THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT
OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Lenka Kalousová -
Počet odpovědí: 14
V odpovědi na Lenka Kalousová
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Filip Kersch -
Moc díky za zajímavý článek k podle mě velmi aktuálnímu tématu - významu a využití digitálního marketingu při propagaci knihovních služeb. Trochu mě zarazilo, že v Ázerbájdžánu došli k závěru, že by měla být přehodnocena tradiční praxe bezplatného poskytování alespoň některých knihovnických služeb. Jinak mi ale připadá, že článek přesně popisuje problém, který dnes knihovny mají, totiž že digitální marketingové praktiky mají pozitivní dopad na zviditelnění knihovny i na interakci se čtenáři, ale že knihovny se věnují spíš tradičním formám propagace, protože jim chybí pracovníci kvalifikovaní v tomto směru a obecně nějaké propracovanější marketingové strategie.
V odpovědi na Filip Kersch
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Tomáš Vašek -
Odpusťte nemohu si pomoci ale...
Které digitální marketingové praktiky mají jednoznačně pozitivní dopad na zviditelnění knihovny i na interakci se čtenáři? Jeden příklad a nemusí být z českého prostředí?
Proč vás zaráží snaha snížení závislosti na státním rozpočtu a není zde spojitost s chybějící stategii (no money no funny)?
Zeptal jste se někdy někoho proč nenavštěvuje knihovnu?
Proč?
Kolik kvalifikovaných pracovníku v oboru marketingu znáte. Dobře Máru... pak, toho co dělal kampaň pirátum ale už asi né jménem a další???
A to je vlastně celé ono
Děkuji za případnou reakci...
Které digitální marketingové praktiky mají jednoznačně pozitivní dopad na zviditelnění knihovny i na interakci se čtenáři? Jeden příklad a nemusí být z českého prostředí?
Proč vás zaráží snaha snížení závislosti na státním rozpočtu a není zde spojitost s chybějící stategii (no money no funny)?
Zeptal jste se někdy někoho proč nenavštěvuje knihovnu?
Proč?
Kolik kvalifikovaných pracovníku v oboru marketingu znáte. Dobře Máru... pak, toho co dělal kampaň pirátum ale už asi né jménem a další???
A to je vlastně celé ono
Děkuji za případnou reakci...
V odpovědi na Tomáš Vašek
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Lenka Kalousová -
Ahoj Tomáši, vím, že to není na mě, ale přišla mi tvá reakce a s Filipovým názorem se ztotožňuji, navíc pracuji v knihovně. :-)
VŠECHNY digitální marketingové praktiky mají jednoznačně pozitivní dopad atd. Namátkou dobře vedený profil na soc. sítích (jiná pravidla pro IG, FB atd.); description a SEO klíčová slova na webu; obousměrná komunikace 24/7 a milióny drobných pravidel. Příklady: Noc s Andersenem (první chaty mezi účastníky), knihovní aplikace v mobilech ("osobní" správce účtu)...
Zpoplatnění služeb znamená upozornit na to, že mají nějakou hodnotu, protože je žádný poplatek ve skutečnosti nezaplatí. Kdybys měl platit opravdu natvrdo, jako uživatel, třeba nějakou licenci, tak ti to nikdo nedá a hlavně: knihovny by měly být nízkoprahové, informace všem dostupné bez rozdílu a poskytovat někomu více informací, protože má více peněz a tím pádem si zaplatí předplatné recenzovaného časáku?
Někdo v životě nenavštíví knihovnu, někdo zimní stadion. Pokud chci do knihovny dostat někoho, kdo by radši stadion, bude mě to stát děsné úsilí, prachy a kompromisy, ale pořád to nebude ono. Když mu dokážu, že potřebuje kromě stadiónu i mě, tak super.
Sami knihovníci by se měli v tomto oboru vzdělávat, kvalifikovaný pracovník přece může vycházet i z vlastních řad, co je na tom divného? Proč Prchal, knihovny nepotřebují nikoho válcovat? Vždyť jich má spousta skvělý marketing a nikdo jim nestojí za zadkem. Možná to bude lepší ústně, kdybys o tom chtěl mluvit. Tedy s Filipem, pardon :-)))
VŠECHNY digitální marketingové praktiky mají jednoznačně pozitivní dopad atd. Namátkou dobře vedený profil na soc. sítích (jiná pravidla pro IG, FB atd.); description a SEO klíčová slova na webu; obousměrná komunikace 24/7 a milióny drobných pravidel. Příklady: Noc s Andersenem (první chaty mezi účastníky), knihovní aplikace v mobilech ("osobní" správce účtu)...
