1. první motto
Jazyk není jen nástroj na komunikaci, to je hledisko a perspektiva, jak vidíme a vnímáme svět. Jak myslíme a chovají se určen podle jazyka. Abychom zachranili svou subjektivitu, nejdříve musíme pečovat o jazyk, protože jazyk spojuje národ, historii a identitu atd. Na období Národního obrození čeští vědci se nejvíce věnovali objev a záchranu češtiny. To je stejná situace, že se korejští vzdělanci především snažili vzdělání korejštiny během okupaci i po okupaci nad Japonskou, proto moc rozumím, proč se čeští vzdělání lidé věnovali zachránit svůj jazyk. Když jedna země podkopává autonomii jiné zemi, obvykle se jazyk nejprve kontroluje, protože jazyk je takový bůh v zemi. Například nějaké knihy byly zakázány číst, a důležití vzdělání lidé museli odejít do exilu atd.
2. druhé motto
Slovník není jenom soubor slov. To navrhuje různá stanoviska, jak můžeme interpretovat každé slovo. Každé slovo má různé aspekty, proto se pomocí slovníku vzdělání lidé učí nové a jiné myšlenky. A slovník pomáhá, aby lidé nemysleli na něco jen subjektivně podle náladu. Proto v motu se zdůrazňuje vzdělaný člověk. Vzdělaný člověk umí přesvědčit jiné lidé logicky a racionálně, ne pouze emocionálně, ani násilně. To znamená, že jazyková znalost je potřeba pro vzdělání.