Téma 8 - Základní charakteristika opozice vůči československému nedemokratickému režimu

V první fázi československého postotalitního vývoje byla odstraněna vláda zákona, zákony samotné byly vysoce politizovány, sloužily stranickému státu a ne jeho občanům. Občanské svobody byly minimální a možnost opozice nemožná. Teprve v normalizačním postotalitním Československu se objevila opoziční síla v podobě Charty 77. Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977. Autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. Jeden ze tří prvních mluvčí, profesor Jan Patočka, byl také první obětí represí komunistického režimu vůči signatářům Charty 77, když 13. března 1977 po několikahodinovém výslechu zemřel. Přestože byl počet signatářů Charty vzhledem k celkovému počtu obyvatel malý, je dnes Charta 77 považována za jednu z nejvýznamnějších akcí odporu vůči předlistopadovému režimu v období normalizace po roce 1968.

Dále v dubnu 1988 vzniklo Nezávislé mírové sdružení - Iniciativa za demilitarizaci společnosti. Na svou činnost upozornili jeho představitelé veřejnost 21. srpna 1988 na Václavském náměstí na demonstraci, která se konala ve výroční den okupace Československa. Ačkoliv nebyla následná snaha o pokračování ve veřejných diskusních setkáních příliš úspěšná, počet členů NMS rychle stoupal. Sdružení začalo působit také v dalších městech. Jeho zástupci se z tohoto důvodu stali během podzimu 1988 předmětem rozsáhlé represe. Věznění Tomáše Dvořáka a Hany Marvanové se na počátku prosince 1988 následně stalo jedním z důvodů, které vedly k založení Mírového klubu Johna Lennona. Dalšími iniciativami byly například Hnutí za občanskou svobodu, Jazzová sekce Svazu hudebníků, Klub za socialistickou přestavbu Obroda, Společnost za veselejší současnost, Kruh nezávislé inteligence, atd.

Povinná literatura: Charta 77, Prohlášení Charty 77 ze dne 1.1: 1977

Doporučená literatura: Charta 77 a tzv. antichartisté

Otázky a další náměty ke studiu:

1)Jak chartisté pojímali lidská práva a dále i jejich porušování komunistickým režimem?

2)Prostudujte si dokument Charty 77 o situaci Romů v komunistickém Československu (http://www.romea.cz/cz/zpravy/historicke-okenko-dokument-charty-77-o-postaveni-cikanu-romu-v-ceskoslovensku-z-prosince-1978).

3)Zamyslete se nad dokumentem Příběh Charty 77 ().