Topic outline

  • General

  • Topic 1

    Uvedení do problematiky: Literatura jako komunikace

    Pojmy:

    Prvky komunikačního řetězce (mluvčí, sdělení, adresát, kontext, kontakt, kód) a funkce (emotivní, referenční, konativní, fatická, metajazyková, estetická (poetická)).

    Literatura specificky k danému tématu:

    Culler, Jonathan: Co je to teorie? a Co je to literatura (a je vůbec taková otázka relevantní)? In: (Krátký) úvod do literární teorie. Brno: Host, 2002, s. 9-25 a 26-50.

    Jakobson, Roman: Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H & H, 1996, s. 74-105.

  • Topic 2

    Autor a autorství: analýza geneze díla a možnosti rekonstrukce autorské osobnosti

    Pojmy:

    copyright;
    látka, námět, inspirace;
    autenticita, autobiografie, autostylizace; záměrnost a nezáměrnost; sémantické gesto
    empirický autor, obraz autora (autorský mýtus), osobnost, implikovaný autor, modelový autor;
    funkce jména autora; autorský styl, autorská strategie, estetická norma.

    Literatura specificky k danému tématu:

    Rieger, Stefan: Funkce autora a knižní trh. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 151-167.
    Finck, Almut: Pojem subjektu a autorství. K teorii a dějinám autobiografie. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 279-289.
    Foucault, Michel: Co je autor? In: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994, s. 42-62.
    Eco, Umberto: Vcházíme do lesů. In: Šest procházek literárními lesy. Olomouc 1997, s. 7-40.
    Mathauser, Zdeněk: Teoretičtí dvojníci životopisného autora. In: Estetika racionálního zření. Praha 1999, s. 82-87.
    Mukařovský, Jan: Básník a dílo (pol. 40. let). In: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 246-255.
    Mukařovský, Jan: Záměrnost a nezáměrnost v umění (1943). In: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 89-108.
    Jankovič, Milan: Perspektivy sémantického gesta. In: Nesamozřejmost smyslu. Praha 1991, s. 11-40.

  • Topic 3

    Literární text obecně I: znaky, rysy a způsoby fungování literárního textu

    Pojmy:

    znaky textu;
    základní textové roviny (fonická, lexikální, syntaktická a textová); motiv, téma; 
    verbalizace, oralita a literarita; hypertext; paratexty; textovost a intertextovost (prototext, metatext; citát, aluze; motto; parafráze, parodie, travestie, variace, apokryf, plagiát)

    Literatura specificky k danému tématu:

    Lotman, Jurij: Pojem textu. In: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990, s. 64-72.
    Ingarden, R.: Základní struktura literárního díla. In: Umělecké dílo literární. Praha 1989, s. 41-45.

    Mukařovský, Jan: O jazyce básnickém (1940). In: Studie II (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2001, s. 16-70.

    Tomaševskij, Boris: Tématika. In: Teorie literatury. Praha: Lidové nakladatelství, 1970, s. 121-153.

    Ong, Walter J.: Některé psychodynamické vlastnosti orality a Psaní mění strukturu vědomí. In: Technologizace slova: Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006, s. 41-91 a 93-134.

    Homoláč, Jiří: Transtextovost a její typy. In: Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Karolinum, 1996, s. 41-57.
    Schahadat, Shamma: Intertextovost: Čtení – text – intertext. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 357-367.
    Genette, Gérard: Introduction to the Paratext. New Literary History 22, 1991, č. 2, s. 261-272.

