Section outline

  • MOTIVACE VE ŠKOLE

     Čtvrtá kapitola se týká motivace, její funkce ve vztahu ke školnímu prostředí, jejích variant a strategií, které se určitým způsobem a za určitých podmínek uplatňují ve škole a ve vztahu ke vzdělávání. Obsah kapitoly vychází z předpokladu, že čtenář má základní znalosti o motivaci z předmětu Úvod do psychologie, případně že si je doplní ze základní literatury uvedené v anotaci předmětu.

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. Vyjmenujte druhy potřeb podle Maslowovy pyramidy, které mohou v případě nenasycenosti blokovat motivaci žáka (studenta) k učení.
    2. Jak se ve školních situacích projevuje žák, který cítí, že ztratil naději a sebedůvěru? Jaké motivační strategie ze strany učitele a rodičů by mu mohly pomoci?
    3. Jak byste charakterizovali zážitek „flow“? K jakým výukovým situacím se může vztahovat?
    4. Jakými fázemi prochází proces změny motivace z vnější na vnitřní?
    5. Jaké tři základy motivační oblasti se týkají školy?
    6. Zkuste popsat dvě základní složky sociální motivace
    7. Zkuste popsat, jak se od sebe liší čtyři typy žáků z hlediska konfigurace jejich výkonových potřeb.
    8. Jakým způsobem je možné snížit u žáků potřebu vyhnout se neúspěchu?
    9. Co je to aspirační úroveň?
    10. Co je to „afekt neadekvátnosti“ a jak je možné mu předejít?
    11. Co to znamená, když je žák orientován na krátkodobou budoucnost? Jaká rizika z této orientace plynou pro jeho rozvoj?
    12. Jak byste v roli učitele mohli u žáků (studentů) podpořit jejich perspektivní orientaci na budoucnost?
    13. Jak je možné zamezit tomu, aby u hůře prospívajících žáků nedošlo k vytvoření předčasně uzavřené perspektivní orientaci?
    14. Jak se projevuje ve škole nuda? Jakými cestami je možné jí z pozice učitele předcházet? Zkuste vyjmenovat i konkrétní zásady a formy výuky, které by měla být zajímavá.
    15. Jakými cestami je možné podpořit motivaci žáků (studentů) u zvlášť náročného učiva?
    16. Proč je podle Vás důležité podporovat autonomii žáků (studentů)? Jak je možné ji z pozice učitele podpořit? Jaký způsob komunikace učitele je pro ni naopak kontraproduktivní?

      OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Zažili jste někdy při nějaké vzdělávací činnosti zážitek „flow“? Jaké jste měli tenkrát pocity?
    2. Vzpomenete si na nějaký obzvlášť zraňující komentář Vašeho učitele na Váš nepříliš zdařilý školní výkon?  Jak jste se tehdy cítili? Jak jste se cítili, když nějaký učitel sdělil něco ponižujícího Vašemu spolužákovi?
    3. Vzpomenete si na nějaké povzbuzení, které Vám dal některý z učitelů? Pomohlo Vám v něčem?
    4. Vzpomenete si na to, kdy jste si začali tvořit realistické plány o své budoucnosti? Pamatujete si, jaký podnět Vás k tomu přivedl?
    5. U jaké učební látky jste v minulosti prožívali nejvíc beznaděje a nízké kompetence?  Vzpomenete si na to, jak jste se přitom cítili?
    6. U jaké učební látky jste v minulosti se cítili nejvíc kompetentní?  Vzpomenete si na to, jak jste se přitom cítili?
    7. U kterého předmětu na ZŠ Vás nejvíc bavila jeho výuka? Co bylo na jeho výuce jiné, v čem se lišila od výuky jiných předmětů?
    8. Stalo se Vám, že Vaše školní výkony rodiče (učitelé) srovnávali s výkony ostatních vrstevníků (sourozenců)? Jaké to tehdy pro Vás bylo? Jak to vnímáte nyní, s odstupem let?