Zpoplatnění služeb znamená upozornit na to, že mají nějakou hodnotu, protože je žádný poplatek ve skutečnosti nezaplatí. Kdybys měl platit opravdu natvrdo, jako uživatel, třeba nějakou licenci, tak ti to nikdo nedá a hlavně: knihovny by měly být nízkoprahové, informace všem dostupné bez rozdílu a poskytovat někomu více informací, protože má více peněz a tím pádem si zaplatí předplatné recenzovaného časáku?
Někdo v životě nenavštíví knihovnu, někdo zimní stadion. Pokud chci do knihovny dostat někoho, kdo by radši stadion, bude mě to stát děsné úsilí, prachy a kompromisy, ale pořád to nebude ono. Když mu dokážu, že potřebuje kromě stadiónu i mě, tak super.
Sami knihovníci by se měli v tomto oboru vzdělávat, kvalifikovaný pracovník přece může vycházet i z vlastních řad, co je na tom divného? Proč Prchal, knihovny nepotřebují nikoho válcovat? Vždyť jich má spousta skvělý marketing a nikdo jim nestojí za zadkem. Možná to bude lepší ústně, kdybys o tom chtěl mluvit. Tedy s Filipem, pardon :-)))
V odpovědi na Lenka Kalousová
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Tomáš Vašek -
Dobrý den, paní Kalousová,
Pokud si dobře pamatuji vedete knihovnu v Kladně. Určitě jsem rád za vaší reakci a tak nějak tajně doufám, že vést dialog je opravdovým cílem nejen tohoto kurzu ale vlastně i celého studia. Vykání v tomto případě berte prosím jako projev úcty a jako snahu o zachování určitého odstupu.
Budu se snažit být v co největší míře upřímný ale také si uvědomuji limity této diskuze. Řekněme, že na škole panuje určitá profesní a intelektuální převaha a není nutné se znemožnit hned v začátcích studia. Nejsem knihovník a ve své podstatě do nedávna ani uživatel a v některým situacích mi toto postavení umožňuje střízlivý pohled na věc. Ačkoliv si velice cením práce vaší a všech vašich kolegů musím podotknout že, dobrý knihovník nerovná se dobrý marketér. Celkově klesá počet uživatelů. To je prostě fakt.
Pokud by neexistovala potřeba ze strany společnosti tak bych to pochopil ale pokud denně potkávám lidi, kterým by knihovna jejich potřeby vyřešila a oni ani neví, že nějaká knihovna existuje, tak je prostě někde něco špatně.
Ano akvizice je jeden z nejnáročnějších a nejdražších procesů :)pro jakoukoliv společnost.
Mára není o válcování ale hlavně o naslouchání potřebám společnosti...Je to frajer (ať je jakýkoliv). Ukázal jak to vypadá, když někdo ví, co dělá... :) Prostě vidím mezeru ve vzdělání vzdělávací instituce a k tomu čtu o potřebě digitálního marketingu od lidí, kteří jsou placení za to, že ví kde co hledat. Včera jsme v práci zkoušeli pokec s ChatGPT když to srovnám s mou dosavadní zkušeností při řešení svých požadavků přes knihovnu...wow
Omlouvám se ale prostě musím. Pokud existují soukromé instituce, které knihovnám konkurují a dokáží na trhu přežít. Je k zamyšlení co se bude dít v budoucnu, když možnosti rozpočtu klesají...
Rozloučím se malým myšlenkovým experimentem. Co říkáte na možné sloučení Pošty s Knihovnou.... vím, že je to absurdní ale považte.... Čekáte na své psaní a čas můžete trávit výběrem četby a ve středu přijede pošťák, který předá balík a odjede s vrácenou knihou .... :) Pokud vás ani tento příspěvek neodradil, ústní debatě se nebráním. Vím, že je to dost jednostranný a povrchní pohled na věc.
