Přejít k hlavnímu obsahu
DL 1
  • Titulní stránka
  • Podpora uživatelů
    Moodleoffice Moodle tutoriál Podpora uživatelů Návody GDPR
  • Další
Čeština ‎(cs)‎
Čeština ‎(cs)‎ Deutsch ‎(de)‎ English ‎(en)‎ Français ‎(fr)‎ Русский ‎(ru)‎
Momentálně na stránky přistupujete s právy hosta.
Přihlášení
DL 1
Titulní stránka Podpora uživatelů Sbalit Rozbalit
Moodleoffice Moodle tutoriál Podpora uživatelů Návody GDPR
Rozbalit vše Sbalit vše
  1. Filosofický kurz B II a
  2. Zastavení druhé: nepravda filosofických systémů
  3. Dobrovolný úkol

Dobrovolný úkol

Požadavky na absolvování
Otevřené: neděle, 27. května 2018, 00.00
Termín: neděle, 3. června 2018, 00.00

Pokuste se filosficky interpretovat následující text, vložte jej do sdílené databáze:

Neidentické nenít tedy odpojeno od pojmového systému a pojmový systém není oddělen od neidentického. Nepojmové, jednotlivé, zvláštní je sice logicky vylučováno z pojmového systému, ale je též „nastřelováno“ myšlením. Jaký je potom vztah mezi pojmem (identitou) a tím, co pojmu uniká (neidentitou)? Nejprve se podívejme na to, jak se pojmové myšlení vztahuje na neidentické.  Filosofický pojem  směřuje k předmětu, který pojímá. Filosofické poznání je neseno touhou dospět k předmětu v jeho plnosti, ale této plnosti filosofie nikdy nedosáhne, neboť by se musela upnout k bezprostřednímu.[1] Mezi filosofií a tím, co filosofie činí svým předmětem, stojí pletivo zprostředkování, které onu touhu podlamuje.[2] V nejhlubších vodách filosofie se skrývá rozpor. Vzniká tím, že myšlení a pojmy jsou “negováním“ a „rezistencí vůči tomu, co se jim vnucuje“ jako bezprostřední.[3] Pokud mají obsah, nutně kladou své hranice – vylučují to, co zůstalo mimo jejich dosah.

Tato nesmířenost myšlenky a předmětu, tato proluka mezi nimi má dle Adorna svůj původ ve „vztahu práce ke svému  materiálu“, který je „předobrazem myšlení“.[4] Tuto myšlenku Adorno pravděpodobně přejímá od Sohn-Rethela,[5] a o zmíněném „předobrazu myšlení“ hovoří nejspíše proto, aby tuto proluku zbavil jejího apriorního rázu. Proluka mezi myšlením a předmětem není nic absolutního, neboť vzniká ze vztahu mezi prací a předmětem. Práce jako hlavní podmínka přežití lidstva v přírodě je ovšem těsně spjata s přírodou v člověku, zvláště s principem sebezáchovy. I zde je zapotřebí vidět to nejduchovnější na pozadí toho nejhrubšího.[6]



[1] Srov. ND/GS 6, 26.

[2] Srov. tamtéž.

[3] ND/GS 6, 30.

[4] Tamtéž.

[5] V ND Adorno odkazuje na dílo Alfreda Sohn-Rethela na s. 178 (GS 6): „Alfred Sohn-Rethel jako první upozornil na to, že v obecné a nutné činnosti ducha se trvale skrývá společenská práce.“  Srov. se  Sohn-Rethelovou knihou Geistige und körperliche Arbeit.  

[6] Srov. MM/GS 4, 177.

◄ Studijní text
Studijní text ►
Kontaktujte podporu stránek
Momentálně na stránky přistupujete s právy hosta. (Přihlášení)
Stáhněte si mobilní aplikaci
Používá Moodle