Filosofický kurz A I
Osnova sekce
-
Kurz je věnován myšlení a dílu Friedricha Nietzscheho. V přednáškách budou představeny souvislosti s životní etapou v rodném Röckenu, studiem v Naumburgu a Bonnu, profesorským působením na univerzitě v Basileji a wagnerovskou inspirací v Triebschenu, jakož i myšlenkovým rozchodem s Wagnerem po bayreuthských hrách. Výklad Nietzscheho filosofie bude nejprve uveden rozborem jeho estetických názorů a dvou základních tendencí kultury - dionýské a apollinské, následně se budeme věnovat Nietzscheho kritice metafyziky, tradiční ontologie a ideje Boha, bude představen princip vůle k moci, nauka o navrácení, filosofie hodnot a morálky, idea nadčlověka.
-
- Zrození tragédie z ducha hudby (1872)
- Podstata a funkce umění, dionýské a apollinské, metafyzický a psychologický výklad umění, pojetí poznání, interpretace
-
právě problém vědy - vědy, poprvé pojaté problematicky, viděné poprvé jako cos,
co vzbuzuje otázky a pochyby -
Ano, co je dionysské? - V této knize stojí na to odpověď, - mluví tu vědoucí,
zasvěcenec a učeň svého boha Snad bych teď hovořil opatrněji a méně výřečně o tak
obtížné psychologické záhadě jako je vznik tragédie u Řeků. Základní otázkou je
poměr řeckého člověka k bolesti, jeho stupeň sensibility - zůstal ten poměr
nezměněn? -
Je však cos daleko horšího na mé knize, a toho je mi teď ještě víc líto nežli toho,
že jsem schopenhauerovskými formulkami zatemnil a pokazil tuchy dionysovské :
horší totiž je, že jsem si velkolepý řecký problém, jenž přede mnou vyvstal, vůbec
pokazil přimíšením nejmodernějších věcí! -
Abychom to pochopili, je nám, takřka kámen za kamenem, strhnouti onu umělou
budovu apollinské kultury a tak odkrýti základ, na němž spočívá. I spatřujeme
nejprve nádherné postavy bohů olympských: stojí na štítech této budovy, a boží
skutky jsou v podobě reliéfu, do daleka zářících, znázorněny na jejích vlysech. -
„Tento svět je jen vůlí k moci – a pak už nic“. Jak si tuto větu vyložit? Friedrich Nietzsche, známý zarytý odpůrce metafysiky, se nám pokouší tvrdit něco, co má veskrze metafysický charakter – totiž všeobecný princip.
-
Filosofická reflexe