Portréty slovenských divadelních autorů

(*20. 12. 1980 Bojnice, Slovensko)

Současná slovenská divadelní režisérka, autorka, performerka, herečka, příležitostná scénografka a kostymérka. Je zakladatelkou profesionální nezávislé platformy pro současné divadlo, tanec a nová média zvané P.A.T. Díky své specifické divadelní poetice, jež spočívá především v experimentu a využití nových divadelních forem, si získala své místo mezi režiséry a režisérkami současného slovenského divadla.  

Život
   Sláva Daubnerová se narodila 20. prosince roku 1980 v lázeňském městě Bojnice na středním Slovensku. Dětství strávila v Prievidzi, kde se poprvé seznamuje se slovenskou divadelní scénou, ke které se dostává díky uměleckému přednesu, jemuž se věnovala ještě na střední škole, a následně první rok na vysoké škole.
   V Prievidzi nefungovalo žádné městské divadlo, ale velmi silnou působnost zde měla amatérská scéna, jež jí poskytla prvotní zkušenosti. Po účasti na dílnách mladého divadla se seznámila s dalšími nadšenci divadla a společně s nimi založila svou první amatérskou divadelní společnost. Ze základů a zkušeností, které získala během svých divadelních počátků v období střední školy, čerpá dodnes.
      Po absolvování gymnázia v Prievidzi, kde úspěšně skládá zkoušku z německého jazyka a získává tzv. Deutsches Sprachdiplom, odchází v roce 2004 studovat na Univerzitu Komenského v Bratislavě. Zde absolvuje obor kulturologie a pokračuje doktorandským studiem na Katedre divadelných študií na bratislavské Vysokej škole múzických umení (VŠMU). Studium zakončuje dizertační prací na téma „Performance a performanční tendence v současném divadle“ pod vedením profesora PhDr. Jana Wilda, Phd.
    Rok 2006 se pro ni stává přelomovým. Začíná tvořit své prvotní monodramatické kompozice na rozhraní divadla a performance. Jedním z jejích sólových projektů v této době se stala performance Cely inspirována deníky Louise Borgouise. Nejvýznamnější událostí je však založení profesionální divadelní platformy zvané P.A.T., kde uvádí výše zmíněné Cely.
    Následně přichází se spoustou dalších multimediálních, hudebních či scénických instalací a divadelních projektů. Mezi něž patří Hamletmachine, Polylogue, M.H.L., Some disordered interior geometries, Iluminárium, Untitled nebo Solo lamentoso.
    Svou režisérskou a performanční působnost v posledních letech rozšířila i za hranice Slovenska a hostovala jako autorka, režisérka a herečka v divadlech v zahraničí. Působila například v ND v Praze, Činohře SND či v HaDivadle v Brně.
    Její talent nezůstal bez povšimnutí a podařilo se ji získat dvě prestižní ocenění DOSKY, několik cen slovenského Literárního fondu, ocenění festivalu Nová dráma/New Drama a Cenu Nadácie Tatra banky.
    Performance, jež v současnosti tvoří, jsou pravidelně prezentovány na prestižních domácích festivalech (Nová dráma, Dotyky a spojenia, Divadelná Nitra), kromě toho ale reprezentuje Slovensko i na festivalech v zahraničí – v USA, Rusku, Itálii, Německu, Polsku, Jižní Koreji, Rakousku, České republice, Slovinsku, Maďarsku, Chorvatsku či Arménii.
    Zúčastnila se také několika mezinárodních site-specific projektů jako např. TrasnForma z roku 2009 nebo Thalia Theater Halle. Objevila se i na uměleckých rezidencích Grotowského institutu ve Wroclawi či Le Tas de Sable – Ches Panses Vertes v Amiens.
     Svůj potenciál znalosti německého jazyka využila v roce 2011 a stala se stipendistkou Berliner Festspiele na Internationales Forum des Theatertreffens v Berlíně.
     Od roku 2012 do roku 2013 se věnovala pedagogické činnosti a vedla seminář o tanečním divadle na Vysoké škole múzických umění. O rok později působila na Katedře kulturologie Univerzity Komenského v Bratislavě. Téhož roku vedla přednášku na téma performativnosti v divadle na Humboltdově univerzitě v Berlíně.
     V současnosti je stále aktivní herečkou, performerkou a režisérkou, která působí na území Slovenska a České republiky. Momentálně spolupracuje s Operou národního divadla v Praze na Janáčkově opeře nesoucí název Výlety páně Broučkovy. 

