II. 1.2 - Vzdělávací aspekt supervize a jeho účel
II. 1.2 - Vzdělávací aspekt supervize a jeho účel
Vzdělávací aspekt supervize je spojován se získáním nových poznatků, postojů a dovedností, přičemž zdrojem know how je především supervizor, objednávka však vyplývá z konkrétního problému či situace, s níž supervizant aktuálně přichází v rámci supervize. Tím se liší vzdělávací supervize od jakéhokoli vzdělávacího programu, kde školitel vždy sám nabízí témata k osvojení a struktura setkání/školícího programu je v podstatě přizpůsobena dosažení školitelem apriori stanovených cílů.
Z hlediska účelu má vzdělávací aspekt supervize zlepšit odbornou kompetenci pracovníka při práci s klientem (zlepšit jeho znalosti, dovednosti, postoje, včetně sebereflexe). V současné době je vzdělávací aspekt supervize často přítomný v případové supervizi, přičemž se na vzdělávání podílejí i členové skupiny či týmu. Stírá se tak výlučná role supervizora jako hlavního zdroje informací pro učení.
Příklad vzdělávání ve skupinové případové supervizi:
V supervizi přichází jeden z členů skupiny s obavami, jak zvládnout nadcházející návštěvu u umírající pacientky na oddělení. Obavy se točí kolem pocitů viny, že supervizant nemůže pacientce již nijak pomoct a musí bezmocně přihlížet jejímu postupnému odchodu ze života. V další rozpravě se ukazuje, že součástí obav je i nedostatek znalostí supervizanta ohledně psychických reakcí nemocných při umírání a chybějící dovednosti v doprovázení umírajících. Supervizor v rámci rozpravy shrnuje na flipchartu možné reakce ve fázi umírání a odkazuje na některé zdroje v literatuře. V rámci supervizního procesu různí členové skupiny zkoušejí formou modelování ve hře, jaké možnosti kontaktu a rozhovoru by v tomto případě volili. Skupina společně dospívá k některým novým postřehům a propojení zkušenosti s teoretickými poznatky. Společné sdílení pocitů, znalostí a zkušeností rozvíjí znalosti a postoje supervizanta, a ten se v závěru supervize cítí lépe připraven na další kontakt s pacientkou.