Trang Bang, 7. června, 1972. Fotograf Nick Ut.
Jak se používal napalm ve válce ve Vietnamu?
Co se stalo?
Co se stalo ?
Co se odehrálo?
https://www.nbcnews.com/video/how-nick-ut-s-photo-napalm-girl-changed-the-vietnam-war-908256835749
Ahoj, myslím, že tohle by mohl být dobrý zdroj informací. Myslíte, že tato fotografie mohla ovlivnit válku, nebo alespoň smýšlení lidí?
Ahoj, koukala jsem na video, vypadá dobře. Je super, že je to přímo vyprávění autora fotografie.
Zajímavý je i tento článek: https://allthatsinteresting.com/napalm-girl Je v něm jak popis války, tak i příběh nahé dívky na fotce -
Phan Thi Kim Phuc.
Ahoj, po přečtení článku mě zajímalo, zda shození napalmu na Trang Bang bylo skutečně vietnamskou operací. Našla jsem další článek na ČT24 https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1081058-agent-orange-a-napalm-symboly-valky-ve-vietnamu-zabijeji-dodnes, který s článkem od Ádi souhlasí a mimo jiné uvádí, že americké veřejnosti a médiím byly zamlčovány nebo záměrně pozměňovány další informace týkající se průběhu války ve Vietnamu. Důkazem jsou tzv. Pentagon papers (zveřejněny v plném rozsahu až v roce 2011).
Ahoj, díky za video a články, mně osobně by se líbilo zabývat se nadále tím, jaký měla fotografie vliv a jak se vlastně stala tolik známou. Dočetla jsem se, že kvůli dívčině nahotě nebyla málem nikdy zveřejněna, poté však vyvolala velkou reakci, nepřekvapivě zejména u odpůrců války v Americe spojených s hnutím hippies. Také mě zaujalo, že prezident Richard Nixon zpočátku pochyboval nad její autentičností.
Našla jsem rozhovor s autorem fotografie, kde mimo jiné popisuje reakci svých spolupracovníků a šéfredaktora poté, co snímek poprvé spatřili - byli šokováni a jak už bylo zmíněno, nechtěli ji kvůli přílišné nahotě zveřejnit. Zpočátku si byl pouze Nickův šéf jist její silou a na uveřejnění trval. Dále v rozhovoru autor fotky zmiňuje celosvětové protesty vyvolané právě fotkou Napalm girl https://petapixel.com/2012/09/19/interview-with-nick-ut-the-photojournalist-who-shot-the-iconic-photo-napalm-girl/
Ahoj, neupřesnily jsme si zatím konkrétní otázku k našemu bádání. Ale pokud si vzpomínám, dohodly jsme se na zjišťování informací o tom, jak fotografie dále ovlivnila vývoj situace, zda ovlivnila smýšlení lidí, apod. Přiřazená literatura (Burke), nám sděluje informace o fotografii z mnoha pohledů,pojednává o validitě a využití fotek v dalším bádání historiků. Je pravda, že fotky mohou být častokrát zpochybnitelné (úpravy, vše naumělkované,..), zároveň se jim ale nedá sebrat jejich schopnost zobrazit dotyčnou situaci, nebo osobu někdy lépe, než samotný text. I v tomto případě nám fotka běžící dívky lépe přibližuje pocity. Mám dojem, že fotografie opravdu musela otřást velkým počtem lidí. A jen těžko se dá zpochybnit její pravost a originalita.
Ahoj, na naší konkrétní badatelské otázce bychom se tedy měly domluvit. Já bych zůstala u toho, na čem jsme se shodly již před přečtením studijní literatury, tedy jaký měla fotografie vliv.
Jako pramen jsem našla tento článek. Přibližuje osud Kim Phuc, která jako symbol této války o svých zkušenostech veřejně mluvila, a způsob, jakým fotografie významně podpořila protiválečné smýšlení.
Ahoj, také bych se ráda dále věnovala vlivu fotografie na konec války, respektive na společnost. Našla jsem článek, ve kterém je dále rozváděna právě naše otázka, autorka článku polemizuje nad tím, jak může nejen tato válečná fotografie zasáhnout do vnímání lidí a stejně jako Burke uvádí, že snímky mohou být do značné míry ovlivněny úhlem pohledu fotografa, rozhodující úlohu pak vnímá v emocionální síle fotografie.
https://confluence.gallatin.nyu.edu/sections/research/war-images-napalm-girl
Ahoj, též souhlasím s naší původní badatelskou otázkou ohledně možného vlivu fotografie. Během čtení nahraného textu (Burke) mě zaujala myšlenka toho, že pokud chceme poznat historii, máme se zaměřit na tváře lidí, které jsou jejími nositeli, což se dá spojit s naším tématem – myslím, že síla fotografie obsahující lidskou tvář, spočívá právě v možnosti zachycení výrazu plného emocí, který dokáže zapůsobit na naše city a naši psychiku, případně pozměnit náš postoj k dané situaci a problematice – tedy fotografie na nás může mít jistý vliv. V souvislosti s tím jsem kromě již poslaného článku výše našla ještě interview s autorem fotografie Napalm Girl, který pojednává právě také o tom, jak jeho fotografie napomohla konci války.
