Abych ušetřil sáhodlouhé čtení těm, kteří náhodou zabrousili do diskusního vlákna, kde jsem na sebe analyticky posvítil, vybírám nejpalčivější položky:
1. Snad největším ohniskem názorových střetů se studenty jsou setkání, na kterých dochází ke konfrontaci jimi napozorovaného přístupu jejich (typicky středoškolského) učitele chemie s přístupem oknstrultivně/pokrokově pojatým, který jim předkládám. Jde tedy o možné zlepšení v oblasti vyvádění z bludného kruhu českého školství na světlo evidence-based postupů.
2. Druhým ohniskem je formování schopnosti studentů odvádět kvalitní písemné práce - v našem případě především reflexe výuky. Setkávám se s formalizmem, který, identifikován ve zpětné vazbě, u některých studentů přechází v neskrývanou frustraci nad "zbytečným zavalováním úkoly".
3. Do značné míry souvisejícím bodem je formování studentů při vedení jejich prací, forma srovnání vlastní pracovní morálky s jejich, motivování a vedení dílčích kroků k efektivnímu plnění úkolů drobnějších (abstrakt, příspěvek ve sborníku), až větších (paper, kvalifikační práce). Intuitivně vyhmatávám, kdy stanovovat termíny a kdy ne (sám je nepotřebuji, a tak mi není příjemné stanovovat je jiným), jak zacházet s nedodržováním termínů, omlouváním nečinnosti apod. - to je sice třetí, ale nejpalčivější bod, který bych rád vyřešil.