Osnova témat

  • Úvodní informace

    Kurz se věnuje výkladu a četbě vybraných textů kritického myšlení, které čerpá z kritické teorie a dalších příslušných směrů moderní a současné filosofie.  V kurzu se student učí propojovat filosofické koncepce se schopností argumentovat pro či proti různým postojům ke kritickým fenoménům současného světa.

  • Adorno: moderna a negativita

    Adornovo pojetí moderny má více společného s výkladem Nietzschovým a Marxovým než s tím typem interpretace, jaký známe od Maxe Webera a v novější podobě od Jürgena Habermase.

  • Adornovo nenormativní osvícenství

    Nejvlivnější interpretace Adornova poměru k osvícenství, jako je výklad Habermasův nebo Wiggershausův, hovoří o tom, že Adorno nevymezuje pojem osvícenství pozitivně.

  • Princip sebezáchovy jako ideologie

    Princip sebezáchovy tu hraje hlavní roli. Jednotlivec se podřizuje zákonům kapitalistické ekonomiky proto, že má vůli k sebezáchově. Kapitalismus rozvíjí společenskou dělbu práce a ruší relativní hospodářskou soběstačnost většiny lidí, kterou měli jako zemědělci nebo členové cechu.

  • První radikální sebereflexe rozumu – cesta za neidentickým

    Po obecném výkladu Adornova pojetí moderny a osvícenství je zapotřebí prozkoumat, co je základem dialektiky osvícenství, tj. co způsobuje zvraty ve vývoji osvícenství.

  • Zastavení první: dvacáté století jako promeškaný kairos filosofie

  • Zastavení druhé: nepravda filosofických systémů

    Po promeškané příležitosti uskutečnit filosofii se kritické Adornovo myšlení  zaměřuje na negativní a neidentické, jehož prostřednictvím se ukazuje, že s filosofií a společenskou skutečností není cosi v pořádku. Adorno nepostuluje  nějaký etický pojem nebo normativní rámec, který by měl být základem kritického myšlení v době, kdy se rozplynulo společenské hnutí, které usilovalo o změnu světa. Adorno je podezřívavý ke všem takovým etickým nebo normativním vymezením, která vystupují jako apriorně platná východiska, neboť tato vymezení mohou právě svým apriorismem potvrzovat nevyhnutelnost špatné praxe.

  • Zastavení třetí: nepojmové, jednotlivé, zvláštní

    Neidentické nenít tedy odpojeno od pojmového systému a pojmový systém není oddělen od neidentického. Nepojmové, jednotlivé, zvláštní je sice logicky vylučováno z pojmového systému, ale je též „nastřelováno“ myšlením. Jaký je potom vztah mezi pojmem (identitou) a tím, co pojmu uniká (neidentitou)? Nejprve se podívejme na to, jak se pojmové myšlení vztahuje na neidentické.

  • Závěrečná filosofická reflexe

  • Téma 9

  • Téma 10

  • Téma 11

  • Téma 12

  • Téma 13

  • Téma 14