Kronika česká z let 1533-1539
Kronika česká: výbor historického čtení, Praha, 1981.
Do jaké míry je Hájkova kronika nepřesná? Jak na ni reagoval Dobner a Palacký?
Mám skutečný zájem zjistit, jak lidé v průběhu staletí vnímali Hájkovu kroniku z různých hledisek a jaký postoj k ní zaujímají dnes. Zajímá mě také, jaké kroniky z ní vychází a do jaké míry se některé nepřesnosti přenesly i do dalších děl, které měly za cíl být faktograficky přesné.
Co se týče výzkumného tématu, daná ukázka by mohla být podkladem pro mnoho různých analýz. Jako první se pochopitelně nabízí téma husitství, konkrétně třeba velmi výrazná postava Jana Žižky z Trocnova a Kalicha, ale text je sám o sobě mnohem rozsáhlejší a nenabízí nám jen vhled do této problematiky, měnících se poměrů a historického vývoje roku 1420. Mnohem podstatnější se mi zde zdá mapování osudu jednotlivých kostelů, které byly vypáleny nebo rozbořeny - to totiž zcela jistě zajímá nejen historiky, nýbrž také památkáře.
Je však třeba vzít v potaz fakt, že Hájkova kronika není faktograficky přesná, mohla by tedy být jedním z mnoha podkladů analýzy, která se zaměřuje na rekonstruování dějin v jejich nejpravděpodobnější podobě. To by mohlo probíhat srovnáváním, výzkumem, zkoumáním terénu, dochovaných památek a předmětů a tak dále. Události, které Hájek popisuje, se sice staly, ovšem mnohé jiné prameny je popisují jinak. To není problém: svým způsobem je (pro mě) zajímavé hlavně ono srovnání různých zdrojů. I zde bychom se tedy mohli na Hájkovu kroniku obrátit a pracovat s ní.
Myslím, že badatelská otázka by měla být směřována buď ke kronice samotné, nebo vyloženě k dané ukázce - tématu husitství. K tomu bych se přikláněla více, je však nutné ji dále konkretizovat. Třeba i zmapovat osud konkrétního města nebo i kostela, jak je zmíněno výše.
Podívejte se, prosím, na tento text, který by vám měl při práci s kronikou pomoci.
Co se týče Hájka samotného, našla jsem knihu od J. V. Šimáka, která se jmenuje Prameny a pomůcky Hájkovy. Ta může pomoct s odpověďmi na to, odkud čerpal při tvorbě své kroniky a zároveň nám dát další prameny, které nám umožní dohledat si díla napsaná před Hájkovou kronikou (jak uvádí Čornej, je dost možné, že některé pasáže jsou přímo převzané, protože autorství se v minulosti neřešilo) - tzn. bychom pomocí jejich četby zjistili, do jaké míry se právě Hájkovo dílo liší od jiných dobových děl.
Online: https://www.lib.cas.cz/aleph-google/KNA01/00169/08/001690897.html
Citace: ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Prameny a pomůcky Hájkovy. Sborník prací historických. K 60.J. Golla. Praha, 1960, 1960, , 195-213.
V úryvku z knihy Tajemství českých kronik byla zmíněna Zbraslavská kronika, ta však byla napsána podstatně dříve, pro porovnání dvou dobových textů je tedy nepoužitelná. Na internetu jsem hledala díla, které jsou ze stejného období a mají stejný účel, tzn. plní funkci kronik, případně alespoň zaznamenávají historické události. Pro tento účel jsem vybrala Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. Ty se sice věnují převážně oblasti Kutné Hory, ovšem mapují mimo to také obecné poměry v zemi.
Online: http://www.rodon.cz/admin/files/ModuleKniha/369-Pam%C2%A6Tti.pdf
Citace: DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. Praha: Matice česká, 1880. Památky staré literatury české (Matice česká).
Kromě pamětí Mikuláše Dačického by pro srovnání s Hájkovou kronikou byly, myslím, zajímavé i další texty - např. známá latinsky psaná Husitská kronika Vavřince z Březové, která je mladší, zabývá se lety 1414-1422, autor sám se účastnil tehdejších událostí, čerpá jak ze svědectví svých současníků, tak z dobových dokumentů a listin a zároveň dosahuje vysoké umělecké úrovně.
