Topic outline

  • General

    Milé studentky, milí studenti,

    v tomto kursu naleznete materiály, které by mohly být užitečné při zpracovávání diplomové práce. Zároveň zde můžete o svých diplomových pracích diskutovat a řešit svoje teoretické a metodologické problémy. K tomu využívejte např. funkci chat, kde je uchovávána konverzace, nebo fórum, kde si mlžete založit vlastní téma - viz níže - Potřebuji poradit, Oznámení.

    Podmínkou zápočtu bude splnění úkolů, které budou v kursu zadány.

  • Pokyny k odevzdání diplomové práce na FFUK

    Od 1. 10. 2017 se práce odevzdávají pouze elektronicky, vázané výtisky dle předchozích parametrů nejsou potřeba. Na Filozofické fakultě nicméně platí, že každý student na katedru odevzdá dva tzv. pomocné výtisky závěrečné práce: jde o vytištěný text práce odevzdané v SIS, nemusí však mít pevnou vazbu (postačí kroužková), může být tištěn oboustranně atp. Pouze Katedra pedagogiky, Ústav českého jazyka a teorie komunikace a Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK jen pro práce bakalářské a magisterské, nikoliv dizertační) oznámil, že pro jejich potřeby postačí jeden pomocný výtisk.

    Dostupné z: https://www.ff.cuni.cz/studium/bakalarske-a-magisterske-studium/statni-zaverecne-zkousky/zaverecne-prace/bakalarske-diplomove-prace/

    • Formální zpracování práce

      • TITULNÍ LIST obsahuje:
        • název vysoké školy, fakulty a základní součásti, kde je práce předkládána k obhajobě;
        • označení Bakalářská/Diplomová/Rigorózní/Disertační práce;
        • uprostřed jméno autora práce;
        • název práce v českém a anglickém jazyce, nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován akreditovaný studijní program, u disertačních prací název práce v češtině a v angličtině; pokud je práce v jiném jazyce než v českém nebo anglickém, pak také název práce v tomto jiném jazyce;
        • u bakalářských a diplomových prací v pravém dolním rohu jméno vedoucího (příp. konzultanta), rigorózní práce mohou mít uvedeny jméno školitele (příp. konzultanta), u disertačních prací je jméno školitele (příp. konzultanta) povinné;
        • rok předložení práce.
      • Rozsah práce (je udáván v počtu znaků včetně mezer). Minimální stanovené rozsahy jednotlivých typů prací jsou:
        • bakalářská práce 72 000 znaků (tzn. přibližně 40 stran textu)
        • diplomová práce 108 000 znaků (tzn. přibližně 60 stran textu)
        • rigorózní práce 180 000 znaků (tzn. přibližně 100 stran textu)
        • disertační práce Rozsah stanovuje příslušná oborová rada na základě metodologických standardů příslušného oboru.

      GRAFICKÁ ÚPRAVA PRÁCE

      • V celém textu musí být dodržena jednotná grafická úprava.
      • Pro základní text je vhodné použít patkový typ písma (např. Times New Roman). Pro data v tabulkách a grafech je možné použít i jiný druh písma, včetně bezpatkových (např. Arial).
      • Doporučená velikost písma je 12 pt pro základní text, 9-11 pt pro poznámkový aparát. Doporučené řádkování je 1,5.
      • Minimální hodnoty okrajů stránky jsou: nahoře 25 mm, dole 20 mm, vlevo 35 mm, vpravo 15 mm. V případě oboustranného tisku je minimální hodnota pravého okraje 35 mm. Text je zarovnán do bloku (na oba okraje).
      • Stránky se číslují. Titulní strana, poděkování, prohlášení, abstrakt v českém a anglickém jazyce nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, obsah a seznam zkratek se nečíslují, ale započítávají se do pořadí stránek. (Úvod tedy např. začíná stránkou 8.)
      • Kapitoly se začínají psát na nové stránce, názvy kapitol se uvádějí na samostatných řádcích, nepíše se za nimi tečka.
      • Pro číslování kapitol se používá víceúrovňové členění:

      1. Název kapitoly

      1.1 podkapitola

      1.1.1 oddíl

      • Popisky tabulek, obrázků a schémat včetně jejich číslování se doporučuje uvádět pod nimi, a pod grafickým znázorněním se uvádí pramen.

      STRUKTURA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

      • Poděkování vedoucímu práce (příp. školiteli, odborným konzultantům, atp.), je-li součástí práce, následuje za titulní stránkou.
      • Za poděkováním, resp. za titulní stránkou musí následovat prohlášení o tom, že student vypracoval práci samostatně a s použitím uvedené literatury v následujícím znění:

      Prohlašuji, že jsem bakalářskou/diplomovou/rigorózní/dizertační práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.