  • Topic 4

    Literární text obecně II: význam, smysl a reference

    Pojmy:

    pojmenování, věta i celek textu jako znak; pojmenování v literatuře (básnické pojmenování, obrazné pojmenování);
    význam a smysl, denotace a konotace; reference a referent;
    mimésis a literárnost; fiktivnost a fikčnost; 
    artefakt a estetický objekt, text a dílo; kontext;

     Literatura specificky k danému tématu:

    Mukařovský, Jan: Umění jako sémiologický fakt (1934). In: Studie I (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2000, s. 208-214.
    Červenka, Miroslav: Literární dílo jako znak. In: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1992, s. 131-144.
    Barthes, Roland: Označované a označující a Denotace a konotace. Obojí in: Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha 1967, s. 81-95 a 123-126.
    Červenka, Miroslav: Význam a nositel významu v literárním díle. In: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1993, s. 37-55.
    Červenka, Miroslav: Významové komplexy I: Obecná typologie. Významové komplexy II: Základní složky tematické výstavby. In: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1993, s. 77-104.
    Mukařovský, Jan: Básnické pojmenování a estetická funkce jazyka (1938). In: Studie II (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2001, s. 74-81.

    Mathauser, Zdeněk: Model umělecké situace. In: Estetika racionálního zření. Praha: Karolinum, 1999, s. 25-42.
    Jakobson, Roman: Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch.. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H+H, 1995, s. 55-73.
    Ricoeur, Paul: Metafora a symbol. In: Teória interpretácie: Diskurz a prebytok významu. Bratislava: Archa, 1997, s. 66-96.
    Mathauser, Zdeněk: Metafora v systému duchovních útvarů. In: Estetické alternativy. Praha: GRYF, 1995, s. 55-63.
    Hausenblas, Karel: Sémantické kontexty v básnickém díle. In: Výstavba jazykových projevů a styl. Praha: Univerzita Karlova, 1971, s. 101-113.
    Mareš, Petr: Styl, text, smysl: Obecné otázky. In: Styl, text, smysl: O slovesném díle Josefa Čapka. Praha: Univerzita Karlova, 1987, s. 11-38.
    Aristoteles: O básnictví vůbec. In: Poetika (přel. Milan Mráz). 8. vyd. Praha: Svoboda, 1996, s. 59-67
    Goodman, Nelson: Slova, věty, díla, světy. Konstruování faktů. Obojí in: Způsoby světatvorby. Bratislava: Archa, 1996, s. 13-33 a 104-119.
    Lubomír Doležel: Mimesis a možné světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. 600-624

  • Topic 5

    Členění velkých sum textů: Literární druhy a žánry jakožto rozmyté množiny

    Pojmy:

    lyrika, epika, drama a jejich textové subjekty;
    epos, kronika, legenda, pohádka, bajka, črta, povídka, novela, román a jeho žánrové typy (realistický, psychologický, venkovský, dobrodružný apod.), reportáž, deník, memoáry;
    sonet, věnec sonetů, rondel, akrostich, pásmo, kaligram, konkrétní báseň, palindrom;
    tragédie, komedie, veselohra, fraška, groteska. 

    Literatura specificky k danému tématu:

    Tyňanov, Jurij: O literární evoluci (1927). In: Literární fakt. Praha: Odeon, 1988, s. 189-201.
    Meyer, Holt: Literární žánr. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 74-85.

  • Topic 6

    Poetika vyprávění (2 přednášky)

    Pojmy:

    textové subjekty vyprávění (postavy, vypravěč, adresát);
    svět příběhu: děj, postavy, prostor a čas (chronotop);
    svět diskursu: vypravěč, adresát, typy promluv (řeči), fokalizace, vypravěčské způsoby; vyprávěcí situace, ich-forma a er-forma; fabule a syžet;

     Literatura specificky k danému tématu:

    Stanzel, Franz: Revidovaná verze typických vyprávěcích situací. In: Teorie vyprávění. Praha: Odeon, 1989, s. 63-100.
    Doležel, Lubomír: Typy narativních promluv a Subjektivizace vyprávění. In: Narativní způsoby v české literatuře. 2. vyd. Příbram:  Pistorius & Olšanská, 2014, s. 13-43 a 45-54.