Díky bohu za knihovny. Určitě je na čem stavět a taky co zlepšit. Buďme k sobě upřímní, protože nikdo jiný to za nás neudělá :)
V odpovědi na Tomáš Vašek
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Lenka Kalousová -
Nelíbí se mi, jak se ta debata vede, samé omluvy, intelektuální převaha (cože?!), naživo by to bylo určitě lepší. :-) Ale už rozumím, co myslíte a kromě GPT s vámi musím souhlasit, to ano, tady není co rozporovat. Ovšem věřte, že knihovny toto řeší - některé více, některé méně. Myslím, že ve Zvoleněvsi zrovna fungovala pošta v kombinaci s obecní knihovnou. I když se to nezdá, tak logistika byla fakt záhul, bezpečák byl proti atd., ale šli do toho ... Myslím, že knihovnám dost křivdíte (nejsou provozovány za účelem zisku, nemají hospodářskou činnost, protože by se s placenými službami staly nedostupnými, vyhýbají se politickým tlakům, pochybným sponzorům, nepronajímají sály za peníze a přesto honí prachy, kde se dá, aby je mohly použít právě na marketing), ale zase je to kus od kusu, to je samozřejmé!
Ještě vám musím nenápadně říct, že v Kladně jsou 2 knihovny..., každá jinak akční ..., chápete, jo? mrk mrk :-)))
Ještě vám musím nenápadně říct, že v Kladně jsou 2 knihovny..., každá jinak akční ..., chápete, jo? mrk mrk :-)))
V odpovědi na Lenka Kalousová
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Filip Kersch -
To je super, že se nám tu rozpoutala diskuze, taky se zapojím, jestli můžu :-)
Které digitální marketingové praktiky mají pozitivní dopad v našem kontextu? A které ne? Myslím, že Lenka to velmi dobře popsala. Propagace skrze digitální svět je podle mě velmi důležitá, protože skrze ní lze ukázat čtenáři nějakou službu, kterou nezná, nebo ho přivést na akci přímo do knihovny. Přidám také příklad z praxe: pracuju v KNAV, kde se věnuju digitální knihovně. Některé zajímavé digitalizované tituly sdílíme skrze facebook a ve statistikách Google Analytics je potom dobře vidět, že přes tyto příspěvky přichází noví uživatelé, kteří se ale potom do digitální knihovny vracejí a využívají ji třeba i pravidelněji. Jasně není jich moc, ale právě kdyby se ta propagace dělala profesionálnějším způsobem, mělo by to určitě velký potenciál.
„Snaha snížit závislost knihovny na státním rozpočtu“ je určitě lákavá, ale problém je v tom, že knihovny nejsou for-profit organizace (a podle mě je to dobře). Naopak, jejich smysl je v tom, že umožňují přístup k informačním zdrojům všem - jak píše Lenka, která mě předběhla :D. A zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel by zavedením nějakých vyšších poplatků za služby knihoven o tento zdroj přišly. Proto mě to zarazilo. Nemluvě o tom, že knihovny dnes plní v různých místech různé funkce, v chudších regionech mohou mít třeba i funkci nízkoprahových klubů pro děti apod. To už z podstaty věci nemůže být financováno samotnými „klienty“.
Jestli jsem se zeptal proč někdo nenavštěvuje knihovnu a proč? nebo proč jsem se ho ptal :) Jasně, že jo. Častá odpověď je, že její služby nepotřebuje. V dalším rozhovoru se pak člověk někdy dozví, že třeba ani neví, jaké služby knihovna nabízí… Kdyby tu jen tak byl nějaký prostředek, jak služby knihoven více propagovat, aby se o nich lidé dozvěděli, třeba někde na sociálních sítích… Nejsem si jistý, kam tahle poznámka mířila.
Malinko mi uniká jak je relevantní kolik kvalifikovaných pracovníků v oboru marketingu znám. Kromě M. Prchala (který teda rozhodně není frajer, ale podle mě spíš amorální floutek) a J. Horáka, co dělal kampaň Pirátům (btw to vím bez googlení) by se určitě našli i další. Mimochodem celý úspěch hnutí ANO určitě nestojí jen na MP, ale dalších lidech v tom týmu (u prvního úspěchu ANO stála třeba Anna Shavit, která teď učí na FSV). „Naslouchání potřebám společnosti“ bych teda taky úplně nepřeceňoval. Spíš je to dobře zacílený populismus + vhodná doba (ANO slaví první úspěch ve volbách po dramatickém zatýkání na úřadu vlády). To je trochu na jinou diskuzi…
Důležitější je ale podle mě se trochu oprostit od toho politického marketingu a podívat se na to šířeji. Mám několik známých, kteří dělají marketing v komerční sféře a když srovnám přístup firem k propagaci a přístup knihoven, tak mi přijde, že knihovny by se (obecně vzato) měly snažit víc. A líp to udělají, pokud si seženou, nebo vychovají své vlastní kvalifikované pracovníky. Souhlasím tedy s tvrzením že dobrý knihovník nerovná se dobrý marketér, proto jsem v prvním komentáři napsal, že si myslím, že knihovnám často chybí pracovníci kvalifikovaní v tomto směru a obecně nějaké propracovanější marketingové strategie. Trochu bych se ale hádal o tom, že celkově klesá počet uživatelů. Upřímně neznám statistiky různých druhů knihoven, ale třeba v KNAV počty uživatelů neklesají a naopak rostou počty lidí, kteří využívají online služby (a tedy se zdá, že je to důležitá cesta, která by se dala ještě posílit propagací).
