II. 1.1 - Administrativní supervize a její účel
II. 1.1 - Administrativní supervize a její účel
O administrativní supervizi se nejčastěji v literatuře hovoří právě tam, kde supervizor hlavně kontroluje - takovou supervizi provádí zpravidla nadřízený v rámci organizace (tzv. interní manažerská supervize) nebo přizvaný expert v oblasti kontrolovaných norem. Pak je jejím účelem usměrnění pracovníka, aby si počínal správně v rámci stanovených pravidel a dobré profesionální praxe. Pracovník dostává zpětnou vazbu o tom, v čem je jeho praxe dobrá a v čem ne. V ČR může být tento hodnotící aspekt supervize přítomný zejména v souvislosti se zaváděním standardů kvality do organizace.
I tady však již došlo k některým posunům významu. Účelem administrativního aspektu externí supervize může být totiž např. zlepšení řízení organizace či týmu. Jde zejména o reflexi souvislostí mezi obtížemi pracovníků v práci a nedodržením či nejasností pravidel, které s tím souvisejí. Někdy může jít také o reflexi překážek, které naplnění existujících pravidel ztěžují. V evropském kontextu supervize se tak administrativní aspekt supervize paradoxně obrací od supervizantů k manažerovi a říká - „manažere - udělej něco ke zlepšení řízení, k průhlednosti pravidel! My pracovníci tápeme, máme potíže!“ Jde o tzv. kritickou reflexi vztaženou na systém (Mezirow, 1990).
K otázkám administrativní povahy se může dostat třeba supervize případová či podpůrná, pokud narazí na nedostatky v organizaci, které vedou k těžkostem při práci s klienty. (otázky typu - je každému jasné, jaké má v týmu kompetence? Co má na starosti on a co jeho kolega? Jak jsou předávány informace o klientech? Jak je v organizaci zajištěna zpětná vazba od pracovníků k vedení a jak je vyhodnocena? apod.)
Příklad administrativního tázání v případové supervizi:
V případové supervizi ventiluje sociální pracovník své úzkosti, které v něm vyvolává svěřený případ rodiny s desetiletou dívkou mající velké obtíže ve škole. Po expozici případu se ukazuje, že dívka vykazuje symptomy zneužívání vlastním otcem, s nimiž se pracovník dosud ve své praxi nesetkal. Případ byl předán organizaci z pedagogicko-psychologické poradny vzhledem k nezaměstnanosti a bezradnosti nevlastní matky, která se provdala za dívčina otce. Kolega supervizanta provedl přijímací pohovor s matkou, v němž zjišťoval pouze údaje o možnostech zaměstnání a výši příjmů v rodině, a poté případ předal supervizantovi k vyřízení. Ten začal s matkou pracovat v domnění, že jde o její pracovní uplatnění. Při pohovorech s matkou se začaly odkrývat další a další závažné problémy rodiny. Pokusy předat případ klinickému psychologovi narazily na vzniklý raport matky na supervizanta a její vyhrožování sebevraždou, s nímž neuměl naložit. V rámci supervize se ukazuje, že situace souvisí mimo jiné s nejasným posláním organizace, vymezením kompetencí pracovníků i s nevypracovanými standardy při příjmu klienta do péče. Obtíže jsou též s neznalostí sítě zařízení a s některými neznalostmi odbornými (rodinné terapie, psychopatologie, psychoterapeutických přístupů, metody krizové intervence, problematiky zneužívání dětí aj.), které vyžadují též vzdělávací aspekt v supervizi.
Účelem administrativního tázání v supervizi je ujasnit benchmarking a poskytnout pracovníkům jistotu ohledně jejich pracovní role v rámci srozumitelného a průhledného pracovního kontextu, který jim umožní kvalitně vykonávat jejich práci s klienty. Každý by měl znát a plnit své kompetence a úkoly přiměřené jeho vzdělání, organizace by měla mít jasné cíle a všichni by se měli řídit srozumitelnými pravidly, která dosažení cílů podporují. To vše vytváří bezpečné prostředí pro práci a podporuje kvalitu výsledků. Takové tázání se může objevit neplánovaně, při řešení jiného problému.
Supervize, která je výlučně zaměřená na dosažení uvedených cílů se zpravidla označuje jako supervize organizace či programová supervize.
Z povahy administrativního tázání v supervizi vyplývá, že by mělo být předem schváleno manažmentem organizace, případně prováděno na jeho objednávku neboť supervizor zpravidla nemá moc zavést změnu v řízení, která se může během supervize ukázat jako potřebná.