Seminář k morfologii češtiny
Section outline
-
Slouží jako docvičování k MORFOLOGIE I
V semináři budou diskutována témata paralelně probíraná v semináři MORFOLOGIE I. Ve společných rozpravách bude diskutována zvl. funkční morfologie. Čteny budou odborné texty vztahující se k jednotlivým tématům, podrobně bude osvětlována terminologie a témata přednášek ze semináře MORFOLOGIE I.
Cíl
Cílem semináře je umožnit studentům prohloubenější diskusi k funkční morfologii češtiny, která by jim měla usnadnit pochopení funkčního přístupu v české tradici. Seminář je otevřen jako paralelní k MORFOLOGII I a budeme se věnovat stejným tématům, v semináři mají studenti možnost se znovu podrobně dotazovat na obtížné body z přednášek MORFOLOGIE I.
Cílem semináře není nácvik formální morfologie.
Tematické okruhy:
1. Morfologie formální a funkční, kritéria třídění slovních druhů, slovně druhové
transpozice;
2. Stratifikace českého národního jazyka, morfologické formy spisovné a
nespisovné, vrstvy spisovné češtiny, rolu úzu pi kodifikaci spisovné češtiny;
3. Příznakovost a bezpříznakovost v morfologii,
4. Mluvnické kategorie jmen – pád, rod, číslo;
5. Formální a významová stránka podstatných jmen; Přídavné jméno;
6. Druhy zájmen a jejich užití;
7. Druhy a významy číslovek;
8. Sloveso – klasifikace sloves podle kmene přítomného, mluvnické kategorie
sloves: osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, významy slovesných prefixů;
9. Terminologie (morfém, morf, alomorf), morfematický rozbor.
-
-
Přečtěte si následující text a následně napište esej obsahující odpovědi na otázky k textu.
-
Do této složky odevzdejte opravený text své eseje.
Zadání:
Přečtěte si text P. Sgalla
Následně napište esej, v níž odpovíte na následující otázky:
Čím je v jazyce podmiňován výběr varianty?
Kde jsou prameny jazykové volnosti?
Rozsah eseje je cca 1/2 normostrany.
-
Na základě textu P. Sgalla definujte následujících 6 pojmů.
Cílem není opsat definici! Definujte termíny tak, abyste definicím rozuměli. Pokud je to možné, uvádějte i příklady.
Pokud budete definici vyhledávat kvůli porozumění i v jiném prameni, nezapomeňte jej odcitovat.
jazyková univerzálie
jazyková kompetence
jazyková performance
jazyková potenciálnost
úzus
centrum a periferie jazyka
-
Do této složky odevzdejte opravený text své eseje.
Zadání:
Přečtěte si text P. Sgalla
Následně napište esej, v níž odpovíte na následující otázky:
Čím je v jazyce podmiňován výběr varianty?
Kde jsou prameny jazykové volnosti?
Rozsah eseje je cca 1/2 normostrany.
-
Jak citovat_základní návod
Na základě dotazu z dnešního semináře uvádím základní jednoduchý návod jak citovat a parafrázovat v písemných studentských pracích.
Autorka tvrdí, že: „........................................................“. Srov. Slavíčková, E.: Retrográdní morfologický slovník češtiny. Praha, Academia 1975, s. 223.
M. Červenka (1994, s. 116) uvádí, že „v souvislosti s .................................“, avšak A. Stich (1998, s. 15-16) se proti tomu domnívá: „.............................“.
Lze rovněž využít automatické funkce poznámek pod čarou nebo vysvětlivek. V seznamu odborné literatury, připojeném na konci práce, jsou pak bibliografické údaje uvedeny podle některé bibliografické normy. Na našem pracovišti dáváme přednost normám ISO a ČSN.
Schéma parafráze cizího textu a odkazu na něj:
Jak uvádí Z. Šanda ve stati s názvem .............................................., Česká literatura, 54, 2004, s. 61, je možné naratologické bádání rozdělit do několika směrů. První se nazývá .......................................................... Apod.