Nechci aby můj komentář vyzněl tak, že knihovny jsou naprosto nepostradatelnou institucí, která vlastně dělá všechno nejlépe. Sám mám na většinu toho, co se v knihovnách děje, docela skeptický pohled. Konečně o tom byl i můj původní komentář - že knihovny zaostávají a podceňují digitální marketing. Stejně tak si myslím, že mají velký deficit ve spoustě dalších věcech, zároveň se ale domnívám, že jsou v současné společnosti postavené na informacích si mohou vydobýt důležitou roli.
Dovolím si taky položit pár otázek na to, co mi není jasné. Nerozumím větě „…k tomu čtu o potřebě digitálního marketingu od lidí, kteří jsou placení za to, že ví kde co hledat.“ Nechápu jak to spolu souvisí. Knihovny nejsou jen o tom, že jejich zaměstnanci „ví, kde co hledat“ a přijde mi logické, že instituce poskytující nějaké služby se na tyto služby snaží upozornit. Nějak nerozumím tomu, kde je rozpor. ChatGPT je moc fajn, osobně si myslím, že v AI je velká výzva pro celou společnost, nejen knihovny, která už není v nijak vzdálené budoucnosti. Ale zároveň je potřeba to brát s rezervou - je to jen aplikace postavená na velkém jazykovém modelu. Co z ní padá nelze brát nekriticky a je potřeba to ověřovat a vůbec se i umět AI dobře zeptat, tedy mít set nějakých kompetencí. Opět se tak dostáváme k něčemu, co knihovny v současnosti poskytují a do budoucna mohou výrazně rozšířit. A bylo by fajn, aby se o tom, že to nabízí, potenciální čtenáři dověděli - třeba skrze digitální marketing (snad už jsem tu důležitost digitálního marketingu zvýraznil dostatečně).
K té poště - super úvaha. Já bych to asi osobně viděl jinak. Knihovny se už teď snaží učit lidi digitální kompetence. Přišlo by mi logické přesunout do knihoven Czechpoint - ti, kdo neumí s datovou schránkou se to tam mohou naučit, ti kdo se to nebudou schopní naučit, těm s tím pomůže knihovník. Váš myšlenkový experiment mi přijde úsměvný :) Píšete, že „existují soukromé instituce, které knihovnám konkurují a dokáží na trhu přežít“. Docela by mě zajímalo, které to jsou. Mě žádná teď úplně nenapadá. Naopak mě napadá hned několik soukromých společností, které konkurují poště a dělají to doručování lépe. Proč by se tedy měla pošta převádět pod knihovny, když to soukromé subjekty již teď zastanou dostatečně dobře? Myslím si, že stát (kraje, města) by neměl provozovat takové podniky, které existují i na volném trhu - tedy třeba poštu nebo pivovar, ale naopak takové, které dávají smysl a na trhu nejsou konkurenceschopné, protože (z dobrého důvodu) negenerují profit - jako jsou školy, nemocnice nebo knihovny.
Které digitální marketingové praktiky mají pozitivní dopad v našem kontextu? A které ne? Myslím, že Lenka to velmi dobře popsala. Propagace skrze digitální svět je podle mě velmi důležitá, protože skrze ní lze ukázat čtenáři nějakou službu, kterou nezná, nebo ho přivést na akci přímo do knihovny. Přidám také příklad z praxe: pracuju v KNAV, kde se věnuju digitální knihovně. Některé zajímavé digitalizované tituly sdílíme skrze facebook a ve statistikách Google Analytics je potom dobře vidět, že přes tyto příspěvky přichází noví uživatelé, kteří se ale potom do digitální knihovny vracejí a využívají ji třeba i pravidelněji. Jasně není jich moc, ale právě kdyby se ta propagace dělala profesionálnějším způsobem, mělo by to určitě velký potenciál.