Tvorba
    Sláva Daubnerová se v divadelním světě prosadila především díky své nové divadelní poetice. V českém i slovenském kontextu je známá především díky tvorbě dramatických (převážně monodramatických) kompozicí, které v sobě kloubí prvky moderního divadla a performance.
    Většinu jejích prací lze jen těžko začlenit do žánru činohry, jelikož jej překračuje. Ve svých inscenacích a performancích využívá nových médií. Zaměřuje se na pohyb, fyzično a rekonstrukci či destrukci dramatického textu. Mezi její „činoherní“ tvorbu patří inscenace Desatoro. Jednalo se o zpracování jednotlivých přikázání různými divadelními umělci, a každá část se odehrávala v odlišném prostoru Slovenského národného divadla. Jedním z podílejících se umělců byla právě Sláva Daubnerová, která zrežírovala čtvrté přikázání „Cti otca svojho i matku svoju“. Její další a velmi populární činohrou se stal Spiavejúci dom, jenž je inspirován skutečnými událostmi.
   Kromě performancí se zasloužila i o režii opery. V roce 2014 režírovala např. Orango & Antiformalistický jarmark inspirovaný hudbou Dmitrije Šostakoviče. Dále se do jejího operního repertoáru řadí režie Romea et Juliette od Charlese Gounoda či 66 sezón od M. Piačka.
   Většinu své tvorby koncentruje převážně do své divadelní platformy P.A.T. Zde se věnuje otázkám umělecké tvorby skrze přepracování a nová pojetí děl renomovaných umělců. Typickým žánrem jejích inscenací jsou monodramatické projekty, ve kterých několikrát, a s pozitivním ohlasem, inscenovala biografie ženských umělkyň. (Magda Husáková-Lokvencová, Louise Bourgeois a Francesca Woodman).
    Inscenační proces tvorby je pro ni komplexní záležitost, na které si dává nejvíce záležet. Základem je důsledná analýza tématu a promyšlený koncept představení.
   Na úplném začátku má o inscenaci pouze představu vizuální, výtvarnou. Následně se věnuje rešerši, kdy pracuje se sběrem materiálů dokumentárního charakteru, sekundární literaturou, ale pozornost věnuje i rozhovorům s lidmi nebo návštěvě archivu. Získané informace seskládá do určitého konceptu.
  Tento koncept pak obohacuje rozmanitými asociacemi a svými komplexními zkušenostmi jakožto autorky a performerky. Celou matérii doplňuje tzv. „akční“ scénografií, kde využívá nových médií (videoart, hypermédia, interaktivní instalace) a práci s pohybovým materiálem.
   Tělo herce během tvůrčího procesu vnímá jako mobilní objekt, který má aktivní vztah nejen ke scénografii, ale i světlu, videoprojekci a dalším divadelním složkám, jež jsou v inscenaci využity.
   Jejím produkcím předchází náročná technická, vědecká i umělecká příprava, díky níž následně vyniká její individualistický přístup a nekonvenční pohled na využité téma.
   Při tvorbě inscenací stojí Daubnerová často za autorstvím textu, výtvarným konceptem, ale i scénickým a kostýmovým řešením. Občas spolupracuje i s jinými hostujícími herci, tanečníky, choreografy, hudebníky či vizuálními umělci.

Herecké a performerské role
   Kromě role režisérky zastává Sláva Daubnerová i roli herečky a performerky, a to nejen v divadelních inscenacích, ale příležitostně i ve filmových (většinou krátko montážních) produkcích.

• 2006 – Sláva Daubnerová: Cely (A4 nultý priestor, Bratislava, Slovensko)
• 2007 – Heiner Müller: Hamletmachine (MsKS, Bojnice, Slovensko)
• 2008 – Sláva Daubnerová: Polylogue (KaSS, Prievidza, Slovensko) 
• 2010 – Sláva Daubnerová: M.H.L. (Štúdio 12, Bratislava, Slovensko)
• 2011 – Sláva Daubnerová: Iluminárium (kabaret kuriózních úkazov) (Alternatívne divadlo elledanse, Bratislava, Slovensko)
• 2011 – Sláva Daubnerová a Pavel Graus: Some Disordered Interior Geometries (Alternatívne divadlo elledanse, Bratislava, Slovensko)
• 2012 – Sláva Daubnerová: Solo lamentoso (Divadlo SĽUK, Bratislava, Slovensko)
• 2012 – Sláva Daubnerová: Untitled (Divadlo SĽUK, Bratislava, Slovensko)
• 2013 – Vanda Mesiariková: Medzi vrstvami – krátko montážní film
• 2013 – Henrik Ibsen: Rosmersholm (Divadlo Aréna, Bratislava, Slovensko) – role Beáty
• 2015 – Pam Valentine: Medzi nebom a zemou (Divadlo Aréna, Bratislava, Slovensko) – role Susie Cameronové
• 2015 – Neil Simon: Ver(ej)ný milenec (Ateliér Babylon, Bratislava, Slovensko) 
• 2015 – Vertigo – krátko montážní fashion film

(autorka hesla: Veronika Holečková)