Osnova sekce

  • Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Vítejte v DES 1! Věnujte prosím pozornost následujícím informacím, abyste věděli, do čeho jdete. :-)

    Seminář Depresivní společnost 1 je myšlen spíše jako think-tank, online prostředí pro něj tedy není vhodné. Nicméně jsem se rozhodla, že je lepší online DES1 než žádný DES1. Pokud ale máte silnou alergii na online prostředí, zvažte, zda si nepočkat na offline verzi - riskujete ovšem, že se nedočkáte (protože kdo ví, co bude za rok...). 

    Seminář vznikl ve spolupráci s doktorkou Markétou Sedláčkovou, společně jsme odučily první běh v LS 2019, v roce 2020 jsme společně začaly učit druhý běh, Markéta ale bohužel na jaře poměrně náhle zemřela. Aby to tedy nebyla one woman show, přizvala jsem si letos milé hosty: Pavlu Malvotovou, kterou znáte, religionistu Jana Alatyra Kozáka a behaviroálního ekonoma Tomáše Totha (případně ekonoma Tomáše Sedláčka).

    Cílem tohoto semináře je společně přemýšlet nad tématy a hledat přesahy, styčné plochy a souvislosti tam, kde je obvykle nehledáme a to vše na pozadí Deprese coby společenského fenoménu. Tento seminář má být protiváhou a doplněním specializovaných odborných přednášek a seminářů. Jeho silnou stránkou je inspirativní komplexita, nikoliv detailní analýza problematiky.

    Těším se na spolupráci s Vámi!

    Olga Plíčková

  • Anotace a požadavky

    • DES1 Anotace a Sylabus Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
    • Doporučení pro tvorbu prezentací Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
    • Kritéria seminární práce Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
    • Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Seminární práce: na vámi vybraném tématu (dle předchozí prezentace) argumentujte pro i proti tvrzení, že z dříve psychologického, individuálního jevu deprese se stává jev sociologický  Úvaha nemusí obsahovat všechny informace z prezentace, vyberte jen to zásadní pro argumentaci "zespolečenštění deprese". 

      Délka: 3-4 nm strany

      Odevzdat do 30.5. 2021 prostřednictvím e-mailu olga.plickova@team.cz 

  • 15.2. Psychiatrické a psychologické vymezení deprese

    Podtitul: 3 roviny - tělo, duše, duch

  • 23.2. Individuální důsledky sociálních transformací: duch nového kapitalismu

    Podtitul: Společenská poptávka po autentické seberealizaci,
                 deprese jako sociální epidemie

  • 2.3. Deprese jako produkt moderní společnosti

    Podtitul: Osvícenský projekt racionality a dokonalosti
                   Postmoderní tekutost

  • 9.3. Duchovní rovina deprese

    Podtitul: Ztráta smyslu života

    • Frankl - Smysl utrpení Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
    • Hillman - Duše a sebevražda Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
    • Studenti musí
      Označit jako hotovo

      K diskuzi v hodině si prosím znovu pusťte podcast přednášky od Petersona a zaměřte se na téma duchovního rozměru deprese.

  • 16. 3. Stín - odvrácená strana pokroku

    Zvýrazněno
    Podtitul: Přemíra pozitivity, tabuizace smrti

    Text Furediho si přečtěte a všímejte si proměny konceptu „bezpečnosti“ (safety).

  • 23.3. Neurastenická společnost

    Podtitul: Rozervanost moderního člověka dle TGM
                 (polovzdělanost, beznábožnost, sebevražednost)

    Masaryk, T. G. (1881 něm., 1904 čes.) 2002. Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty. Praha: Masarykův ústav AV ČR, str. 91-97 (Příčiny psychózy - stačí zběžně přelétnout), 139-141 (Sebevražednost a vzdělanost), 179-181 (Terapeutika).

