Section outline

  • Nejčastějším metodologickým designem empirických Bc. a DP prací jsou na naší fakultě kvalitativní analýzy. Používají se pro kazuistické-případové studie, analýzy rozhovorů a zúčastněné pozorování, anamnestická data, deníky, blogy apod. 

    Ještě před samotným sběrem dat si potřebujeme zvolit způsob vyhodnocení kvalitativních dat. Studenti obvykle používají metodu kódování (otevřeného a axiálního), která je podstatou tematické analýzy, ale využívá se i při interpretativní fenomenologické analýze a v narativní analýze (a v dalších kvalitativních analýzách - viz níže). 

    V rozsahu jedné přednášky není možné projít detailněji všechny přístupy. V PRVNÍ PŘÍLOZE níže (PowerPoint) najdeme ÚVODNÍ INFORMACE O KVALITATIVNÍM PŘÍSTUPU se stručnými výzkumnými ukázkami. Najdeme zde stručné informace o typech kvalitativních analýz, které studenti využívají nejčastěji (prosím, rozbalte si i poznámky pod snímky s podrobnějšími informacemi). Prezentace by Vám měla pomoci:

    • základně se zorientovat v typech analýz a pomoci zvolit typ konkrétní kvalitativní analýzy pro Váš výzkum 
    • zdárně Vás provést procesem sběru dat
    • pomoci Vám v procesu dvouúrovňového kódování (otevřeného a axiálního)
    • pomoci Vám při obsahové analýze (vyhodnocování otevřených výpovědí - viz níže). 

    (Prosím, prezentaci nešiřte dál, slouží jen nám, jako zestručněné vodítko při psaní závěrečných prací)

    Poté, co si zvolíme typ analýzy, potřebujeme si nastudovat nějakou kapitolu či článek o daném typu analýzy z odborné literatury s ukázkami těchto analýz.  Zde je možné doporučit tyto zdroje:

    • Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Praha, Portál, 2007): popis otevřeného a axiálního typu kódování, případové studie, zakotvená studie, etnografický výzkum a biografický výzkum (podobající se narativní analýze)
    • Gulová, Šíp: Výzkumné metody v pedagogické praxi (Praha, Grada, 2013): zakotvená studie, případová studie, interpretativní fenomenologická analýza, narativní analýza, diskurzivní analýza a obsahová analýza.
    • Řiháček, Hytych a kol.: Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy (Brno, Masarykova univerzita, 2013): zakotvená teorie, interpretativní fenomenologická analýza, narativní analýza a diskurzivní analýza.
    • K tematické analýze máme k dispozici článek (v angličtině), kde je podrobně popsán celý analytický proces (viz druhá příloha). Je zde také ukázka konkrétního výzkumu. V poslední příloze najdete zestručněný a zjednodušený překlad tohoto článku v češtině.  

    Dobrá zpráva je, že kvalitativní výzkumník může používat jen některé principy či prvky z různých analýz (pokud to z hlediska typu dat či cíle dává smysl) a může je také kombinovat. Svůj postup nicméně musí popsat a odůvodnit volbu své strategie v popisu metodologie.

    • Obsahovou analýzu používáme při vyhodnocování otevřených otázek v dotaznících, nebo písemných výpovědí na nějaké téma od vyšších desítek respondentů. (Na na základě jejích výsledků pak můžeme statisticky porovnat podsoubory v rozdílech mezi uváděnými typy odpovědí.) V jejím případě není potřeba vycházet z metodologické literatury, protože se předpokládá, že pak bude ještě následovat statistická analýza.

    V případě Vašeho zájmu o podrobnější popis kvalitativních metod přikládám odkaz na pokračující kurz Metodologický seminář - II, kde jsou uvedené základní informace k zakotvené teorii, interpretativní fenomenologické analýze, narativní analýze a diskurzivní analýze. Texty vycházejí ze tří výše uvedených publikací (link na Metodologický seminář - II. je: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=11557).