14. Na závěr několik citátů k zamyšlení nad možnými paralelami se supervizí

„Psychoanalytik musí být schopný tolerovat prohlášení svých pacientů, aniž by se hnal k závěru, že zná interpretaci." (Bion, 1974)

„…Negativní nadání, to je, když je člověk schopen být v nejistotě a pochybách, aniž by se podrážděně natahoval po faktech a rozumu.“ (John Keats: Dopis Georgeovi a Thomasovi Keatsovi, In: Casement, 1999)

„Myslím, že teď interpretuji hlavně proto, abych pacienta seznámil s hranicemi svého pochopení. Hlavní zásadou je, že je to pacient a pouze a jedině pacient, kdo zná ty správné odpovědi.“ (Winnicott, 1971)

„Zapomeňte vše, abyste vytvořili prostor pro nový nápad. Myšlenka, nápadu, k němuž se nikdo nehlásí, se možná vznáší místností a hledá domov. Mezi nimi může být jedna z vašich vlastních, u níž se zdá, že pochází zevnitř z vás, nebo jedna zvnějšku, mimo vás, jmenovitě od pacienta.“ (Bion, 1980)

předchozí kapitola x Literatura

Naposledy změněno: sobota, 3. března 2012, 10.12