Section outline

  • Slouží jako docvičování k MORFOLOGIE I

    V semináři budou diskutována témata paralelně probíraná v semináři MORFOLOGIE I. Ve společných rozpravách bude diskutována zvl. funkční morfologie. Čteny budou odborné texty vztahující se k jednotlivým tématům, podrobně bude osvětlována terminologie a témata přednášek ze semináře MORFOLOGIE I.

     Cíl

    Cílem semináře je umožnit studentům prohloubenější diskusi k funkční morfologii češtiny, která by jim měla usnadnit pochopení funkčního přístupu v české tradici. Seminář je otevřen jako paralelní k MORFOLOGII I a budeme se věnovat stejným tématům, v semináři mají studenti možnost se znovu podrobně dotazovat na obtížné body z přednášek MORFOLOGIE I.

    Cílem semináře není nácvik formální morfologie.

    Tematické okruhy:

    1. Morfologie formální a funkční, kritéria třídění slovních druhů, slovně druhové

    transpozice;

    2. Stratifikace českého národního jazyka, morfologické formy spisovné a

    nespisovné, vrstvy spisovné češtiny, rolu úzu p􀄜i kodifikaci spisovné češtiny;

    3. Příznakovost a bezpříznakovost v morfologii,

    4. Mluvnické kategorie jmen – pád, rod, číslo;

    5. Formální a významová stránka podstatných jmen; Přídavné jméno;

    6. Druhy zájmen a jejich užití;

    7. Druhy a významy číslovek;

    8. Sloveso – klasifikace sloves podle kmene přítomného, mluvnické kategorie

    sloves: osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, významy slovesných prefixů;

    9. Terminologie (morfém, morf, alomorf), morfematický rozbor.

    • Přečtěte si následující text a následně napište esej obsahující odpovědi na otázky k textu. 

    • Do této složky odevzdejte opravený text své eseje.

      Zadání: 

      Přečtěte si text P. Sgalla

      Následně napište esej, v níž odpovíte na následující otázky:

          Čím je v jazyce podmiňován výběr varianty?

          Kde jsou prameny jazykové volnosti?

      Rozsah eseje je cca 1/2 normostrany. 

    • Na základě textu P. Sgalla definujte následujících 6 pojmů. 

      Cílem není opsat definici! Definujte termíny tak, abyste definicím rozuměli. Pokud je to možné, uvádějte i příklady. 

      Pokud budete definici vyhledávat kvůli porozumění i v jiném prameni, nezapomeňte jej odcitovat.

      jazyková univerzálie

      jazyková kompetence

      jazyková performance

      jazyková potenciálnost

      úzus

      centrum a periferie jazyka

    • Do této složky odevzdejte opravený text své eseje.

      Zadání: 

      Přečtěte si text P. Sgalla

      Následně napište esej, v níž odpovíte na následující otázky:

          Čím je v jazyce podmiňován výběr varianty?

          Kde jsou prameny jazykové volnosti?

      Rozsah eseje je cca 1/2 normostrany. 

    • Jak citovat_základní návod

      Na základě dotazu z dnešního semináře uvádím základní jednoduchý návod jak citovat a parafrázovat v písemných studentských pracích.

      Autorka tvrdí, že: „........................................................“. Srov. Slavíčková, E.: Retrográdní morfologický slovník češtiny. Praha, Academia 1975, s. 223.

      M. Červenka (1994, s. 116) uvádí, že „v souvislosti s .................................“, avšak A. Stich (1998, s. 15-16) se proti tomu domnívá: „.............................“.

      Lze rovněž využít automatické funkce poznámek pod čarou nebo vysvětlivek. V seznamu odborné literatury, připojeném na konci práce, jsou pak bibliografické údaje uvedeny podle některé bibliografické normy. Na našem pracovišti dáváme přednost normám ISO a ČSN.

      Schéma parafráze cizího textu a odkazu na něj:

      Jak uvádí Z. Šanda ve stati s názvem .............................................., Česká literatura, 54, 2004, s. 61, je možné naratologické bádání rozdělit do několika směrů. První se nazývá .......................................................... Apod.

    • Milí kolegové, milé kolegyně, 

      protože se ukázalo, že nemáte představu o tom, co je to esej. Posílám alespoň její základní definici. 

    • Prostudujte si text ze skript R. Adama. V textu jsou popsána kritéria, podle nichž se slova v češtině třídí do slovních druhů. Dále jsou ukázány algoritmy, podle kterých můžete při třídění postupovat. K textu jsem připojila několik algorytmů, podle kterých můžete postupovat, když se rozhodujete o určení slovního druhu nějakého slova. 

    • Prostudujte si text ze skript R. Adama a odpovězte na otázky. 

      Na otázky odpovězte ústně! Tj. odevzdejte zvukovou nahrávku. 

    • slovní druh

      slovní druhy základní

      slovní druhy nadstavbové

      slovní druhy plnovýznamové

      slovní druhy neplnovýznamové

      slova ohebná

      slova neohebná 

      transpozice gramatická 

      příznak statický

      příznak dynamický 

      příznak příznaku

      Komárkův slovnědruhový model

    • Krátká přednáška ke členění slovních druhů. Rekapituluje základní pojmy.

    • Do tohoto fóra můžete napsat své aktuální dotazy k morfologii. 

    • Poldaufův článek vysvětluje dublety ve skloňování a různé odchylky. 

      Tento text uvádím jen pro zájemce, protože je opravdu těžký. V semináři ho nebudeme diskutovat. 

    • VESELÝ, Vojtěch (2006) Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině. Praha: Univerzita Karlova. Diplomová práce. 

      V dnešním semináři budeme diskutovat prostředky vyjadřování kvantifikace v češtině. Abyste získali souhrnnou představu, vybrala jsem text diplomové práce. Prosím, přečtěte si Úvod, str. 6 - 16. 

      Připravit si ale také můžete další dotazy k tomu, co jste probírali s kol. Hrdličkou a Hudouskovou. 

      Nezapomeňte také doplnit definice pojmů ve slovníčku!

    • V dnešním semináři budeme diskutovat obecné principy DEIXE.

      Milada Hirschová (2017): DEIXE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
      URL: https://www.czechency.org/slovnik/DEIXE (poslední přístup: 14. 4. 2020)

    • V dnešním semináři budeme diskutovat text, který se vztahuje k českým adjektivům. Hledisko morfologické je v něm propojeno s hlediskem kvantitativního pohledu na slovní druhy a jejich gramatické vlastnosti.   

      Marie Těšitelová: Ke kvantifikaci v oblasti sémantiky (adjektiva) II.

       Slovo a slovesnost, ročník 50 (1989), číslo 2, s. 97-108

  • Highlighted
    • Dobrý den, 

      velmi se omlouvám, ale dnes od rána mám problémy s připojením. 

      Signál je velmi nekvalitní. V dopoledních seminářích jsme měli s kvalitou přenosu velké problémy. 

      Dnešní seminář se proto neuskuteční synchronní formou. 

      Přečtěte si text sami a odevzdejte odpodvědi na otázky. Po té odpovědi zveřejním. 

      Kdybyste měli další otázky, napište je do fóra. 

      Děkuji za pochopení. 

    • Kroupová: Klasifikace sekundárních předložek z hlediska jejich tvoření. Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 113-116.

    • Libuše Kroupová: Klasifikace sekundárních předložek z hlediska jejich tvoření. Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 113-116

    • Zde odevzdejte odpovědi na otázky k textu.