Teoretický rámec profesní zátěže učitelů mateřských škol je obvykle zaměřen na různé faktory, které mohou ovlivnit pracovní zátěž pedagogů. V oblasti pedagogiky a psychologie se zátěž učitelů často zkoumá v kontextu vyhoření, stresu, pracovního zatížení, organizačních podmínek, pracovních rolí a profesní identity. Pro svou disertační práci se budu snažit vycházet z několika teorií, které jsou aplikovány specificky na učitelskou profesi.
Obecně pracovní zátěží se zabývá Cooper (1996), podrobněji analyzuje v novější publikaci Theories of Organizational Stress (1999), kde Cooper spolu s dalšími autory prozkoumává různé teoretické přístupy ke stresu na pracovišti a pracovní zátěži. Uvádí zde přehled základních teorií, včetně jeho vlastního modelu stresu. Zaměření na učitelskou profesi nabízí teorie podle Karáska (1990) která říká, že pracovní zátěž vzniká v interakci mezi požadavky práce a mírou kontroly, kterou má pracovník nad těmito požadavky. Tento model je relevantní pro učitele, protože i jejich pracovní podmínky zahrnují vysoké požadavky. Další teorie, jako je model vyhoření podle Maslach (1997), se zaměřuje se na dlouhodobý stres, který může vést k syndromu vyhoření. Učitelé jsou náchylní k vyhoření kvůli vysokému pracovního stresu, nedostatku podpory a nízkým možnostem regenerace. Ve své práci se nebudu blíže zabývat přímo tímto důsledkem profesní zátěže.
Použité zdroje:
COOPER, Cary L. (ed.). Theories of organizational stress. Oxford: Oxford University Press, 1999. ISBN 0-19-852279-7.
KARASEK, Robert a THEORELL, Töres. Healthy work: stress, productivity, and the reconstruction of working life. New York: Basic Books, 1990. ISBN 0-465-02896-9.
MASLACH, Christina a LEITER, Michael P. The truth about burnout: how organizations cause personal stress and what to do about it. San Francisco: Jossey-Bass, 1997. ISBN 978-1-118-69213-4.