Ahojky Kájo,
děkuji za to, že jsem mohla nahlédnout do Tvé práce s žáky a nechat se obohatit i tvou bohatou reflexí.
Oceňuji v úvodu reflexe seznámení s žáky, které dokresluje to, co můžeme vidět. Je hezké vidět, jak je znáš a jak víš, co v práci potřebují a tohle pak přenášíš do práce s nimi. Líbí se mi, že žákům dáváš prostor se vyjádřit a přijít si na řešení sami. Návodnými otázkami nebo s menší dopomocí se je snažíš nasměrovat a oni pak mohou zažívat pocit úspěchu, že na správnou odpověď přišli sami. I to, že jim nepředkládáš již hotový závěr, ale nasloucháš jejich odpovědím, je znakem respektující komunikace. Zaujalo mě, jak jsi jim říkala, že zadání je trochu obtížněji pochopitelné. Vyjádřila jsi tím pochopení a porozumění tomu, že mohou být nejistí.
Líbilo se mi, jak pracuješ s chybou. Když kluci vybrali vzor píseň, odpovědí "sedlo by tam něco lépe" jsi je vedla ke kontrole a možnosti se na tabulku ještě podívat. Působilo to na mě (naopak oproti Tvé reflexi) jako neodmítavé, ale velice milé popostrčení. Práci s chybou spojuješ s kontrolou napsaného, a to mi přijde velice důležité.
Z nahrávky je znát, že máte mezi sebou hezký vztah plný respektu a úcty k sobě navzájem.
Přeji Ti mnoho úspěchů s tvými čtvrťáky. Ať se Ti daří.
Anička