Ke zkoumání tématu, vlivu bojových her na sociální dovednosti dětí, jsem se rozhodla vzhledem k určitým rozporuplným pocitům, jež ve mě vzbuzovalo pozorování tohoto typu her u vlastních dětí. Rozpory pozoruji i v postojích k bojovým hrám u dalších dospělých, aktuálně u učitelů a rodičů dětí spolužáků a kamarádů našich synů. Obavy dospělých a zároveň zjevný požitek z hraní bojových her u dětí vyvolává otázky, zda a jakým způsobem lze tento typ dětského hraní akceptovat. Což mě přivedlo k potřebě hlubšího seznámení se s tématem, během čehož jsem narazila na již zkoumané souvislosti mezi sociálními dovednostmi a hraním tohoto typu her dětmi, které vyznívají velmi optimisticky.
Svou pozici vnímán jako mírně optimistickou vůči hraní bojových her dětmi, a to jak doma, tak v prostředí vzdělávacích institucí. Silná argumentace stran ochrany zdraví a bezpečnosti se v kontextu akceptace bojových her ve výchově a vzdělávání jeví jako tvrdý oříšek. Je zde tedy spíše otázkou, zda se tomuto typu her podaří obhájit svou přínosnost při osvojování sociálních dovedností dětmi.