Téma 9 - Základní charakteristika opozice vůči sovětskému, maďarskému a německému nedemokratickému režimu
Section outline
-
Sovětský svaz - Jako odpověď na narůstající problémy Generální tajemník KSSS Michail Gorbačov zahájil ve druhé polovině 80. let program tzv. perestrojky a demokratizace. Politika glasnosti vedla ke změně témat, která se na veřejnosti probírala a místo oficiálně podporovaného budování komunismu se začalo mluvit o omylech a přehmatech, a to jak dřívejších, tak i současných. Kredit sovětské vlády tak ještě klesl a nespokojenost se do jisté míry spolu s klesající hospodářskou výkonnosti zvýšila. Objevily se náboženské, národnostní i sociální nepokoje, které později přerostly do neřešitelných mezí Tyto tendece byly legimitizovány i alternativními intelektuálními proudy; například roku 1970 Sacharov spoluzaložil Moskevský výbor pro lidská práva a stal se obráncem lidských práv v celém komunistickém bloku. Roku 1973 byl nominován na Nobelovu cenu míru a v roce 1975 ji jako první Rus získal. Dalším významným představitelem ruského disentu byl Alexandr Isajevič Solženicyn, který ve svých literárních dílech Jeden den Ivana Děnisoviče a Souostroví Gulag I-III popisoval poměry v sovětských lágrech.
Maďarsko - jádrem komunistického odporu v Maďarsku bylo tzv. maďarské povstání či maďarská revoluce proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci v Maďarské lidové republice od 23. řijna do 10. listopadu 1956. Po východoněmeckém povstání z roku 1953 a povstání dělníků v Poznani v roce 1956 se jedná o v pořadí třetí velký a násilně potlačený konflikt lidu s komunistickým režimem nebo přimo s okupační mocností v bývalých evropských satelitech SSSR, přičemž po tři desetiletí bylo o tomto období v MLR zakázáno mluvit.
Německá demokratická republika - německou opozici vůči reálnému socialismu je třeba klást do souvislosti s německým politikem Erichem Honeckerem; přes svůj nepředstíraný zájem o blaho občanů NDR, nikdy nedovolil jakýkoliv náznak odporu či kritiku vlády. O tom vypovídá Berlínská zeď a 86 až 262 lidí zabitých při pokusu o její překonání (číslo se liší, protože zdroje i definice, kdo je obětí Berlínské zdi a kdo ne jsou dodnes rozporuplné). Honeckerova vláda v 80. letech se vyznačovala hospodářskou i politickou stagnací, která uvrhla NDR do hluboké krize v druhé polovině 80. let, jež vyvrcholila v říjnu1989. Honeckerovo odmítání perestrojky a glasnosti vyústilo v otevřené masové demonstrace v Lipsku a v Berlíně, které byly násilně potlačeny. Takovéto jednání pobouřilo občany NDR, kteří se následně zúčastnili celostátních demonstrací.
Povinná literatura: Jiří Pelikán, Gorbačov, Evropská levice a Pražské jaro
Doporučená literatura: Jan Adamec, Maďarsko 1956 – od reformy socialismu k národnímu povstání
Otázky a další náměty ke studiu:
1)Na základě shlédnutí dokumentu v angličtině o maďarském povstání (BBC History File: Hungarian Uprising, ) se seznamte se základními strukturálními rysy maďarského povstání.
1)Na základě četby povinné literatury o maďarském povstání se pokuste identifikovat strukturální podobnosti a odlišnosti mezi Pražským jarem a maďarským povstáním: konlikt mezi různými frakcmi komunistické strany, povolání tzv. sovětské pomoci, potrestání reformistů, apod.
2)Na základě studie dokumentu Historie demolice Stalinova pomníku v Praze na Letné () se vyjádřete k odstraňování pomníků Stalina v dalších zemích střední a východní Evropy.