  • Topic 7

    Poetika básnického textu (2 přednášky)

    Pojmy:

    textové subjekty lyrické básně (lyrický subjekt);
    básnické výrazové prostředky: rytmus a metrum, stopa, iktus, trochej, jamb, daktyl, předrážka), časoměrný a sylabotónický verš; alexandrín, blankvers; verš vázaný a volný; veršové členění a jeho vztah k členění větnému (přesah, césura, dierese), rým a jeho funkce a typy; asonance; aliterace; básnické figury (anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis; inverze; apostrofa); prostředky hláskové instrumentace (eufonie, kakofonie; onomatopoie; paronomázie; refrén); prostředky tematického uspořádávání (motiv, klimax, antiklimax, antiteze, kontrast, paradox, paralelismus, parenteze, digrese, asociace, aposiopese, elipsa, pointa); obrazné pojmenování metaforického typu (metafora, metonymie, personifikace, synekdocha, synestézie, oxymóron) a symbolického typu (alegorie, symbol); další prostředky fungující od roviny konkrétních tropů (epiteton, přirovnání, eufemismus, litotés, pleonasmus, neologismus) až po rovinu textovou (hyperbola, ironie, sarkasmus)

    Literatura specificky k danému tématu:

    Helmstetter, Ralf: Lyrický postup: Lyrika, báseň a básnická řeč. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 36-51.
    Jakobson, Roman: Jazyk v akci. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H+H, 1995, s. 605-621.

  • Topic 8

    Drama jako text a jako divadelní představení

    Pojmy:

    textové subjekty dramatu (postavy);
    typy řeči v dramatu (monolog, dialog, scénické poznámky a jejich divadelní transponování), dramatická postava a prostor jako prvky textové a divadelní
    Literatura specificky k danému tématu:

    Struck, Wolfgang: Drama a divadlo. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 85-88.

    Veltruský, Jiří: Dramatický text jako součást divadla a Drama jako literární dílo a divadelní představení. In: Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav – Divadelní fakulta AMU, 1994, s. 77-94 a 95-101.
    Procházka, Miroslav: O povaze dramatického textu. In: Znaky dramatu a divadla. Praha: Panorama, 1988, s. 11-30.

  • Topic 9

    Recipient (vnímatel): role vnímatele při vytváření mentálního obrazu textu a výsledného významu a smyslu

    Pojmy:

    empirický vnímatel, implikovaný vnímatel, modelový čtenář;
    recepce, percepce, propriocepce, konkretizace (dobová a individuální); literární kompetence; interpretace (a vztah k popisu, analýze a výkladu); estetická hodnota.

    Literatura specificky k danému tématu:

    Ingarden, Roman: „Život“ literárního díla. In: Umělecké dílo literární. Praha: Odeon, 1989, s. 329-352.
    Iser, Wolfgang: Apelová struktura textů. In: Čtenář jako výzva (ed. Miroslav Červenka). Brno: Host, 2001, s. 39-61.

    Iser, Wolfgang: Koncepty čtenáře a koncept implicitního čtenáře. Aluze 8, 2004, č. 2/3, s. 135–143.

    Iser, Wolfgang: Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze 6, 2002, č. 2, s. 106–117.

    Stierle, Karlheinz: Co je recepce u fikcionálních textů. In: Čtenář jako výzva (ed. Miroslav Červenka). Brno: Host, 2001, s. 199-24
    Vodička, Felix: Problematika ohlasu Nerudova díla (1941). In: Struktura vývoje. 2. vyd. Praha: Dauphin, 1998, s. 283-321.

