Laureát Nobelovy ceny za rok 1958, básník, prozaik a překladatel židovského původu Boris Leonidovič Pasternak (1890–1960) pocházel z umělecky založené moskevské rodiny. Otec patřil k významným impresionistickým malířům a matka měla renomé uznávané klavíristky. Sám Pasternak byl od dětství skvělým klavíristou, ba dokonce skladatelem. Zprvu se zdálo, že právě tento talent mu získá věhlas. Pasternak se však nakonec rozhodl změnit směřování své umělecké dráhy a začal se věnovat literární tvorbě.

V době svých studií práv a posléze filosofie, podlehl estetice avantgardy. Mimo jiné se stal spoluzakladatelem futuristické skupiny Centrifuga. V první světové válce byl uchráněn před frontou – pracoval v chemické továrně na Uralu.

Ve dvacátých letech získával na popularitě. Jeho tvorba byla hojně publikována (i v ČSR byl znám již ve dvacátých letech). Patřil mezi velké příznivce německého básníka Rilkeho, se kterým se díky přátelství otce s Tolstojem (Pasternakův otec ilustroval Tolstojův poslední román Vzkříšení), měl možnost seznámit. Přitahoval ho patos revoluce (podporoval ji, zatímco konzervativní zbytek rodiny před ní unikl do Německa), protivil se však hromadnosti socialistického realismu. Dostal se tak do nemilosti režimu a jeho tvorba byla cenzurou omezována.

Během Velké vlastenecké války jej státní moc vzala na milost vzhledem k tomu, že i on svou soudobou tvorbu cílil na povzbuzení armády i obyvatelstva v zázemí v těžkých časech válečného strádání. S vydáním románu Doktor Živago v roce 1957 a následným ziskem Nobelovy ceny za celoživotní poetickou tvorbu v následujícím roce došlo k definitivnímu zavržení Pasternaka, který byl pod neustálým drobnohledem tajné služby a nesměl do své smrti publikovat vlastní tvorbu (i Doktor Živago poprvé vydali v Itálii; cenzoři jej v SSSR k tisku nepustili). Věnoval se tedy především překladu. Z Pasternakova pera tak ruská literatura získala umělecky hodnotné překlady Shakespearových dramat i Goethova Fausta.

Stylová charakteristika

  • impresionistické vykreslení každého okamžiku bytí
  • svébytný jazyk (odpoutání se od normy)
  • sevřené metafory
  • častý hudební kompoziční princip
  • velké množství metonymií
  • biografičnost poezie
Vybraná díla

Doktor Živago (1957)

Příběh románu sleduje život Jurije Živaga, ruského básníka a lékaře, během období ruské revoluce a následujícího období občanské války a rozsáhlých politických změn v Rusku v meziválečném období. Román pojednává o Živagových osobních konfliktech, lásce k Laře a jeho existenciálním hledání v turbulentních časech ruské historie. Děj románu je prostoupen politickými intrikami, válečnými událostmi a úvahami o umění a lidské duši.