Section outline

  • PSYCHOLOGICKÉ METODY ZKOUMÁNÍ VE ŠKOLNÍ PRAXI

    Ve druhé kapitole budou vysvětleny základní výzkumné metody, jejichž prostřednictvím pedagogové zjišťují informace o žácích a studentech.  Jedná se především o strukturované a nestrukturované pozorování, rozhovor a dotazník. Jsou zde také zmíněny nejčastější chyby, jichž se začátečníci ve výzkumu dopouštějí. Dalším podstatným cílem této kapitoly je, abyste se vyvarovali chyb i při kontrukci svého výzkumného nástroje ve své seminární práci, která je součástí výstupu předmětu Pedagogická psychologie.

    KONTROLNÍ OTÁZKY

    1. Vyjmenujte základní kvalitativní a kvantitativní metody poznávání žáka (studenta). 
    2. Co je to validita výzkumu a jakým způsobem je zapotřebí ji zajistit? Na co je zapotřebí dávat pozor? 
    3. Co jsou to víceznačné otázky? Uveďte příklad: 
    4. Co jsou to subjektivní otázky? Uveďte příklad: 
    5. Chcete zjistit, zda studentům vyhovoval nový způsob výuky. Jakým způsobem byste postupovali (jaký nástroj byste zvolili, jak byste formulovali otázky), abyste dodrželi co nejvyšší validitu tohoto šetření?  
    6. Proč je pozorování metodou přímou? 
    7. Vysvětlete rozdíl mezi strukturovaným a nestrukturovaným pozorováním. 
    8. Co je to časový vzorek či vzorek události? 
    9. S jakými (praktickými i etickými) problémy se spojuje zúčastněné pozorování? Jak se jim snaží výzkum v posledních desetiletích předejít? 
    10. Popište princip experimentu. 
    11. Proč se o dotazování (tj. o rozhovoru i dotazníku) hovoří  jako o metodě nepřímé? 
    12. Jaké jsou typy rozhovorů z hlediska formy? 
    13. Co jsou to sekundární dotazy, kdy a proč se používají? Vyjmenujte aspoň 2 varianty a uveďte jejich příklady. 
    14. Proč se ve výzkumu nemáme ptát otázkou „proč“? 
    15. Jaké jsou výhody a nevýhody (1) nahrávání rozhovorů na diktafon (2) a jejich průběžného zapisování během rozhovoru? 
    16. V jakých případech je při výzkumu školních dětí bezpodmínečně nutný i souhlas rodičů? 
    17. K čemu je vhodný pilotní výzkum či předvýzkum?