Osnova sekce

  • V Polsku probíhala revoluce již od léta roku1988, kdy se konaly velké demonstrace; na oplátku za „společenský klid“ slíbil režim konstruktivní opozici jednání u kulatého stolu, což představovalo naději na jistý politický vývoj. Veřejná jednání začala 8. února 1989 a hlavními tématy byly otázky voleb a reformy politického systému a také legalizace Solidarity jako odborového svazu. V rámci Kulatého stolu mohla nová hnutí udělat pramálo, a tak se demonstrovalo dál. Stalo se to vlastně jakousi celostátní módou; v Poznani a v Gorzowě pochodovaly stovky lidí na protest proti stavbě jaderného reaktoru, ve Varšavě demonstranti najeli limuzínou do recepce československého velvyslanectví a provolávali hesla na podporu politických vězňů v Československu. První maďarské svobodné volby se konaly v březnu 1990, ve kterých jasně zvítězilo Magyar Demokrata Forum se ziskem 164 mandátů; na druhém místě  skončilo rovněž pravicové SZDSZ se ziskem 93 mandátů a na třetím místě také pravicové FKgP se 44 křesel. Pád komunistického režimu v Německé demokratické republice je třeba asociovat s pádem Berlínské zdi, který proběhl v  listopadu 1989 a započal sjednocování západního a východního Německa. KSČ se ocitla pod silným tlakem nejen vnitřním ze strany demonstrantů, ale nemohla očekávat ani podporu zvenčí, protože většina ostatních komunistických režimů se již rozpadla. V bývalém komunistickém Československu se KSČ rozhodla vzdát se mocenského monopolu a 10. prosince podal Gustav Husák  demisi a jmenoval první ne zcela komunistickou vládu od roku 1948; 28. prosince se Alexander Dubček stal předsedou Federálního shromáždění a další den byl Václav Havel zvolen prezidentem Československa.

    Povinná literatura: Oskar Krejčí, Kateřina Konečná, Jiří Maštálka, Sametová revoluce: pohled ze Strakovky

    Doporučená literatura: Jan Mervart, Michal Pullmann: Konec experimentu

    Otázky a další náměty ke studiu:

    1)Jakým způsobem přispěl polský disent ke konečnému zhroucení komunistického režimu a jak probíhalo vyjednávání alternativních sil s komunistickou mocí?

    2)Jakým způsobem přispěl český disent ke konečnému zhroucení komunistického režimu a jak probíhalo vyjednávání alternativních sil s komunistickou mocí?

    3)Jak lze charakterizovat specifika rumunského povstání/rumunské revoluce a odstraňování prvků sultanismu?