ilustrace z časopisu Šípy, 2.12.1899
Na ilustraci jsou patrné karikatury Židů, zřejmě se tu tedy naráží na Masarykův odmítavý postoj k hilsneriádě. V jakém konkrétním kontextu událostí se tato karikatura objevila?
Proč mají anděl a žena na sobě napsáno, co reprezentují a muž nikoliv? Je to proto, protože samotná karikatura to vysvětluje a je jasné, o koho se jedná? Nemohla by to být karikatura Žida?
Zajímavá provokativní ilustrace znázorňující tehdejší atmosféru. Myslím si, že autor karikatury zpochybňuje Masarykovu nestranost vůči židům a naznačuje, že jde židům na ruku. Masaryk byl osočen, že jeho zpochybnění, že šlo o rituální vraždu Anežky Hrůzové která se pravděpodobně stala ke konci svátku Pesach, bylo zaplacené židosvským obyvatelstvem. Toto vyjádření anti-semitismu v čechách je neslavná součást naší historie a tato karikatura dobře vyjadřuje nenávistné pocity velké části obyvatel naší země.
Zajímalo by mě co má naznačovat punčocha visící na okně u Masaryka. Je možné, že se jedná o metaforu jejíž význam mi uniká.
Pramen by se dal využít při studiu anti semitismu na území Česka v období pozdního Rakouska-uherska ale i za první republiky. Také by se dalo tohoto pramene využít při sociologickém výzkumu české židovské obce a její interakce s českým a německým obyvatelstvem na našem území.
Možná by se pramen dal využít i při studiu umění karikatur.
Zkuste se podívat na tuto knihu, která by vám mohla pomoci při práci s karikaturou.
Badatelská otázka: Umění karikatur a jejich role ve společnosti
Jako začáteční bod tohoto výzkumu je karikatura v časopisu Šípy ze 2.12.1899 ve kterém se nachází 3 postavy: T.G. Masaryk sedící za oknem a koukající ven. Dále žid, Masarykovi nesoucí obálku „anonymní dary“. Dále karikatura německého časopisu Bohemia jakožto ošklivý muž v ženských šatech. Jako poslední „vláda“ jako anděl Masarykovi podávající obálku (s penězi).
Jako ústřední problematiku práce bych navrhnul studium umění karikatur jako takové a potažmo jejich vliv na společnost.
K zodpovězení této otázky bych navrhoval použít tyto zdroje a prameny:
BURKE, Peter. Eyewitnessing: The Uses of Images as Historical Evidence. 1. Cornell University Press, 2008. ISBN 978-0801473180.
WECHSLER, Judith. The Issue of Caricature. Art Journal. 1983, 43(4). DOI: 10.2307/776727. ISSN 00043249. Dostupné také z: https://www.jstor.org/stable/776727?origin=crossref
CRAFTON, DONALD. Emile Cohl, Caricature, and Film. Princeton University Press, 1990. eISBN 9781400860715. Dostupné také z: www.jstor.org/stable/j.ctt7zv72d.
TRACY, STEPHEN V. Pericles: A Sourcebook and Reader. University of California Press, 2009. www.jstor.org/stable/10.1525/j.ctt1pp19x.
PROPP, VLADIMIR. On the Comic and Laughter. Edited by Debbèche Jean-Patrick and Perron Paul. Toronto; Buffalo; London: University of Toronto Press, 2009. eISBN: 978-1-4426-9781-2. Dostupné také z: www.jstor.org/stable/10.3138/9781442697812.
Dále jako zdroje bych navrhnul práci s dobovými karikaturami. Karikatury se objevují v lidské společnosti už velmi dlouho a tudíž k tomuto výzkumu je k dispozici nepřeberné množství karikatur ze kterými by se dalo pracovat.
Další případné badatelské otázky:
Vývoj a historie karikatur
Porovnání podob karikatur různých kultur
Děkuji, výzkum je takto formulován relativně široce (bylo by to na velký badatelský tým), téma je ale určitě relevantní včetně sekundární literatury. Mohl bych vás ale přeci jen poprosit ještě o alespoň jeden pramen (předpokládám karikaturu)?
Děkuji za feedback, je pravda, že téma je poněkud široké. Bylo by potřeba ho zúžit a zaměřit se třeba na Americké politické karikatury. Jako prameny bych navrhnul tyto karikatury:
Polarizace americké společnosti ohledně otázky dětské práce
Karikatura krále George III jak prohrává zápas v boxu. Reakce na potopení Britské brigy "Boxer"
Karikatura z období občanské války, jedná se o jižanskou karikaturu budoucnosti Ameriky kdyby černoši dostali svobodu
Za mě je badatelským tématem židovská karikatura v průběhu věků. Židé byli už od pradávna různými způsoby stereotypizováni v ilustracích a tyto ilustrace byly následně využívány k ideologickým účelům. Jednu ukázku, pocházející z období hilsneriády, jsme tu mohli vidět na úvod. Přikládám několik dalších ukázek židovské karikatury z jiných období.
1. Karikatura Žida s měšcem. Ilustrace z knihy Ware Beschreibung der Juden guten Tugend und wolthaten gegen den Christen (Pravdivý popis židovské ctnosti a dobrých skutků vůči křesťanům). Dřevořez, Německo, konec 16. stol.
2. Dále mědirytina zobrazující rituální vraždu – Matthias Kager, Rituální vražda podle legendy Sex pueri Ratisponae ab Judaeis interfecti. Ilustrace z knihy Matthaeus Rader, Bavaria sancta, sv. III, München, 1627
3. Novodobější karikatura vztahující se k antisionismu – Jiří Žentel, Příprava "návrhů" na mírovou smlouvu s Libanonem. Ilustrace se objevila v deníku Práce 24. 5. 1979
Děkuji, téma je to samozřejmě hodně náročné (bylo by pro celý badatelský tým), ale je určitě relevantní. Na pramenech si cením, že jste je vybrala z různých období. Budu rád, když v pondělí představíte prameny kolegům a kolegyním.
Ráda bych ještě přidala další karikatury, které by mohly navázat na Aničku a její badatelské téma.
Karikatury se týkají přímo hilsneriády nebo jsou pouze karikaturami Židů v průřezu věků.
1. Karikatura zobrazující Hilsnera a Dreyfuse. Hilsnerův případ byl totiž často srovnáván s případem Dreyfuse ve Francii.
2. Dobová karikatura Žida ze středověku. Karikatura pochází z Anglie ze 13. století a je na ní vyobrazen Žid Aaron (nazýván také synem Satana).
3. Myslím, že za karikaturu bychom mohli považovat i obraz Ahasvéra - věčného Žida. Toto zobrazení věčného Žida pochází z poloviny 19. století, ale později bylo využito nacistickou propagandou.