K nalezení jsou z větší části články pozitivně vyjadřující se k fotografii. Téměř "napalm girl" oslavují jako obrázek, který opravdu změnil válku. Ovšem našla jsem i několik článků, které se na celou věc dívají z větším nadhledem a dobrými argumenty vyvracejí "moc" dotyčné fotografie. Např.https://mediamythalert.com/2014/05/29/exaggerating-the-power-of-napalm-girl-photo/. Autor článku se odkazuje k faktům, která svědčí o tom, že válka se blížila ke svému konci i bez fotky. Další články zase konfrontují fakta o tom, jak pozitivní dopad fotka měla. Protože vyvolala mnoho otázek, mezi nimiž byla i ta, kdo vlastně napalm použil. Sama jsem si jistá, že fotka určitě přinesla pozitivní vliv ve smyslu otevření očí všech lidí, kteří si tu válku nedokázali představit, proto má zasloužený obdiv. Ale nepřikláním se k názoru, že fotografie byla zlomová. Určitě v určitých aspektech ano, ale ne pro absolutní konec války.
Badatelská otázka je zcela v pořádku, včetně dohledaných dalších inforamcí a článků. Nicméně, stále mi tam chybí nějaké prameny (primární pozůstatky minulosti), většinou máte literaturu či články. Pamětník to jistě být může, ale ten zase tolik neozdopoví Vaši výchozí otázku. Zkuste v tomto směru ještě dohledat nějaké PRAMENY a doplnit je.
Ahoj, snažila jsem se najít pramen, který by nám pomohl při dalším bádání nad naší otázkou, bohužel si nejsem jistá, zda jsem opravdu nalezla pramen jako přímý pozůstatek minulosti a ne jen další sekundární literaturu, i přesto bych své objevy s vámi ráda sdílela. Posílám odkaz na dvě knihy, které by nám mohly přinést další informace, autorkou první je sama Kim Phuc Ti.
https://www.amazon.co.uk/Girl-Picture-Remarkable-Vietnams-Casualty/dp/0743207033
Jako zajímavost přikládám článek z Rudého práva z roku 1972, který nám ukazuje, jak o celé události bylo informováno Československo.
A nakonec článek s odkazy na další literaturu zabývající se naším tématem, který nese název Public Identity and Collective Memory in U.S. Iconic Photography: The Image of “Accidental Napalm”
Nejsem si jistá, jestli už někdo tohle video nesdílel
, ale je to další rozhovor s autorem fotografie, ale také s Ch. Wainem, který je na fotce vidět. Nejdřív jsem se moc nezamýšlela nad tím, proč ten novinář dětem nepomůže, ale raději si na fotce očividně jen zapisuje. Ale ve videu vysvětluje, že on byl ten, který popálené dívce dal vodu. Přišlo mi to zajímavé. Stejně tak jsou v rozhovoru úryvky z videií, která byla natočena pro televizi. Jsou ze stejné chvíle jako byla focena ta fotka. Ty videa jsou možná ještě víc dojemná, než samotná fotografie. A myslím, že i ta jsou dobrým pramenem, nejenže dokazují pravost fotky, ale i podtrhují tragédii celé situace.
Ještě jsem jako další zajímavý pramen našla fotografii dívenky z jiného úhlu, kde je mnohem více vidět její popálenina. Myslím, že není pochyb, že tyto a podobné fotografie musely otřást veřejností.
Ahoj, po naší další práci tedy chápu jako primární pozůstatek minulosti právě pořízené fotografie, proto též přikládám další fotky, které zachycují Kim, ostatní děti a vojáky, kteří jim pomáhali, a odkaz na další série fotografií z války ve Vietnamu, které sice vyloženě nekorespondují s našim tématem, ale jsou stejně působivé a lze na nich doložit, že i ony musely mít vliv na ty, kdo si je prohlížel.
https://www.flickr.com/photos/135708547@N03/35671106921/in/photostream/
V souvislosti s tím přikládám ještě záběry s průběhem útoku a následně popálené Kim i ostatních dětí.
Jak psala Kája, je z nich ještě patrnější jejich panika, strach a bolest, ale myslím, že právě i uvedené fotografie v nás vyvolají mnoho emocí a ovlivní naše smýšlení a pohled na situaci. Jako doklad sdílím ještě další článek – vyjádření Kim Phuc nejen k tomu, jak se co odehrálo, ale také ohledně toho, jaké negativní pocity v ní samotné fotografie, kterou má jako kopii originálu doma, dodnes vyvolává, což by podle mého názoru bylo také zajímavé do badatelské práce zahrnout.
V rámci hledání primárního pramene jsem se znovu začala zabývat prvotním pochybováním prezidenta Richarda Nixona o pravosti fotografie Napalm Girl. Určitě je to důležitý bod při zkoumání naší badatelské otázky. Bohužel se mi podařilo dohledat pouze články. Původní nahrávka rozhovoru existuje, ačkoliv není k nalezení, ale snaha byla, to mohu říct.
zdroje
http://edition.cnn.com/2002/WORLD/asiapcf/southeast/02/28/vietnam.nixon/
https://www.cbsnews.com/news/nixon-the-a-bomb-and-napalm-28-02-2002/
https://search.archives.gov/search?utf8=%E2%9C%93&affiliate=nixon-library&sort_by=&query=napalm+girl