„Snaha snížit závislost knihovny na státním rozpočtu“ je určitě lákavá, ale problém je v tom, že knihovny nejsou for-profit organizace (a podle mě je to dobře). Naopak, jejich smysl je v tom, že umožňují přístup k informačním zdrojům všem - jak píše Lenka, která mě předběhla :D. A zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel by zavedením nějakých vyšších poplatků za služby knihoven o tento zdroj přišly. Proto mě to zarazilo. Nemluvě o tom, že knihovny dnes plní v různých místech různé funkce, v chudších regionech mohou mít třeba i funkci nízkoprahových klubů pro děti apod. To už z podstaty věci nemůže být financováno samotnými „klienty“.
Jestli jsem se zeptal proč někdo nenavštěvuje knihovnu a proč? nebo proč jsem se ho ptal :) Jasně, že jo. Častá odpověď je, že její služby nepotřebuje. V dalším rozhovoru se pak člověk někdy dozví, že třeba ani neví, jaké služby knihovna nabízí… Kdyby tu jen tak byl nějaký prostředek, jak služby knihoven více propagovat, aby se o nich lidé dozvěděli, třeba někde na sociálních sítích… Nejsem si jistý, kam tahle poznámka mířila.
Malinko mi uniká jak je relevantní kolik kvalifikovaných pracovníků v oboru marketingu znám. Kromě M. Prchala (který teda rozhodně není frajer, ale podle mě spíš amorální floutek) a J. Horáka, co dělal kampaň Pirátům (btw to vím bez googlení) by se určitě našli i další. Mimochodem celý úspěch hnutí ANO určitě nestojí jen na MP, ale dalších lidech v tom týmu (u prvního úspěchu ANO stála třeba Anna Shavit, která teď učí na FSV). „Naslouchání potřebám společnosti“ bych teda taky úplně nepřeceňoval. Spíš je to dobře zacílený populismus + vhodná doba (ANO slaví první úspěch ve volbách po dramatickém zatýkání na úřadu vlády). To je trochu na jinou diskuzi…
Důležitější je ale podle mě se trochu oprostit od toho politického marketingu a podívat se na to šířeji. Mám několik známých, kteří dělají marketing v komerční sféře a když srovnám přístup firem k propagaci a přístup knihoven, tak mi přijde, že knihovny by se (obecně vzato) měly snažit víc. A líp to udělají, pokud si seženou, nebo vychovají své vlastní kvalifikované pracovníky. Souhlasím tedy s tvrzením že dobrý knihovník nerovná se dobrý marketér, proto jsem v prvním komentáři napsal, že si myslím, že knihovnám často chybí pracovníci kvalifikovaní v tomto směru a obecně nějaké propracovanější marketingové strategie. Trochu bych se ale hádal o tom, že celkově klesá počet uživatelů. Upřímně neznám statistiky různých druhů knihoven, ale třeba v KNAV počty uživatelů neklesají a naopak rostou počty lidí, kteří využívají online služby (a tedy se zdá, že je to důležitá cesta, která by se dala ještě posílit propagací).
Nechci aby můj komentář vyzněl tak, že knihovny jsou naprosto nepostradatelnou institucí, která vlastně dělá všechno nejlépe. Sám mám na většinu toho, co se v knihovnách děje, docela skeptický pohled. Konečně o tom byl i můj původní komentář - že knihovny zaostávají a podceňují digitální marketing. Stejně tak si myslím, že mají velký deficit ve spoustě dalších věcech, zároveň se ale domnívám, že jsou v současné společnosti postavené na informacích si mohou vydobýt důležitou roli.
Dovolím si taky položit pár otázek na to, co mi není jasné. Nerozumím větě „…k tomu čtu o potřebě digitálního marketingu od lidí, kteří jsou placení za to, že ví kde co hledat.“ Nechápu jak to spolu souvisí. Knihovny nejsou jen o tom, že jejich zaměstnanci „ví, kde co hledat“ a přijde mi logické, že instituce poskytující nějaké služby se na tyto služby snaží upozornit. Nějak nerozumím tomu, kde je rozpor. ChatGPT je moc fajn, osobně si myslím, že v AI je velká výzva pro celou společnost, nejen knihovny, která už není v nijak vzdálené budoucnosti. Ale zároveň je potřeba to brát s rezervou - je to jen aplikace postavená na velkém jazykovém modelu. Co z ní padá nelze brát nekriticky a je potřeba to ověřovat a vůbec se i umět AI dobře zeptat, tedy mít set nějakých kompetencí. Opět se tak dostáváme k něčemu, co knihovny v současnosti poskytují a do budoucna mohou výrazně rozšířit. A bylo by fajn, aby se o tom, že to nabízí, potenciální čtenáři dověděli - třeba skrze digitální marketing (snad už jsem tu důležitost digitálního marketingu zvýraznil dostatečně).
