Topic outline
Topic 1
Uvedení do problematiky: Literatura jako komunikace
Pojmy:
Prvky komunikačního řetězce (mluvčí, sdělení, adresát, kontext, kontakt, kód) a funkce (emotivní, referenční, konativní, fatická, metajazyková, estetická (poetická)).
Literatura specificky k danému tématu:
Culler, Jonathan: Co je to teorie? a Co je to literatura (a je vůbec taková otázka relevantní)? In: (Krátký) úvod do literární teorie. Brno: Host, 2002, s. 9-25 a 26-50.
Jakobson, Roman: Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H & H, 1996, s. 74-105.
Bílek, Petr A.: Proč je důležité učit literaturu. A2 2020, č. 15, s. 18. Pokus vysvětlit, proč i v dnešní době má něco tak obstarožního, jako je literatura, být součástí maturitní zkoušky a jak by se literatura mohla či měla učit.
Topic 2
Autor a autorství: analýza geneze díla a možnosti rekonstrukce autorské osobnosti
Pojmy:
copyright;
látka, námět, inspirace;
autenticita, autobiografie, autostylizace; záměrnost a nezáměrnost; sémantické gesto
empirický autor, obraz autora (autorský mýtus), osobnost, implikovaný autor, modelový autor;
funkce jména autora; autorský styl, autorská strategie, estetická norma.
Literatura specificky k danému tématu:
Rieger, Stefan: Funkce autora a knižní trh. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 151-167.
Finck, Almut: Pojem subjektu a autorství. K teorii a dějinám autobiografie. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha 1999, s. 279-289.
Foucault, Michel: Co je autor? In: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994, s. 42-62.
Eco, Umberto: Vcházíme do lesů. In: Šest procházek literárními lesy. Olomouc 1997, s. 7-40.
Mathauser, Zdeněk: Teoretičtí dvojníci životopisného autora. In: Estetika racionálního zření. Praha 1999, s. 82-87.
Mukařovský, Jan: Básník a dílo (pol. 40. let). In: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 246-255.
Mukařovský, Jan: Záměrnost a nezáměrnost v umění (1943). In: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 89-108.
Jankovič, Milan: Perspektivy sémantického gesta. In: Nesamozřejmost smyslu. Praha 1991, s. 11-40.Topic 3
Literární text obecně I: znaky, rysy a způsoby fungování literárního textu
Pojmy:
znaky textu;
základní textové roviny (fonická, lexikální, syntaktická a textová); motiv, téma;
verbalizace, oralita a literarita; hypertext; paratexty; textovost a intertextovost (prototext, metatext; citát, aluze; motto; parafráze, parodie, travestie, variace, apokryf, plagiát)
Literatura specificky k danému tématu:
Lotman, Jurij: Pojem textu. In: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990, s. 64-72.
Ingarden, R.: Základní struktura literárního díla. In: Umělecké dílo literární. Praha 1989, s. 41-45.Mukařovský, Jan: O jazyce básnickém (1940). In: Studie II (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2001, s. 16-70.
Tomaševskij, Boris: Tématika. In: Teorie literatury. Praha: Lidové nakladatelství, 1970, s. 121-153.
Ong, Walter J.: Některé psychodynamické vlastnosti orality a Psaní mění strukturu vědomí. In: Technologizace slova: Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006, s. 41-91 a 93-134.
Homoláč, Jiří: Transtextovost a její typy. In: Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Karolinum, 1996, s. 41-57.
Schahadat, Shamma: Intertextovost: Čtení – text – intertext. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 357-367.
Genette, Gérard: Introduction to the Paratext. New Literary History 22, 1991, č. 2, s. 261-272.Topic 4
Literární text obecně II: význam, smysl a reference
Pojmy:
pojmenování, věta i celek textu jako znak; pojmenování v literatuře (básnické pojmenování, obrazné pojmenování);
význam a smysl, denotace a konotace; reference a referent;
mimésis a literárnost; fiktivnost a fikčnost;
artefakt a estetický objekt, text a dílo; kontext;
Literatura specificky k danému tématu:
Mukařovský, Jan: Umění jako sémiologický fakt (1934). In: Studie I (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2000, s. 208-214.
Červenka, Miroslav: Literární dílo jako znak. In: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1992, s. 131-144.
Barthes, Roland: Označované a označující a Denotace a konotace. Obojí in: Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha 1967, s. 81-95 a 123-126.
Červenka, Miroslav: Význam a nositel významu v literárním díle. In: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1993, s. 37-55.
Červenka, Miroslav: Významové komplexy I: Obecná typologie. Významové komplexy II: Základní složky tematické výstavby. In: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1993, s. 77-104.
Mukařovský, Jan: Básnické pojmenování a estetická funkce jazyka (1938). In: Studie II (eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič). Brno: Host, 2001, s. 74-81.Mathauser, Zdeněk: Model umělecké situace. In: Estetika racionálního zření. Praha: Karolinum, 1999, s. 25-42.
Jakobson, Roman: Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch.. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H+H, 1995, s. 55-73.
