měl pomoci s upřesněním tématu.
Zúžení badatelské otázky:
Jakým způsobem zůstalo ve společnosti po únoru 1948 zakořeněné dělení činností v rodinném a veřejném životě podle genderu?
Navrhované prameny k výzkumu:
1. ANNA PETEROVÁ, Konference žen pracujících v lidové správě, Organizační zpravodaj Československého
svazu žen 1952, č. 4
2. Vlasta 1950, č. 16
3. Ženy pracují ve veřejné správě, Vlasta 1950, č. 25
4. Práce žen v lidové správě, Vlasta 1952, č. 6
5. Šolcová, M. 1984. Postavení ženy v socialistické společnosti. Praha: Horizont
Děkuji. Prameny jsou jistě relevantní. Proč jste vybral tato konkrétní čísla Vlasty? (Především se ptám na to číslo 16/1950).
Různá čísla Vlasty jsem vybral zejména proto, jelikož jsou v nich texty týkající se fungování žen v orgánech státní správy. Pokud jde konkrétně o číslo 16/1950, je v něm k nalezení důkaz určitého dělení úkonů v dané pracovní pozici dle pohlaví, což naznačuje ne příliš postupující emancipaci, která by byla v jistém smyslu od dosazení ženských funkcionářek do pozic moci očekávána.
Prameny k badatelské otázce:
-
JECHOVÁ, Květa. Emancipace shora: Ženské organizace v českých zemích v druhé polovině 20. století. Paměť a dějiny [online]. 7.(4), 3-18 [cit. 2019-12-09]. ISSN 1802-8241. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1304/003-018.pdf?fbclid=IwAR0aWamXMQvukruA9d8sTTJwSmbbLJyRIT810pgPT0JLv9GwD4AwCKEV1ro
-
SLUŠNÁ, Nataša. Postavení ženy ve společnosti: k problematice postavení ženy v socialistické společnosti. Praha: Univerzita Karlova, 1988. Acta Universitatis Carolinae
-
HANZALOVÁ, Drahomíra. Vliv VŘSR na postavení ženy ve společnosti. Praha: Práce, 1977. Záře (Práce).
Děkuji. Zdroje vypadají zajímavě, přistupovala byste k nim vzhledem k badatelské otázce spíše jako primárním pramenům nebo k sekundární literatuře? Dotýkáte se zajímavé situace, kdy i odborná literatura může být pramenem.
(Omlouvám se za zpoždění)
Další prameny k badatelské otázce:
- OATES-INDRUCHOVÁ, L., HAVELKOVÁ, H., KLVAČOVÁ, P. Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015
- JECHOVÁ, K. Emancipace shora. Paměť a dějiny, Roč. 7, č. 4 (2013), s. 3-18
- JECHOVÁ, K. Cesta k emancipaci: Postavení ženy v české společnosti 20. století. Pokus o vymezení problému. Pět studií k dějínám české společnosti po roce 1945, Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2008, s. 69-129
- JECHOVÁ, K. Postavení žen v Československu v období normalizace. Česká společnost v 70. a 80. letech: sociální a ekonomické aspekty, Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2012, s. 176-246
Řekla bych, že je to spíše sekundární literatura. Klasické prameny se mi bohužel nepodařilo najít. Snad jen časopis Vlasta, který je vydáván od roku 1947 a mohl by tedy zaznamenávat jisté rozdíly v postavení ženy v průběhu let.