      • Za prohlášení zařadíme stránku obsahující abstrakt a klíčová slova v českém a anglickém jazyce a případně i v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, ve kterém je student zapsán.
      • Po stránce s anotacemi následuje obsah. Je strukturován v souladu s členěním vlastního textu. Doporučeny jsou maximálně 3 úrovně dělení kapitol. Práce bývá členěna obvykle na úvod, vlastní text, závěr, seznam použité literatury a odborných pramenů a případně zahrnuje přílohy. Za obsahem následuje seznam zkratek.
      • Seznam použité literatury je bezpodmínečně zpracován podle platných standardů. Neurčí-li interní nařízení katedry, či ústavu jinak, jsou doporučovány tyto citační normy a styly: ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, APA (American Psychological Association), Chicago Autor-Date Style, MLA Style (Modern Language Association), Vancouver/ICMJE Style, ČSN 01 6910 (Úprava písemností zpracovaných textovými editory). Jako pomůcku lze využít dostupné generátory citací (vždy s ohledem na zvolenou citační normu/styl).
      • Přílohy jsou vkládány na úplný konec práce a v textu je vložen odkaz na patřičné číslo přílohy. Seznam příloh se zpravidla uvádí po seznamu použité literatury.
      K 1. 9. 2016 se novelou zákona o VŠ mění název naší univerzity na Univerzita Karlova, odpadá „…v Praze“. Obdobně dochází ke změně v názvu fakulty.
      • Jak odkazovat na zdroje - cit. norma APA

        Někteří z vás si možní nejsou jisti, jak citovat zdroje v textu a na závěr práce. Manuál normy APA, zveřejněný na stránkách jednoho z pedagogických časpisů, by Vám v tom mohl pomoci. 

        Manuál pro citační normu APA

         

        Seznam literatury

        Zápis citací (seznamu literatury) a odkazy na citace se v časopise řídí doporučeními APA (American Psychological Association, Sixth Edition) s drobnými úpravami zohledňujícími některé specifické prvky českého jazyka.

        • V seznamu literatury se uvádějí pouze tituly, na které se v příspěvku odkazuje. Všechny použité zdroje je třeba uvést v závěrečném seznamu literatury seřazené abecedně podle příjmení autora. Díla pocházející od stejného autora jsou seřazena chronologicky. Díla stejného autora publikovaná v témže roce jsou seřazena abecedně podle názvu.
        • Názvy (zejm. anglicky psaných publikací) jsou v seznamu literatury uváděny malými písmeny, ovšem v souladu s gramatickými pravidly. Velkými písmeny jsou naopak uváděny anglické názvy časopisů.
        • Seznam literatury není číslován.
        • Není-li v citovaném díle uveden autor nebo organizace vlastnící autorská práva, stojí jako první údaj název díla.

         

        Odkazy v textu a citace

        Forma odkazu v textu: (autor, rok vydání), případně (autor, rok vydání, stránky). Odkaz na více zdrojů je oddělen v závorce středníkem, například (Horák, 2003; Kolář 1997, 1998, 1999; Novák, 2007, s. 223). Zdroje uvedené v závorce jsou řazeny abecedně.

         

        Tištěné zdroje

        Citace monografie (vč. sborníku)

        • Hloušková, L. (2008). Proměna kultury školy v pedagogických diskurzech. Brno: Masarykova univerzita.
        • Zounek, J., & Šeďová, K. (2009). Učitelé a technologie. Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido.
        • Pol, M., Rabušicová, M., & Novotný, P. (2006). Demokracie ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
        • Malewski, E. (Ed.). (2012, in press). Curriculum studies handbook: The next moment. New York: Routledge.
        • Maňák, J., & Janík, T. (Eds.). (2005). Orientace české základní školy. Brno: Masarykova univerzita.

        Citace příspěvku v monografické publikaci (vč. sborníku):

        • Miková, M., & Janík, T. (2007). Pořizování videozáznamu jako metoda sběru dat. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 192–201). Praha: Portál.
        • Kolář, J., Nehyba, J., & Lazarová, B. (2011). Osobnostně sociální rozvoj – o významu pojmu optikou pedagogického diskursu. In T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová, Konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 349–355). Brno: Masarykova univerzita.

        Citace příspěvku v časopisu

        • Šeďová, K. (2012). Žáci se smějí učitelům: Podoby a funkce školního humoru zaměřeného na učitele. Pedagogická orientace22(1), 41–65.
        • Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Sedláček, M. (2012). Profesní dráha ředitelů základních škol: Od fáze profesní jistoty k novým výzvám. Studia paedagogica15(1), 65–84.
        • Veenman, M., Wilhelm, P., & Beishuisen, J. (2004). The relation between intellectual and metacognitive skills from a developmental perspective. Learning and Instruction14(1), 89–104.