Ricoeur, Paul: Metafora a symbol. In: Teória interpretácie: Diskurz a prebytok významu. Bratislava: Archa, 1997, s. 66-96.
Mathauser, Zdeněk: Metafora v systému duchovních útvarů. In: Estetické alternativy. Praha: GRYF, 1995, s. 55-63.
Hausenblas, Karel: Sémantické kontexty v básnickém díle. In: Výstavba jazykových projevů a styl. Praha: Univerzita Karlova, 1971, s. 101-113.
Mareš, Petr: Styl, text, smysl: Obecné otázky. In: Styl, text, smysl: O slovesném díle Josefa Čapka. Praha: Univerzita Karlova, 1987, s. 11-38.
Aristoteles: O básnictví vůbec. In: Poetika (přel. Milan Mráz). 8. vyd. Praha: Svoboda, 1996, s. 59-67
Goodman, Nelson: Slova, věty, díla, světy. Konstruování faktů. Obojí in: Způsoby světatvorby. Bratislava: Archa, 1996, s. 13-33 a 104-119.
Lubomír Doležel: Mimesis a možné světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. 600-624Topic 5
Členění velkých sum textů: Literární druhy a žánry jakožto rozmyté množiny
Pojmy:
lyrika, epika, drama a jejich textové subjekty;
epos, kronika, legenda, pohádka, bajka, črta, povídka, novela, román a jeho žánrové typy (realistický, psychologický, venkovský, dobrodružný apod.), reportáž, deník, memoáry;
sonet, věnec sonetů, rondel, akrostich, pásmo, kaligram, konkrétní báseň, palindrom;
tragédie, komedie, veselohra, fraška, groteska.
Literatura specificky k danému tématu:
Tyňanov, Jurij: O literární evoluci (1927). In: Literární fakt. Praha: Odeon, 1988, s. 189-201.
Meyer, Holt: Literární žánr. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 74-85.Topic 6
Poetika vyprávění (2 přednášky)
Pojmy:
textové subjekty vyprávění (postavy, vypravěč, adresát);
svět příběhu: děj, postavy, prostor a čas (chronotop);
svět diskursu: vypravěč, adresát, typy promluv (řeči), fokalizace, vypravěčské způsoby; vyprávěcí situace, ich-forma a er-forma; fabule a syžet;
Literatura specificky k danému tématu:
Stanzel, Franz: Revidovaná verze typických vyprávěcích situací. In: Teorie vyprávění. Praha: Odeon, 1989, s. 63-100.
Doležel, Lubomír: Typy narativních promluv a Subjektivizace vyprávění. In: Narativní způsoby v české literatuře. 2. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2014, s. 13-43 a 45-54.Topic 7
Poetika básnického textu (2 přednášky)
Pojmy:
textové subjekty lyrické básně (lyrický subjekt);
básnické výrazové prostředky: rytmus a metrum, stopa, iktus, trochej, jamb, daktyl, předrážka), časoměrný a sylabotónický verš; alexandrín, blankvers; verš vázaný a volný; veršové členění a jeho vztah k členění větnému (přesah, césura, dierese), rým a jeho funkce a typy; asonance; aliterace; básnické figury (anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis; inverze; apostrofa); prostředky hláskové instrumentace (eufonie, kakofonie; onomatopoie; paronomázie; refrén); prostředky tematického uspořádávání (motiv, klimax, antiklimax, antiteze, kontrast, paradox, paralelismus, parenteze, digrese, asociace, aposiopese, elipsa, pointa); obrazné pojmenování metaforického typu (metafora, metonymie, personifikace, synekdocha, synestézie, oxymóron) a symbolického typu (alegorie, symbol); další prostředky fungující od roviny konkrétních tropů (epiteton, přirovnání, eufemismus, litotés, pleonasmus, neologismus) až po rovinu textovou (hyperbola, ironie, sarkasmus)
Literatura specificky k danému tématu:
Helmstetter, Ralf: Lyrický postup: Lyrika, báseň a básnická řeč. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 36-51.
Jakobson, Roman: Jazyk v akci. In: Poetická funkce (ed. Miroslav Červenka). Jinočany: H+H, 1995, s. 605-621.Topic 8
Drama jako text a jako divadelní představení
Pojmy:
textové subjekty dramatu (postavy);
typy řeči v dramatu (monolog, dialog, scénické poznámky a jejich divadelní transponování), dramatická postava a prostor jako prvky textové a divadelní
Literatura specificky k danému tématu:
Struck, Wolfgang: Drama a divadlo. In: Úvod do literární vědy (ed. M. Pechlivanos et al.). Praha: Herrmann & synové, 1999, s. 85-88.
Veltruský, Jiří: Dramatický text jako součást divadla a Drama jako literární dílo a divadelní představení. In: Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav – Divadelní fakulta AMU, 1994, s. 77-94 a 95-101.
