„You nasty,“ začal po chvíli Hanák.
„Učím se,“ odbyl ho mrzutě kolega; uběhlo ale sotva pět minut a knížka letěla do kouta. Student vyskočil.
„Do hajzlu se všeckou filozofií!“
„Co ty vrásky?“
„Kdo by byl v pohodě? Učím se jak blázen, abych dostal konečně nějakou tu jedničku a teď zas rychle do práce. Já teda žádnýho faráře dělat nebudu jako!“ vypráví zatímco přechází nevelký prostor sem a tam jako tygr v kleci.
„Co ti zas přelítlo přes nos? Come on, pojď sem.“
„Dej pokoj!“
„Přiznej se! Že ty máš nějakou?“
Mladý nezkušený filozof se začervenal rozpaky a šokem. Tuhle otázku nečekal.
„Odkud to sakr-“
Jeho obličej prozradil dost i beze slov.
„No tak povídej, kámo!“
„No určitě se budu svěřovat zrovna tobě...“