ÚVOD k prvnímu semestru
Milí studenti,
tento kurs nese podtitul Pop-panteon, čímž se myslí sídlo zbožňovaných postav z řádu populární kultury. Jak o tom svědčí instrukce, na niž vždy odpovídali respondenti: „Které máš nejoblíbenější známé osobnosti? (herci, zpěváci, sportovci…) Zkus napsat, co se Ti na nich líbí, případně proč si myslíš, že jsou tak oblíbení.“
Instrukci přesně v tomto znění (aby byla získaná data srovnatelná) zadávali Vaši předchůdci více než 10 let ve školách různým třídám žáků a data se pak interpretovala. Určitou ukázku lze nalézt v kapitole z knihy „Pud u Freuda“, včetně teoretické problematiky, s tím spojené. Odpověď na instrukci totiž nebyla vždy jen jmény celebrit (sociální idoly), ale děti často uváděly své rodiče, příbuzné, kamarády, učitele, trenéry, domácí zvířátka …(idoly blízké).
Posun ve volbě idolů je tak indikátorem vývoje identity či psychosexuálního vývoje, vedoucího k emancipaci od původní rodiny a vstupu do své vrstevnické generace: kdybych měl dát primitivní příklad, tak třeba zpočátku uvádějí děti (u sociálních idolů, celebrit) idoly spíše národní a ty, které jsou respektovány v jejich rodině (v hudbě např. Lucii Bílou, co rád poslouchá tatínek, nebo Karla Gotta, jehož poslouchají všichni), zatímco později třeba mezinárodní idol (např. Billie Eilish), který rodiče vůbec neznají.
Volby pak byly analyzovány ve dvou hlavních osách: v ose identifikace (chci „být jako idol“) a v ose erotické adorace (chci „mít idol“ – zamilování se „na dálku“ do zpěváka či zpěvačky; viz třeba chlapecké hudební skupiny určené být idoly dívek v pubertě); identifikace se pak rozpadala ještě na několik druhů: identifikace se sublimací (sám hraju fotbal jako Messi, na němž mi třeba tolik nezáleží); identifikace prostřednictvím symptomu (jde mi o celou situaci v nějakém románu, mám rád určitý typ hudby); identifikace imaginární (chtěl bych vypadat atraktivně jako modelka nebo gentlemansky jak mladý Brzobohatý); identifikace symbolická (řadím se pod vlajku idolu, je mým vzorem, třeba statečný Zátopek); identifikace v Nadjá (např. nějaký idol, který byl buřič, provokatér, zločinec, tyran jako Stalin, Hitler apod.). Podrobněji se to lze dočíst v přiloženém Výkladovém schématu nebo v oné kapitole z knihy „Pud u Freuda“.
Ve Vašem vlastním výzkumu nebudete muset používat tyto pojmy spíše psychoanalytického ražení, stačí výrazy z běžné řeči, z tzv. folk-psychology, ale je nutné být si vědom různých funkcí idolů, které jsou v těchto pojmech obsaženy.
LETOS
Vstup do školních tříd, sebrání tam písemných odpovědí a následné rozhovory se žáky, jak tráví čas a jaké mají koníčky, nelze letos provést. Rozhodli jsme se proto převést výzkum na méně extenzivní, v určitém ohledu „kvalitativnější“ formu, která by měla být pro každého z Vás realizovatelná vlastně v soukromí. Spočívá v provedení a interpretaci jednoho biografického rozhovoru zaměřeného na emancipaci z matrice rodičů-idolů (pomocí respondentových dalších idolů blízkých a sociálních, koníčků, zájmů, stylů) z dětství do současnosti.
Práce bude probíhat ve dvojicích tak, že každý provedete jeden takovýto rozhovor, ale současně budete konzultantem pro kolegu z dvojice: budete tak mít k dispozici pro srovnání a pro inspiraci ještě jeden rozhovor. Každá dvojice připadne jednomu z nás tří vyučujících, vedoucích Vaší práce (I. Viktorová, M. Klusák, M. Kučera).
Vaším prvním krokem proto bude vytvořit dvojici s kolegou/kolegyní z kursu a na Moodle nám ji ohlásit (stačí, aby napsal jeden z Vás dvou).