Procházka, Miroslav: O povaze dramatického textu. In: Znaky dramatu a divadla. Praha: Panorama, 1988, s. 11-30.Topic 9
Recipient (vnímatel): role vnímatele při vytváření mentálního obrazu textu a výsledného významu a smyslu
Pojmy:
empirický vnímatel, implikovaný vnímatel, modelový čtenář;
recepce, percepce, propriocepce, konkretizace (dobová a individuální); literární kompetence; interpretace (a vztah k popisu, analýze a výkladu); estetická hodnota.
Literatura specificky k danému tématu:
Ingarden, Roman: „Život“ literárního díla. In: Umělecké dílo literární. Praha: Odeon, 1989, s. 329-352.
Iser, Wolfgang: Apelová struktura textů. In: Čtenář jako výzva (ed. Miroslav Červenka). Brno: Host, 2001, s. 39-61.Iser, Wolfgang: Koncepty čtenáře a koncept implicitního čtenáře. Aluze 8, 2004, č. 2/3, s. 135–143.
Iser, Wolfgang: Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze 6, 2002, č. 2, s. 106–117.
Stierle, Karlheinz: Co je recepce u fikcionálních textů. In: Čtenář jako výzva (ed. Miroslav Červenka). Brno: Host, 2001, s. 199-24
Vodička, Felix: Problematika ohlasu Nerudova díla (1941). In: Struktura vývoje. 2. vyd. Praha: Dauphin, 1998, s. 283-321.Topic 10
Studijní literatura: Odkazy na veřejně přístupné elektronické zdroje
Druhé (a poslední) vydání slovníku literárněteoretických pojmů z roku 1984 (poprvé vyšel v r. 1977). Slovník je i dnes docela dost dobře použitelný jako zdroj vymezení popisných pojmů typu anafora či epizeuxis. Výklad pojmů konceptuálních je ale poznamenán marxisticko-leninskou dobovou ideologií a je často zavádějící a zjednodušující, anebo se věnuje věcem, které meritum pojmu v dnešním používání vůbec nepředstavují. Odkazy na literaturu jsou u těchto pojmů výběrové a beznadějně zastaralé. Elektronické zpřístupnění na webu Ústavu pro českou literaturu AV nabízí bohužel pouze naksenování v podobě obrázků, takže není možné využívat fultextové vyhledávání a je nutné slovníkem listovat.
Elektorická verze slovníku vydaného knižně v nakladatelství Academia v roce 2012. Z dané adresy je možné stáhnout celý slovník či dílčí soubory hesel podle písmen. Výborný a dosud aktuální slovník, který ale obsahuje spíše široké kulturně-teoretické pojmy, a proto v něm nelze najít všechny pojmy potřebné pro náplň kurzu. Výklad pojmů, které tam najdete, je čtenářsky náročný, ale nabízí výkladovou komplexnost a schopnost postihnout, jak je pojem používán ve světovém i v českém kontextu. Rozhodně doporučeno ke čtení pasáží, které si potřebujete ujasnit.
Druhé vydání slovníku (knižně v r. 2012), který představuje zásadní myslitele a díla světové literární teorie. Velmi užitečný a snad i docela dobře čitelný zdroj, jehož problémem ale může být uspořádání: Nevede vás přímo k pojmům, ale mluví o tvlůrcích a jejich knihách. Takže když se chcete dozvědět něco např. o implikovaném čtenáři, musíte vědět, že pojem koncipoval Wolfgang Iser a přečíst si heslo jemu věnované a doufat, že tam i tento pojem bude vyložen. Ale jako dílčí opora pro studium je to jistě zcela použitelné.
Odkaz na studie vzniklé v rámci pěti kolokvií na téma konceptů literárního textu, které Ústav pro českou literaturu AV ČR pořádal v letech 2003-05. Studie podnětně rozvíjejí chápání textu, ale jsou asi příliš náročné a "odborné" jako vstupní bod do celé problematiky.
Soubor studií věnovaných některým rysům lyriky, epiky i dramatu (knižně vyšlo v r. 1995). Nabízí spíš dílčí rozvíjející postřehy a vyžaduje už jistou míru zasvěcenosti do základních pojmů a témat.
Soubor studií knižně vydaných v r. 1970, kde lze najít tehdy velmi produktivní výklady výstavby literárního díla či pojmu sémantické gesto. Nenabízí ale ucelenou představu o interpretaci literárního textu.
Moje kniha, vydaná v nakladatelství Host v roce 2003. Nedávám ji sem proto, abych vnucoval vlastní produkty, ale proto, že jsem majitelem copyrightu a že ji sem tedy na rozdíl od jiných knih dát mohu. Z hlediska látky kurzu se věnuje jenom nkěterým obecným tématům, aplikovaným na materiál prozaického vyprávění, a nevěnuje se vůbec lyrice či dramatu, a těm vybraným tématům se věnuje z hlediska kurzu zbytečně do hloubky i šířky. Čili pro vás spíš jen dílčí zdroj. PDF verze je staršího typu, takže neumožňuje funkční fultextové vyhledávání.
Série mých článků, určených pro využití ve škole, psaných pro přílohu Host do školy časopisu Host v letech 2006-2009.