-
Milí kolegové, milé kolegyně,
protože se ukázalo, že nemáte představu o tom, co je to esej. Posílám alespoň její základní definici.
-
-
-
Prostudujte si text ze skript R. Adama. V textu jsou popsána kritéria, podle nichž se slova v češtině třídí do slovních druhů. Dále jsou ukázány algoritmy, podle kterých můžete při třídění postupovat. K textu jsem připojila několik algorytmů, podle kterých můžete postupovat, když se rozhodujete o určení slovního druhu nějakého slova.
-
Prostudujte si text ze skript R. Adama a odpovězte na otázky.
Na otázky odpovězte ústně! Tj. odevzdejte zvukovou nahrávku.
-
slovní druh
slovní druhy základní
slovní druhy nadstavbové
slovní druhy plnovýznamové
slovní druhy neplnovýznamové
slova ohebná
slova neohebná
transpozice gramatická
příznak statický
příznak dynamický
příznak příznaku
Komárkův slovnědruhový model
-
Krátká přednáška ke členění slovních druhů. Rekapituluje základní pojmy.
-
-
-
KDE NAJÍT ON-LINE LITERATURU
Odkazy doplníme i na web Knihovny FF UK mezi užitečné odkazy v době uzavírky (https://www.ff.cuni.cz/2020/03/uzitecne-odkazy-dobe-uzavirky-knihoven/ )Zde je případně přímý odkaz do dokumentu Základní literatura.docx
-
-
-
-
Poldaufův článek vysvětluje dublety ve skloňování a různé odchylky.
Tento text uvádím jen pro zájemce, protože je opravdu těžký. V semináři ho nebudeme diskutovat.
-
VESELÝ, Vojtěch (2006) Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině. Praha: Univerzita Karlova. Diplomová práce.
V dnešním semináři budeme diskutovat prostředky vyjadřování kvantifikace v češtině. Abyste získali souhrnnou představu, vybrala jsem text diplomové práce. Prosím, přečtěte si Úvod, str. 6 - 16.
Připravit si ale také můžete další dotazy k tomu, co jste probírali s kol. Hrdličkou a Hudouskovou.
Nezapomeňte také doplnit definice pojmů ve slovníčku!
-
-
-
V dnešním semináři budeme diskutovat obecné principy DEIXE.
Milada Hirschová (2017): DEIXE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DEIXE (poslední přístup: 14. 4. 2020)
-
-
-
V dnešním semináři budeme diskutovat text, který se vztahuje k českým adjektivům. Hledisko morfologické je v něm propojeno s hlediskem kvantitativního pohledu na slovní druhy a jejich gramatické vlastnosti.
Marie Těšitelová: Ke kvantifikaci v oblasti sémantiky (adjektiva) II.
-
-
-
Tentokrát se ještě zase vrátíme k deixi.
Štícha, František: K deikticko-anaforickým funkcím lexému TEN. Slovo a slovesnost, ročník 60 (1999), číslo 2, s. 123-135
-
-
-
Hrdlička, Milan: K některým faktorům ovlivňujícím užívání předložek do a na v současné češtině. Slovo a slovesnost, ročník 59 (1998), číslo 2, s. 96-104
-
-
-
Ana Adamovičová: Partikule v Pražském mluveném korpusu, SALI, 12/2017, p. 88-108
-
-
-
Dobrý den,
velmi se omlouvám, ale dnes od rána mám problémy s připojením.
Signál je velmi nekvalitní. V dopoledních seminářích jsme měli s kvalitou přenosu velké problémy.
Dnešní seminář se proto neuskuteční synchronní formou.
Přečtěte si text sami a odevzdejte odpodvědi na otázky. Po té odpovědi zveřejním.
Kdybyste měli další otázky, napište je do fóra.
Děkuji za pochopení.
-
Kroupová: Klasifikace sekundárních předložek z hlediska jejich tvoření. Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 113-116.
-
Libuše Kroupová: Klasifikace sekundárních předložek z hlediska jejich tvoření. Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 113-116
-
-