        Citace monotematického čísla časopisu

        • Chvál, M., Michek, S., & Pol, M. (Eds.). (2010). Evaluace ve škole [Monotematické číslo]. Orbis scholae4(1).

        Citace diplomových a disertačních prací

        • Trnková, K. (2007). Málotřídní školy a faktory ovlivňující jejich fungování (Disertační práce). Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/8942/ff_d/cele-po_korekci.pdf
        • Valenta, M. (1996). Tvorba učebnic dějepisu pro mentálně retardované žáky (Disertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, PdF.

        Příspěvek prezentovaný na konferenci

        • Kašparová, I. (2012). First steps to unschooling as a result of current institutional childcare crisis in the Czech Republic. Příspěvek prezentovaný na konferenci  Belgrade International Conference on Education, listopad 2012, Bělehrad, Srbsko.

        Zákony, vyhlášky a usnesení

        • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon. (2004). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra.
        • Vládní usnesení ze dne 30. 5. 1950 podle ustavení § 72 školského zákona. (1950). Praha: Wolters Kluwer ČR. [vid. 2016-04-28].

        Autora nelze identifikovat, nebo je autorem instituce, organizace, skupina, atp.

        • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – Příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. (2005). Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy
        • Creating effective teaching and learning environments: First results from TALIS. (2009). Paris: OECD.
        • Pražská skupina školní etnografie. (2005). Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum. 

        Anglické zdroje (kniha, handbook, časopis, konference)

        • Mortimer, E. F., & Scott, P. (2003). Meaning making in science classrooms. Milton Keynes: Open University Press.
        • Reznitskaya, A., & Wilkinson, I. (2015). Professional development in dialogic teaching: Helping teachers promote argument literacy in their classrooms. In D. Scott & E. Hargreaves (Eds.), The SAGE handbook of learning (p. 219-232). London: Sage.
        • Lefstein, A., Snell, J., & Israeli, M. (2015). From moves to sequences: Expanding the unit of analysis in the study of classroom discourse. British Educational Research Journal41(5), 866-885.
        • Reynolds, A. J., Chen, C. C., & Herbers, J. E. (2009). School mobility and educational success: A research synthesis and evidence on prevention. Paper presented at the Workshop on the impact of mobility and change on the lives of young children, schools, and neighborhoods, Board on Children, Youth and Families, National Research Council, June 29-30, 2009, Washington, D.C. 

        Elektronické zdroje

        Elektronická monografie

        • Larsson, E. (Ed.). (2010). Playing reality. Dostupné z http://interactingarts.org/pdf/Playing%20Reality%20(2010).pdf
        • Jandová, R. (Ed.). (2007). Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu [CD-ROM]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

        Příspěvek v elektronické monografii (sborníku)

        Článek v elektronickém časopise

        Odkaz v textu

        • Jméno autora a rok vydání citovaného zdroje je uvedeno přímo v textu v podobě jméno, rok v kulatých závorkách (Jarvis, 2004). V případě, že má text dva a více autorů, jsou jejich jména spojena znakem & (Argyris & Schön, 1996). Při odkazování na vícero zdrojů jsou všechny v abecedním pořadí uvedeny v jedné kulaté závorce a odděleny středníkem (Jarvis, 2004; Kolb, 1984).
        • Lokace stran, ze kterých bylo citováno, se uvádí oddělena čárkou do kulatých závorek přímo za rok (Pol, 2012, s. 103).
        • V případě, že má více zdrojů stejného autora i rok vydání, využívá se k jejich rozlišení malé písmeno abecedy přiřazené k roku vydání (Valenta, 2004a, s. 56). Písmena se potom uvádějí rovněž v závěrečném seznamu použitých zdrojů.
        • Pokud se jméno autora objevuje přirozeně v textu, je doplněno pouze rokem v kulatých závorkách: Pol (2012), popřípadě s lokací: Pol (2012, s. 120).
        • Jména autorek jsou přechylována výhradně v textu, v odkazech v závorce i v seznamu literatury zůstávají v původní podobě.
        • Kratší citáty (do tří řádků) z literatury či dalších pramenů jsou v hlavním textu zasazeny do uvozovek. Citace delší než tři řádky je psána písmem o velikosti 10 pt. a oddělena od ostatního textu jedním vloženým řádkem před a za textem vlastní citace. Citovaný text není ohraničen uvozovkami.

