Osnova sekce

    • Shrnující otázky:

      1) V jakém smyslu je podstatný vztah mezi schopností smíchu a svobodou člověka?

      2) Jak podstatně patří radost a smích k výchově?

      3) Proč je smích herezí?

    • K zamyšlení:

      "Nikdo nás nezbaví odpovídání, a tedy lásky, smíchu, pláče. Odpovědnost, láska jako otevřenost spolu se smíchem a pláčem patří k exi­stenci lidského tvora bytostně.
       Cesta k vyjasnění fenoménu smíchu je složitá. Smích je spontán­ní a totální, eruptivní emocionální reakce. Dostavuje-li se však např. na základě nějakého podráždění (třeba elektrickým proudem), je to jen svalová reakce či pohybový a hlasový projev. Skutečný smích je jen tam, kde je odhalitelné a jeho odhalenost, tedy skrytost proporcí i disproporcí, defektů a inkoherence, stejně jako řádu, který koneč­ně chápeme v jeho založení... a musíme se usmívat."

      (Jaroslava Pešková: Smích jako sociální skutečnost)