Z BŘEZOVÉ, Vavřinec. Husitská kronika. Píseň o vítězství u Domažlic. Praha: Svoboda, 1979. 427 s. Členská knižnice.
Dalším dobovým autorem je již méně známý Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385-1460, teolog a Husův přítel) a jeho Vyznání a obrana Táborů - toto dílo vykládá jejich věrouku, objasňuje a obhajuje táborské učení. Krom vyznání napsal ještě třídílnou Táborskou kroniku, o té se mi však nepodařilo zjistit mnoho informací.
Z PELHŘIMOVA, Mikuláš. Vyznání a obrana Táborů. Praha: Academia, 1972. 330 s. Filosofická knihovna.
Jako další pramen bychom mohli použít i Deník Petra Žateckého, který nejen popisuje události basilejského koncilu roku 1433 a obhajobu čtyř artikul pražských, ale i další události tehdejší doby.
ŽATECKÝ, Petr. Deník Petra Žateckého. Překlad, poznámky, vysvětlivky, doslov František HEŘMANSKÝ, úvod Josef MACEK. Praha: Melantrich, 1953. 292 s. Odkaz minulosti české ; sv. 16.
Určitý realistický obraz ohledně husitství bychom mohli získat také od profesora Františka Šmahela, který se věnuje českým dějinám. Co se týče přímo husitství, napsal hned několik děl (nezmiňuji však všechny):
Jan Žižka z Trocnova, Praha, Melantrich 1969.
Idea národa v husitských Čechách, České Budějovice, Růže 1972, 2. doplněné vyd. Praha, Argo 2000.
La révolution hussite, une anomalie historique, Paris, PUF 1985.
Mistr Jan Hus, Praha, Svoboda 1985 (též něm. verze).
Husitská revoluce I-IV, Praha, Historický ústav 1993, 2. vyd. Praha, Karolinum 1995–1996.
Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje, Praha, Lidové noviny 2001.
Z toho by přínosné pro srovnání obrazu husitství, který je líčen Hájkem, a reálnou podobou, mohla být hlavně čtyřdílná publikace Husitské revoluce a také Husitské Čechy.
Děkuji za vaši práci, přistoupila jste k tématu komplexně, budu rád, když v pondělí krátce odprezentujete vaši práci kolegům.
Z knih profesora Františka Šmahela se mi rovněž pro srovnání s Hájkovým zobrazením husitství zdají nejvhodnější dvě výše jmenované publikace. Jelikož je jeho dílo týkající se pozdního středověku skutečně rozsáhlé, ráda bych zmínila ještě dvě další práce, a sice:
Nahlédnutí do středověku: mluva písma a četba obrazů. Vydání první. Praha: Karolinum, 2017. 390 s. ISBN 978-80-246-3629-0. Ačkoli se kniha nezabývá primárně otázkami husitství, zdá se mi velice zajímavá svým poněkud odlišným pohledem na poznávání středověku, na vnímání středověkého obrazu a textu. Krom toho se autor zmiňuje i o „válce“ symbolů kalicha a kříže.
Dějiny Tábora. Vydání první. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1988. ISBN 80-7016-015-2. Jedná se o dvousvazkové dílo, které vypráví o dějinách města Tábora od příchodu Slovanů. Nejvíce se samozřejmě zabývá husitským obdobím, událostmi v dalších jihočeských městech a Praze a mimo to obsahuje i mapy a obrazovou přílohu.
Kromě děl profesora Šmahela bych ráda zmínila ještě jednu publikaci zabývající se děním v 15. století:
HLAVÁČEK, Ivan. Ze zpráv a kronik doby husitské. Vydání první. Praha: Svoboda, 1981. 487 s. Členská knižnice. Jedná se o soubor husitských kronik a dokumentů, zabývá se událostmi od kostnického koncilu po husitskou revoluci - mj. obsahuje svědectví o upálení Mistra Jana Husa, jeho dopisy z Kostnice, dále vypravuje o Mistru Jeronýmovi Pražském, Janu Žižkovi nebo Mikuláši z Pelhřimova. Myslím, že se jedná o šikovné shrnutí tehdejších událostí z pohledu více autorů.
Skvělé, děkuji za vaši práci. Budu rád, když ji krátce odprezentujete kolegům a kolegyním 6. 1.