        Tabulky

        • Název tabulky včetně jejího pořadového čísla je umístěn nad tabulkou, není nijak zvýrazněn a má velikost 12 pt. při současném použití písma Times New Roman.
        • Zdroj a případné poznámky nebo legenda jsou umístěny pod tabulkou. Velikost písma je v tomto případě 10 pt., text není nijak zvýrazněn.

        Obrázky a grafy

        • Vložené obrázky jsou očíslovány a opatřeny vhodným názvem, který je umístěn pod obrázkem. Název obrázku je psán písmem Times New Roman o velikosti 12 pt. a není nijak zvýrazněn.
        • Pod obrázkem je uveden zdroj, případné poznámky nebo vysvětlivky k obrázku. Velikost písma je 10 pt., text zůstává bez jakéhokoliv zvýraznění.

        Dostupné z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/pages/view/citation

        • Pozor na plagiáty

          Rozpoznáte rozdíl mezi citací, parafrází a plagiátem? Možná to není tak snadné. Svižně a srozumitelně poradí odbornice Z. Firstová.

        • Máte práci potvrzenou studijním oddělením? Raději se podívejte do SIS

          Každý, kdo chce na Katedře pedagogiky obhájit diplomovou práci, musí nejdříve požádat na formuláři katedry o předběžné zadání tématu DP. Témata se schvaluje na poradě katedry, zpravidla poslední pátek v měsíci.

          Pokud katedra na poradě téma schválí, vloží tajemnice katedry téma v české a anglické verzi do SIS (proto na žádsoti vždy uvádějte i anglický název).

          Nyní je třeba práci ve spolupráci s vedoucím v SIS editovat. Vyplnit anotaci - cíl práce, koncepci, metodologii. Dále pak vyplnit políčko pro literaturu.

          Pokud je editace dokončena, musí vedoucí zadání vytisknout (2x), podepsat, předat k podpisu vedoucímu katedry. Následně je zadání předáno studijnímu oddělení, které zajistí podpis děkana/proděkana a potvrdí, že práce byla zadána studijním oddělením. To se promítne do SIS a diplomant dostane mailem zprávu, že práce byla zadána. Teprve pak je skutečně hotovo. 

          Z praxe vím, že řada diplomantů práci needituje včas, nemá ji potvrzenou studijním oddělením a a těsně před odevzdáním zjistí, že ji nemůže do SIS vložit, protože ji vlastně nemá schválenou. Tak na to myslete včas.

          • Abstrakt diplomové práce

            Abstrakt je důležitou a často podceňovanou součástí diplomové práce. Přesto je to právě abstrakt, který práci prezentuje pro zájemce o téma i pro oponenta. Jeho posláním je vystihnout celý obsah práce tak, aby se každý hned zorientoval v následujících bodech:

            Jaký je cíl práce, jak je práce koncipována, co je předmětem části teoretické, na jakou výzkumnou otázku hledá odpověď část výzkumná.(případně jaký byl cíl či jaké hypotézy ověřuje). Musí být dále popsána metodologie výzkumu, způsob sběru a analýzy dat a představeny hlavní výsledky.

            Příklad anotace z odborného článku:

            Článek přináší poznatky o oborových a profesních preferencích sociál-ních pedagogů v České republice. Prezentuje data z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 333 studentů a absolventů oboru sociální pedagogika z celé České republiky. Cílem výzkumu bylo zjistit, s jakým pojetím oboru se respondenti ztotožňují, jaké poslání profesi přisuzují a jaké po-jetí výkonu profese preferují. K hlavním výsledkům patří, že sociální pedagogové upřednostňují praktické pojetí sociální pedagogiky jako pomoci klientům v životních situacích. Dále významně preferují demokratizační společenské poslání oboru a výkon profese založený na vztahu. Proměnné jako pohlaví, věk, zkušenost s praxí, zastávaná pozice, absolvované univerzitní studium aj. nemají na tyto volby ve většině případů vliv. Zajímavým výsledkem je, že studenti a absolventi jsou obecně spokojení s volbou oboru (profese), nicméně absolventi, kteří zůstali pracovat v oboru, jsou s jeho volbou spokojenější než studenti. Také se ukázalo, že sociální pedagogové se v ČR uplatňují v celé řadě sociálních a pedagogických profesí.


            Lorenzová, J., & Komárková, T. (2019). Sociální pedagogika: pojetí oboru a profese u studentů a sociálních pedagogů v České republice. Orbis scholae, 13(1), 87-106.

            Available from: https://www.researchgate.net/publication/337305038_Socialni_pedagogika_pojeti_oboru_a_profese_u_studentu_a_socialnich_pedagogu_v_Ceske_republice [accessed Mar 17 2020].