  • Topic 10

    Studijní literatura: Odkazy na veřejně přístupné elektronické zdroje

    • Vlašín, štěpán, ed.: Slovník literární teorie URL

      Druhé (a poslední) vydání slovníku literárněteoretických pojmů z roku 1984 (poprvé vyšel v r. 1977). Slovník je i dnes docela dost dobře použitelný jako zdroj vymezení popisných pojmů typu anafora či epizeuxis. Výklad pojmů konceptuálních je ale poznamenán marxisticko-leninskou dobovou ideologií a je často zavádějící a zjednodušující, anebo se věnuje věcem, které meritum pojmu v dnešním používání vůbec nepředstavují. Odkazy na literaturu jsou u těchto pojmů výběrové a beznadějně zastaralé. Elektronické zpřístupnění na webu Ústavu pro českou literaturu AV nabízí bohužel pouze naksenování v podobě obrázků, takže není možné využívat fultextové vyhledávání a je nutné slovníkem listovat.

    • Müller, Richard a Šidák, Pavel, eds.: Slovník novější literární teorie URL

      Elektorická verze slovníku vydaného knižně v nakladatelství Academia v roce 2012. Z dané adresy je možné stáhnout celý slovník či dílčí soubory hesel podle písmen. Výborný a dosud aktuální slovník, který ale obsahuje spíše široké kulturně-teoretické pojmy, a proto v něm nelze najít všechny pojmy potřebné pro náplň kurzu. Výklad pojmů, které tam najdete, je čtenářsky náročný, ale nabízí výkladovou komplexnost a schopnost postihnout, jak je pojem používán ve světovém i v českém kontextu. Rozhodně doporučeno ke čtení pasáží, které si potřebujete ujasnit.

    • Macura, Vladimír a Jedličková, Alice, eds.: Průvodce po světové literární teorii 20. století URL

      Druhé vydání slovníku (knižně v r. 2012), který představuje zásadní myslitele a díla světové literární teorie. Velmi užitečný a snad i docela dobře čitelný zdroj, jehož problémem ale může být uspořádání: Nevede vás přímo k pojmům, ale mluví o tvlůrcích a jejich knihách. Takže když se chcete dozvědět něco např. o implikovaném čtenáři, musíte vědět, že pojem koncipoval Wolfgang Iser a přečíst si heslo jemu věnované a doufat, že tam i tento pojem bude vyložen. Ale jako dílčí opora pro studium je to jistě zcela použitelné.

    • Literatura jako text mezi texty URL

      Odkaz na studie vzniklé v rámci pěti kolokvií na téma konceptů literárního textu, které Ústav pro českou literaturu AV ČR pořádal v letech 2003-05. Studie podnětně rozvíjejí chápání textu, ale jsou asi příliš náročné a "odborné" jako vstupní bod do celé problematiky.

    • Kubínová, Marie, ed.: O poetice literárních druhů URL

      Soubor studií věnovaných některým rysům lyriky, epiky i dramatu (knižně vyšlo v r. 1995). Nabízí spíš dílčí rozvíjející postřehy a vyžaduje už jistou míru zasvěcenosti do základních pojmů a témat.

    • Jankovič, Milan, ed.: K interpretaci uměleckého literárního díla URL

      Soubor studií knižně vydaných v r. 1970, kde lze najít tehdy velmi produktivní výklady výstavby literárního díla či pojmu sémantické gesto. Nenabízí ale ucelenou představu o interpretaci literárního textu.

    • Bílek, Petr A.: Hledání jazyk interpretace (k modernímu prozaickému textu) File

      Moje kniha, vydaná v nakladatelství Host v roce 2003. Nedávám ji sem proto, abych vnucoval vlastní produkty, ale proto, že jsem majitelem copyrightu a že ji sem tedy na rozdíl od jiných knih dát mohu. Z hlediska látky kurzu se věnuje jenom nkěterým obecným tématům, aplikovaným na materiál prozaického vyprávění, a nevěnuje se vůbec lyrice či dramatu, a těm vybraným tématům se věnuje z hlediska kurzu zbytečně do hloubky i šířky. Čili pro vás spíš jen dílčí zdroj. PDF verze je staršího typu, takže neumožňuje funkční fultextové vyhledávání.

  • Topic 11