Gabriel Tarde by francouzským kriminologem, sociologem a sociálním psychologem. Z důvodu jeho slabého zraku se rozhodl vystudovat práva a pracoval většinu svého života jako soudce. Během práce se setkával s kriminálním chováním, které mu sloužilo jako základ pro jeho kriminologické teorie. Je považován za zakladatele francouzské kriminologie („Gabriel Tarde“, 2021).
Byl jedním z největších kritiků Durkheima, jeho filozofický přistup totiž chápal společnost jako pouhou sumu jedinců, kteří se řídí individuálními procesy (King, 2016). Tyto procesy dělí Tarde na dva druhy, inovaci a nápodobu. Při inovaci se jedná o náhodnou změnu jakéhokoliv sociálního fenoménu (náboženství, politika, právo atd.), tato změna umožnuje nové předtím nemožné změny. Tento bod změny sociálních zvyklostí se pak stává centrem vlny nápodob, které se od tohoto místa šíří. Nápodobování je pak proces, který muže probíhat vědomě nebo nevědomě. Jako přiklad vědomé nápodoby uvádí Tarde výchovu a výuku. Takto se šířící vlna změny narazí na jiné vlny změn což vede dle Tardeho k opozici, anebo jejich kombinací dochází k nové inovaci („Gabriel Tarde“, 2021).
Díla Gabriela Tarde se své doby těšila velkému úspěchu, ale byly brzy potlačena díly Durkheima. Byla velkou inspirací pro psychologii davu Sigmunda Freuda („Gabriel Tarde“, 2021), a dnes jeho teorie napodobování jsou používány jako základy pro teorie vysvětlující chování na internetových sítích (King, 2016).