Úkol č.1 - hodnocení NBPTS

Úkol č.1 - hodnocení NBPTS

autor Hana Dvořáková -
Počet odpovědí: 3

V úvodu bych se ráda zmínila o své praxi. Ve školství pracuji od roku 2000. Deset let jako vychovatelka školní družiny a asistentka pedagoga a devět let jako učitelka 1. stupně. I po 18 letech praxe si nepřipadám vyhořelá a má práce mě stále těší,  Co mě nětěší je stav školství v České republice a vnímání učitelů a jejich práce širokou veřejností. Taková certifikace jako je NBPTS by tento stav mohla zlepšit. 

V systému hodnocení NBPTS spatřuji mnoho pozitiv. Jedním z hlavních pozitiv je pro mě důraz na přijetí a pochopení této strategie učiteli. Tento krok v našem systému v podstatě chybí při zavádění jakýchkoli změn. S tímto souvisí jasně definované a veřejně přístupné informace o potřebných krocích vedoucích k získání certifikace. Dalším velkým pozitivem je CITLIVÁ zpětná vazba, a to až od 12 odborníků. To bývá v našich podmínkách velmi obtížné. Několikrát jsem slyšela své kolegy stěžovat si, že pan inspektor jim po inspekci nic neřekl - neposkytl žádnou zpětnou vazbu. Přitom je to jedna ze zásadních podmínek ke zvyšování kvalit pedagogů. 

Způsob hodnocení NBPTS s vládní podporou, jak probíhá v Austrálii je výhodný z hlediska vazby na finanční ohodnocování. V našich podmínkách by mohl zafungovat jako pobídka pro příliv učitelů-mužů a zastavení odlivu absolventů pedagogických fakult mimo školství.

Hodnocení NBPTS bez vládní podpory, a tedy bez podmíněné vazby na odměňování jde dle mého více "na dřeň". Je výrazně zásadnější z pohledu vnitřní motivace a vlastní angažovanosti účastníků. 

Ovšem žádný systém, tedy ani tento, není samospásný. Osobně si myslím, že by měl člověk vždy začít u sebe a nedovolávat se jen změn z venku. Všechna výše zmíněná pozitiva nejsou k ničemu, pokud nedojde ke změně myšlení samotných učitelů. 

Na druhou stranu vidím v tomto způsobu hodnocení aplikovaném do našich podmínek i negativa. Vzhledem k typicky české vlastnoti zaměřovat se na chyby, vyvstává okamžitě otázka: jaké důsledky z neúspěšného hodnocení by pro daného pedagoga plynuly. Myslím, že i "proškolení odborní hodnotitelé" by byli velkým negativním tématem. V této otázce se v ČR o nedůvěru k hodnotitelům velmi zasloužila Česká školní inspekce. A napravit tuto nedůvěru bude velmi těžké.

Hanka Dvořáková

V odpovědi na Hana Dvořáková

Re: Úkol č.1 - hodnocení NBPTS

autor Hana Pomahačová -

V textu autorky mě zaujalo její zamyšlení nad zkušenostmi, jaké máme my učitelé  s hodnocením nás osobně a nutnost obnovení důvěry v hodnotitele.  Jen málokdy se setkáváme s konstruktivní kritikou zaměřenou jak na pozitiva tak nedostatky.  Mám zkušenosti z jiných profesí, kdy se mi dostávalo průběžného vedení. Kdykoliv jsem si nebyla jistá, nebyl problém se zeptat. Bralo se jako samozřejmost, že neumím vše a učím se. 

V odpovědi na Hana Dvořáková

Re: Úkol č.1 - hodnocení NBPTS

autor Michaela Friedlová -

Tento Hančin text mě donutil se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby bylo hodnocení všemi odborníky negativní. To, že negativní hodnocení sdělí citlivě 1 člověk, je něco jiného, než když negativní hodnocení zmíní 12 odborníků. Vyvstala mi v hlavě otázka, zda by to nebylo spíše demotivující a nevedlo to až k úbytku učitelů, kterých je již nyní žalostně málo. A ti, kteří by zůstali, by mohli následně snadněji vyhořet. Pokud by je to ovšem naopak nenamotivovalo k vyšším výkonům. Já bych zřejmě byla spíše ten případ, že bych nakonec se studem odešla ze školství.