BP: Debata o danění tichého vína a mediální rámování alkoholu v ČR

Práce využívá tematickou analýzu sentimentu veřejných médií a internetových fór v časovém rozmezí 2019 – 2024. Data budou získána z databáze monitorovací agentury Mediaboard, odkud budou vybrány všechny články uveřejněné na internetu obsahující relevantní klíčová slova (alkohol, pivo, víno atd.).
Pro analýzu změn v mediálním diskurzu bude použit Topic Change point Detection (Topic-CD) model (Lu et al., 2022). Tento model kombinuje Latent Dirichlet Allocation (LDA) pro modelování témat s BCPD (Bayesian change point detection) pro detekování změn v čase.
Na získaném korpusu textů bude provedena tematická analýza sentimentu (aspect-based sentiment analysis) se zaměřením na čtyři hlavní témata:
a) alkohol + zdraví
b) alkohol + tradice
c) alkohol + ekonomika
d) alkohol + násilí
Z této analýzy bude pro každé téma zkonstruován index sentimentu v daném časovém intervalu (týden či měsíc). Časové řady těchto indexů budou analyzovány pomocí Topic-CD modelu za účelem identifikace významných bodů změny v mediálním diskurzu. Pro srovnání bude Bayesiánská část metody aplikována i na časovou řadu získanou frekvenční analýzou zmínek o alkoholu.
Na základě detekovaných strukturálních změn bude datový soubor rozdělen na segmenty: před, během a po diskusi o danění tichého vína. Pro porovnání těchto segmentů bude použit neparametrický test srovnávající jak jejich střední hodnoty, tak směrodatné odchylky, čímž se zjistí nejen změna průměrného mediálního rámování, ale i míra polarizace debaty.
Hypotézy
Na základě stanovených výzkumných otázek a teoretických východisek formuluji následující hypotézy:
H1: V průběhu debaty o zdanění tichého vína došlo k významné změně v mediálním rámování alkoholu.
H2: Debata o zdanění tichého vína vedla k nárůstu mediální polarizace ve vnímání role alkoholu, což se projeví zvýšením směrodatné odchylky sentimentu v mediálních výstupech.
H3: Po debatě o zdanění tichého vína se zvýšil podíl článků zdůrazňujících zdravotní a sociální rizika konzumace alkoholu oproti období před debatou.

DP: Determinanty postojů ke klimatické změně v české společnosti

Metodologický přístup této práce je založen na kvantitativní sekundární analýze dat z výzkumu "Naše společnost" realizovaného CVVM v roce 2023 (Tabery et al., 2023). Data byla sebrána v období od 28. července do 25. září 2023 prostřednictvím osobních rozhovorů tazatelů s respondenty metodou CAPI na reprezentativním vzorku 985 respondentů starších 15 let. Výběr respondentů byl proveden kvótní metodou, přičemž kvóty byly stanoveny pro kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk a vzdělání. K analýze budou použité proměnné týkající se postojů ke změně klimatu (PO_5a, OE_3a, OE_3b, OE_27a až OE_27i, OE_5a až OE_5n, OE_67, OE_60, OE_68, OE_62, OE_69, OE_65, OE_66), pak proměnné týkající se socioekonomických údajů a politické příslušnosti (např. věk, vzdělání nebo sebezařazení se na škálu levice-pravice).
Analytický postup bude realizován ve dvou hlavních fázích. První fáze se zaměří na deskriptivní analýzu dat s cílem porozumět základním distribucím a vztahům mezi proměnnými. V druhé fázi budou aplikovány pokročilé statistické metody, konkrétně multinomiální logistická regrese pro identifikaci klíčových prediktorů postojů ke klimatické změně a strukturní modelování pro komplexní analýzu vzájemných vztahů mezi zkoumanými proměnnými.
Hypotézy:
Tato diplomová práce bude testovat model nezávislých proměnných týkajících se socioekonomických údajů a politické orientace na závislé proměnné, které zkoumají postoje ke změně klimatu (viz. metodika). Na základě rešerše literatury je předpokládáno, že pro jednotlivé závislé proměnné budou různě významné jiné nezávislé proměnné.

BP: Komparace sociální integrace první a druhé generace Vietnamců a Vietnamek v České republice

Tuto bakalářskou práci jsem pojala jako přehledovou práci, jejímž cílem je shromáždit a systematicky porovnat dosavadní poznatky a informace o problematice sociální integrace druhé generace Vietnamců a Vietnamek v České republice a jejich komparaci s první generací. Budu se tedy soustředit na přehledové informace v rámci historie (Černík et al., 2006, Brouček, 2005, Freidingerová & Mai, 2018, Hřebíčková, 2020, Kušniráková, Plačková, Tran, 2013, Svobodová, 2024), definic pojmů (Homoláč & Sherman, 2020, Janská, 2007), se kterými budu pracovat, faktorů (Černík et al., 2006, Bernard & Mikešová, 2014, Freidingerová & Mai, 2018, Homoláč & Sherman, 2020, Hřebíčková, 2020, Lopatková, 2022, Souralová, 2012, Svobodová, 2024, Svobodová & Janská 2016) a porovnávání rozdílů první a druhé generace v rámci integrace.
Informace, se kterými budu pracovat a provádět porovnání, budu čerpat z již existujících zdrojů v českém i anglickém jazyce, které jsou dostupné v databázích přístupných na FF UK, v Sociologickém časopise a dalších pro tuto práci relevantních databázích. Další studie, výzkumné zprávy a obecně odborné zdroje budu vyhledávat pomocí klíčových slov a jmen autorů, kteří se problematikou v oboru zabývají. Na základě literatury vytvořím systematický přehled výsledků z existujících studií a empirických výzkumů, které budu vzájemně porovnávat a budu shromažďovat hlavní vlivné faktory a provádět mezigenerační komparaci, která vyplní mezeru ve výzkumu. Práce přispěje k hlubšímu porozumění procesu integrace druhé generace Vietnamců a Vietnamek v porovnání s první generací, tedy „jejich rodiči“.

BP: Směna a dar v sociologii a sociální teorii

Použitou metodou bude interpretace, analýza a kritika primární a sekundární literatury a pojmová analýza. Pro zodpovězení výzkumných otázek je nutné náležitě uchopit a vymezit Maussův koncept daru (případně oběti) a jeho sociologické implikace. Dále je třeba na základě primárních textů Baudrillarda, Bataille, Bourdieuho a Derridy a s využitím příslušné sekundární literatury analyzovat jejich teoretická východiska a v jejich mezích interpretovat a komparovat klíčové pojmy.

DP: Sociální izolace neformálních pečujících

Pro tuto práci bude využita kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně konstruktivistická grounded theory. Tato metoda reflektuje subjektivní zkušenosti matek, umožňuje vytvořit teoretický rámec přímo z dat a porozumět, jak jsou zkušenosti matek ovlivňovány sociálními procesy. Data budou sbírána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s matkami, které pečují o své děti se středně těžkým až těžkým mentálním postižením nebo poruchou autistického spektra ve věku od 15 do 40 let. Rekrutace respondentů proběhne prostřednictvím metody sněhové koule v předem domluveném denním stacionáři, který poskytuje služby pro tuto cílovou skupinu.

Naposledy změněno: pondělí, 24. února 2025, 13.13