II. 2 - Účel supervize a o čem to je

II. 2 - Účel supervize a o čem to je

I v této kapitole budeme pokračovat v přehledu různých cest jak dosáhnout obecného účelu supervize. Nejde o vyčerpávající výklad, spíš chceme studentovi nabídnout vějíř možností, z nějž může v další kapitole tvořivě vybírat, až bude přemýšlet nad vlastní organizací. Tentokrát si pomůžeme otázkou „o čem supervize je“.

Ve snaze zlepšit kvalitu služby se supervize může zaměřit primárně na organizaci, personál nebo případy.

Supervize zaměřená na organizaci
Účelem supervize zaměřené na organizaci (či program) je ujasnit benchmarking, strukturu a fungování organizace a vyladit pravidla řízení tak, aby poskytla pracovníkům jistotu ohledně jejich pracovní role v rámci srozumitelného a průhledného pracovního kontextu. Tímto tématem jsme se zabývali již v předchozí části (viz administrativní supervize). Supervizi zaměřenou na organizaci si v optimálním případě objednává management organizace pro sebe, a to už při přípravě projektu nového zařízení či nového programu a potom při jeho zavádění do praxe. Zkušenost ukazuje, že nový program či organizace se potýká zákonitě s celou řadou otázek a témat, které nelze bezezbytku vyřešit od stolu a předem, ale pracovníci takového programu potřebují prostor pro hledání optimálního řešení mnoha nepředvídaných problémů „za pochodu“, tak jak vznikají. Totéž platí, jde-li o významnější změnu v organizaci. Právě v těchto případech je vhodné umožnit členům managementu supervizi zaměřenou na organizaci.

Supervize zaměřená na personál
Účel supervize zaměřené na personál spočívá v udržení patřičné úrovně motivace pracovníků a v tom, aby byly naplněny jejich potřeby ve vztahu k práci. Hawkins a Shohet (2004, str.61) uvádějí následující provořadé zaměření supervize personálu:

• poskytovat pravidelně prostor k reflexi obsahu a procesu vlastní práce 
• rozvíjet pochopení a dovednosti v práci 
• získat informace a jiný pohled na vlastní práci 
• dostat zpětnou vazbu ohledně obsahu i procesu vlastní práce 
• získat ocenění a podporu jako pracovník i jako osoba 
• porozumět vztahům s ostatními pracovníky a rozdělení pracovních úkolů 
• získat jistotu, že jako pracovník i jako osoba nebudu odkázán na to nést sám zbytečnou zátěž nesnází, problémů a projekcí 
• mít prostor propátrat a vyjádřit osobní nepohodu, ztrátu zájmu, přenosu a protipřenosu, který má práce mohla vyvolat 
• lépe plánovat a využívat osobní a profesionální zdroje 
• být pro-aktivní spíš než retro-aktivní 
• ověřovat si, zda provádím kvalitní práci

Supervize zaměřená na personál může zahrnovat různé formy prováděné vedoucím a vyjmenované v Havrdová (1999), anebo může jít o externí supervizi, která může mít též formu individuální (s jednotlivcem), skupinovou nebo týmovou. Tyto varianty se prolínají s komplexnější otázkou S KÝM je supervize prováděna. Variantou supervize zaměřené na personál je i supervize vedoucího (manažera), která je v organizacích velmi oblíbená a podporuje vedoucí organizace v jejich obtížných úlohách. Účelem supervize týmu je vedle naplnění potřeb členů týmu též podpořit optimální fungování týmu. To zahrnuje jak optimální dělbu práce mezi členy týmu, tak i vyladění jejich vzájemných vztahů tak, aby napomáhaly dobré kvalitě práce.

Supervizi zaměřenou na personál objednává vedení organizace zejména tehdy, chce-li stabilizovat personální situaci a dát na vědomí zaměstnancům, že má zájem o jejich potřeby. Vhodné je poskytnout supervizi s tímto zaměřením také začínajícím pracovníkům, novým členům týmu či týmům, které procházejí změnami ve svém složení (odchod pracovníka, příchod nových pracovníků) či v obsahu a zaměření práce (při zavádění nových metod, při zavádění standardů kvality apod.). Někdy se plete pojem tým a skupina. Za tým je označována taková skupina pracovníků, kteří mají společný pracovní úkol.

Supervize zaměřená na případ
Účelem supervize zaměřené na případ je hledat co nejlepší postup, metodiku či řešení konkrétních případů. Pracovníci pro supervizi předkládají zpravidla případ, který je rozpracován a pracovník má šanci v něm dále pokračovat. Supervize pak zahrnuje jak rozbor případu, tak i hledání možných a efektivních variant dalších intervencí. Někdy může být předložen případ, s nímž pracovník teprve začíná, aby se připravil na první setkání.

Tzv. případová supervize ovšem nemusí vždy znamenat zaměření na případ, ale často je zaměřena na pracovníka, který případ řeší či dokonce již řešil. V pomáhajících profesích je někdy téměř nemožné oddělit zaměření na případ a na pracovníka, zejména jde-li o individuální terapeutickou práci. V těchto kontextech jsou osobní reakce a postoje pracovníka důležitým nástrojem diagnostiky i intervence a změna jeho postojů a znalostí vede bezprostředně ke změně intervence. Nejznámější metodou používanou pro případovou supervizi je bálintovská skupina. U této metody je dobře vidět, jak prožívání pracovníka a jeho další kroky v případu spolu souvisí. Výše jsme uvedli příklady, kdy se případová práce také prolíná s administrativním a vzdělávacím tázáním, tedy se zaměřením na organizaci i na pracovníka. Supervizi zaměřenou na případ je vhodné objednávat zejména je-li situace v organizaci a v týmu stabilizovaná, pracovníci se zajímají primárně o kvalitu své práce a jsou motivováni plně se věnovat uživatelům služby.

€ Kontrolní otázky ke zkoušce:
6. Jaký je obecný účel supervize?
7. Jaké jsou funkce supervize a čím se od sebe liší?
8. Vyjmenujte alespoň pět různých druhů supervize a vysvětlete jejich možný účel.

předchozí x následující