1.1 Hlavní myšlenka
Motto 1 (Karel Čapek):
Hlavní myšlenkou je, že jazyk spojuje lidi a vytváří mezi nimi porozumění. Díky společným slovům sdílíme stejné myšlenky, zkušenosti i kulturu.
Motto 2 (Josef Jungmann):
Jungmann chce říct, že znalost vlastního jazyka a práce se slovníkem jsou důležitou součástí vzdělanosti. Slovník pomáhá chránit, rozvíjet a udržovat jazyk národa.
1.2 Vlastní interpretace obsahu
Podle Čapka je jazyk něco, co nás všechny spojuje. Když používáme stejná slova, rozumíme si a cítíme se jako součást jednoho národa. Každé slovo má v sobě kus společné historie a myšlení lidí.
Jungmann vidí jazyk jako nástroj vzdělání. Slovník podle něj ukazuje, jak bohatý a rozvinutý je jazyk, a pomáhá lidem ho správně používat.
1.3 Souvislost mezi nimi
Oba autoři mluví o významu jazyka pro národ. Čapek se zaměřuje na jazyk jako prostředek spojení mezi lidmi, Jungmann na jazyk jako na základ vzdělanosti a kultury. Společně ukazují, že jazyk je nejen způsob komunikace, ale i důležitá součást identity a ducha národa.
2. Česká slova podle intenzity
Spánek:
podřimovat → usínat → spát → tvrdě spát → chrnět
Pláč:
slzet → brečet → plakat → vzlykat → řvát
Smích:
pousmát se → usmívat se → smát se → chechtat se → řehonit se
3. Encyklopedické (naučné) slovníky
V ukrajinštině existuje několik encyklopedických slovníků:
- Malá ukrajinská encyklopedie (1930–1936) – vydaná ukrajinskou emigrací, jejím cílem bylo dokázat samostatnost ukrajinské kultury a jazyka.
- Ukrajinská sovětská encyklopedie (1959–1965) – první velká univerzální encyklopedie v ukrajinštině, vydaná v 17 svazcích.
Nejstarší je Malá ukrajinská encyklopedie.
Ve srovnání s Ottovým slovníkem naučným (1888–1909) je menší rozsahem, ale má podobný cíl – shromáždit vědění a ukázat kulturní vyspělost národa. Ottův slovník je největší česká encyklopedie, která vznikla v době národního obrození a měla velký význam pro rozvoj vzdělanosti a českého jazyka.