Poruchy hypothalamických hormonů secernovaných zadním lalokem hypofýzy
Poruchy sekrece a působení vasopresinu (ADH)
V této části budeme rozebírat stavy související s nadbytkem a nedostatkem ADH (Obr. 28), protože hyposekrece i hypersekrece oxytocinu patří mezi vzácné až velmi vzácné stavy, které nemají větší klinický význam.
Obr. 28 Nadbytek a nedostatek vasopresinu (podle Silbernagl a Lang 2012)
Syndrom neadekvátní sekrece ADH (SIADH, syndrome of inappropriate ADH secretion)
Tento syndrom je charakterizován zvýšenou sekrecí ADH (vazopresin), která není závislá na osmolalitě plazmy. Následkem je zvýšená reabsorpce vody v distálních tubulech ledvin. Dochází tak k hypoosmolalitě extracelulární tělesné tekutiny a současně k vysoké osmolalitě moči. Takto nízká osmolalita plazmy vede k přesunu tekutiny z extracelulárního prostoru do intracelulárního. Hypoosmolalita je spojena s euvolémií, nedochází tedy ke změnám krevního objemu. Expanze extracelulárního objemu však vede ke zvýšené hladině atriálního natriuretického faktoru a ke snížení reabsorpce sodíku v proximálním tubulu ledvin. To se projeví jako hyponatremie a hypochloremie. Následkem těchto změn dochází k poruchám nervosvalového dráždění, poruchám činnosti mozku (mrákotné stavy, delirantní stavy, poruchy vědomí až koma) a poruchám krevního oběhu. Tento stav se označuje také jako otrava vodou a může vést ke smrti. Hlavní příčiny tohoto onemocnění shrnuje Tabulka 3. Tento syndrom může vzniknout rovněž iatrogenně (léčba enuretiků adiuretinem).
Tabulka 3 Příčiny SIADH (upraveno z Karásek et al. 2008)
Diabetes insipidus (žíznivka, úplavice močová)
Rozlišuje se diabetes insipidus centralis a diabetes insipidus renalis. Oba typy žíznivky jsou spojeny s antidiuretickým hormonem.
Centrální (neurogenní) diabetes insipidus je onemocnění způsobené nedostatečnou produkcí ADH (vazopresinu). Nedostatek hormonu se projeví polyurií a velká ztráta tekutin vede k polydipsii. Příčinou vzniku nemoci může být postižení hypotalamických jader produkujících ADH, porucha neurohypofýzy a transportu ADH do krevního oběhu (Tab. 4). Diabetes insipidus centralis je až v 45 % idiopatický.
Tabulka 4 Příčiny nedostatečné produkce ADH
Nefrogenní (renální) diabetes insipidus není způsoben defektem produkce antidiuretického hormonu, nýbrž jeho nedostatečným působením, kdy tubulární buňky nejsou schopny reagovat na normální koncentraci ADH. Příčinou nefrogenního diabetu je mutace genu pro vazopresinový receptor V2 nebo genu pro akvaporin 2.
- Poruchy vasopresinového receptoru V2:
- membránový receptor V2 není syntetizován, např. pro nestabilitu jeho mRNA a její rychlou degradaci
- tvoří se mutovaný receptor s neobvyklou konformaci, který se nezačlení do membrány
- mutovaný receptor V2 nereaguje na ADH
- komplex hormon-receptor neaktivuje adenylátcyklasu
- Poruchy akvaporinu AQP2:
Je popsáno několik desítek mutací. Mnohem častější je však získaná forma. Příčinou může být nefropatie postihující dřeň ledviny a distální tubuly při polycystické chorobě ledvin, při chronické pyelonefritidě nebo dalších chorobách ledvin. Jako iatrogenní příčina se uvádí léčba lithiem.
Gestační diabetes insipidus může vzniknout u matky během těhotenství. Příčinou je produkce enzymu vasopresinasy, která katalyzuje rozklad molekuly vasopresinu (ADH), viz Obr. 29.
Obr. 29 Gestační žíznivka – rozklad ADH vasopresinasou (upraveno z Botella Llusía a Clavero Núňez 1993)
Poruchy růstového hormonu (STH) - Nanismus, gigantismus, akromegalie
Nanismus
Jako nanismus (nedostatečný vzrůst) se označuje vzrůst, kdy je tělesná výška a růstová rychlost pod 3 % normálu. Rozlišujeme dva typy nanismu:
- Familiární nanismus
U familiárního nanismu bývají rodiče také malé postavy. Dospívání nastupuje včas, kostní zrání odpovídá věku a konečná výška v dospělosti je malá.
- Konstituční nanismus
U konstitučního nanismu je opožděné dospívání, výsledná výška bývá normální.
Příčinou nanismu mohou být i některé genetické vady, závažná chronická onemocnění, onemocnění kostí a chrupavek (rachitis, chondrodystrofie…), endokrinní poruchy v ose hypothalamus-hypofýza-nadledviny a rovněž farmakoterapie glukokortikoidy. Terapie nanismu spočívá v léčbě základního onemocnění. Pokud je příčinou nedostatečná tvorba růstového hormonu nebo hormonů štítné žlázy, je možná substituční terapie. Substituční léčba růstovým hormonem je spojena s určitým rizikem vyvolání nádorového onemocnění.
Gigantismus a akromegalie
Příčinou obou stavů je nadprodukce růstového hormonu. Gigantismus vzniká u dětí před uzavřením růstových štěrbin, zatímco v dospělosti se zvětšují pouze akrální části těla a vzniká akromegalie. Nejčastější příčinou je hypofyzární adenom produkující růstový hormon.
Obr. 30 Gigantismus a akromegalie (upraveno ze Silbernagl a Lang 2012)