    Na základě úryvků zodpovězte:

    1. Které charakteristiky moderního životního stylu mohou vést k nárůstu psychóz? (str. 91-97)
    2. Co TGM rozumí "polovičatostí" a proč může vést k moderním psychózám? (str. 139-141)
    3. Proč TGM považuje náboženství za důležité i pro moderního člověka? (str. 179-181)

  • 30.3. Životní styl

    Podtitul: Tyranie zdraví
                 Od fyzických k duševním nemocím

    Přečtěte si nejprve článek z webu Vitalia.cz, který se věnuje zdraví, jídlu, životnímu stylu a zodpovězte:

    Otázky:

    1. Které postřehy v příspěvku o zdravém životním stylu považujete za přínosné?
    2. Co byste naopak tomuto příspěvku ve způsobu komunikace o zdraví vytkli?

    Poté si prostudujte odborný text z oblasti sociologie duševního zdraví a zodpovězte:

    Rogers, A., D. Pilgram. 2010. A Sociology of mental Health and Illness. New York:McGraw Hill Open University Press, pp. 272-274.

    1. O jaké základní čtyři argumenty opírá kriticko-realistický přístup svou argumentaci, jak lidé rozumějí fyzickým a psychickým nemocem?
    2. Zmiňte alespoň tři argumenty, kterými se text alespoň částečně snaží osvětlit podivné pořadí "ne-nemocí" v tabulce 12.1? (Více prodebatujeme na hodině.)

  • 6.4. Gender plus životní styl

    Podtitul: Feminizace deprese x toxická maskulinita

    Na základě textu z knihy Sociology of mental Health zodpovězte první dvě otázky, na základě textu Petersona The Gender Scandal pak otázku třetí.

    Rogers, A., D. Pilgram. 2010. A Sociology of mental Health and Illness. New York: McGraw Hill Open University Press, pp.  68-79.

    Peterson, J. B. 2018. The Gender Scandal (Part One: Scandinaia).  

    1. Jaké faktory pravděpodobně ovlivňují fakt, že ženy figurují častěji ve statistikách duševních nemocí?

    2. Co se stalo, když byly do statistik duševních nemocí zařazeny také poruchy osobnosti (personality disorders) a zneužívání návykových látek (drug abuse)

    3. V předchozím textu byly diskutovány tři hlavní faktory, které mohou mít za následek, že ženám je častěji diagnostikována deprese a úzkostná porucha. Jaký další faktor zmiňuje Jordan B. Peterson v tomto textu?

  • 13.4. Ageismus

    Podtitul: Stáří jako stigma

    Četba:

    Bai, X., D. W.L. Lai, A. Guo 2016. Ageism and Depression: Perceptions of Older Peolple as a Burden in China. Journal of Social Issues 72(1): 26-46 Číst str. 26-30, (31-36 Methods,Results jen zběžně),dále 37-38, (39-40 praktická doporučení jen zběžně) a závěr 41 Limitations

    Otázky:

    1. Jaké je tvrzení teorie internalizace stereotypů a co z toho může plynout pro staré lidi ve společnosti?
    2. Vliv jakých 3 skupin faktorů na depresi u starých lidí analýza ověřuje?
    3. Která skupina faktorů vysvětluje největší podíl variance deprese?
    4. K textu od B. Kartouse: Souhlasíte s názorem B. Kartouse, že starší generace v dnešní společnosti ztratila status těch moudrých? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?

  • 20.4. Komunikace a virtualita

    Podtitul: Sociální média
                   Závislost

    OECD (2018) Children and Young People Mental Health in the Digital Age, úvod + str. 4-9 (dobrovolně: projít i doporučení str. 10-13).

    Otázky:

    1. Jaké základní problémy jsou dle studie spojeny s nadměrným užíváním digitálních technologií a sociálních médií?
    2. Jaká jsou genderová specifika týkající se digitálního světa a psychických onemocnění?
    3. V čem mohou digitální platformy sloužit naopak jako prevence či pomoc při depresivních stavech mladistvých?
    4. K prezentaci: Jaké čtyři parametry měří/ zjišťuje Computers And Human Behavior Study zmíněná v orezentaci?

     

  • 27. 4. Shrnutí