K té poště - super úvaha. Já bych to asi osobně viděl jinak. Knihovny se už teď snaží učit lidi digitální kompetence. Přišlo by mi logické přesunout do knihoven Czechpoint - ti, kdo neumí s datovou schránkou se to tam mohou naučit, ti kdo se to nebudou schopní naučit, těm s tím pomůže knihovník. Váš myšlenkový experiment mi přijde úsměvný :) Píšete, že „existují soukromé instituce, které knihovnám konkurují a dokáží na trhu přežít“. Docela by mě zajímalo, které to jsou. Mě žádná teď úplně nenapadá. Naopak mě napadá hned několik soukromých společností, které konkurují poště a dělají to doručování lépe. Proč by se tedy měla pošta převádět pod knihovny, když to soukromé subjekty již teď zastanou dostatečně dobře? Myslím si, že stát (kraje, města) by neměl provozovat takové podniky, které existují i na volném trhu - tedy třeba poštu nebo pivovar, ale naopak takové, které dávají smysl a na trhu nejsou konkurenceschopné, protože (z dobrého důvodu) negenerují profit - jako jsou školy, nemocnice nebo knihovny.
V odpovědi na Filip Kersch
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Tomáš Vašek -
Musíte reagovat pane kolego :) vítejte.
Tak teda jo...
Nemyslím si, že by mladší generace méně četli, jen čtou jinak. První knihovnický brand, na který jsem v životě narazil, patřil Městské knihovně v Praze a to při hledání povinné četby v .PDF během COVidu. Byl jsem překvapen, že se po mě nevyžaduje žádné přihlášení a že opravdu stačí párkrát kliknout a nemusím se cítit špatně kvůli pirátění. Tohle je jedna z nejlepších zkušeností, která trvala necelou minutu. o KNAV vím asi rok a půl a ikdyž jsem se byl podívat na budovu (ujíždím si na architektuře), víc mě z instituce nezajímalo a asi ani nezajímá..
Protože....
- dva lidé nezávisle na sobě řekli, že pracovat s lidmi v této instituci není jednoduché.
- při osobním setkání se zaměstnanci akademie jsem pochopil proč (nadlidi?)
- část mzdy zaměstnanců akademie je vyplacena v prestíži. To vysvětluje proč se zaměstnanci chovají jak se chovají...
Je to o lidech a popravdě vaše osoba a vaše reakce je první pádný důvod, proč se podívat alespoň na sociální sítě. To moc nemění na tom, že nemá smysl řešit "socky" když není vyřešený základ. Ano v případě bezkontaktní komunikace to může a taky bude fungovat. Co knihovna to originál a určitě tady není prostor rozebrat všechny. Po roce v Praze se však již pár "perel" z komunikace s knihovníky nasbíralo. Nebojte vím kdo jsem a že komunikace se mnou není vždy jednoduchá ale když po přečtení několika recenzí ostatních uživatelů zjistíte, že “Velmi ochotný personál”, který vám dá zjevně najevo, jak moc je obtěžujete tím, že jste v knihovně poprvé a nevíte úplně, jak to chodí 🙃 … nebo "Šla jsem vyzvednout knihu z rezervace a něco vytisknout. Přístup šílený, nejdřív jako kdyby nechápala paní cože to chci, pak mě bez vysvětlení poslala někam vedle.. tam mě další paní nic pořádně nevysvětlila, následně mě zas poslala do vedlejší místnosti kde už seděli dva a ani tak nebyli ochotní mi vysvětlit a pomoct, na pobočce nikdo jiný nebyl! " což je vlastně to co jste zažili vy .... :D Digitální márketing ti nepomůže!!!
Nejdříve doladit osobní kontakt a pak řešit marketing, protože jestli do oběhu začnete nahánět větší množství uživatelů riskujete i zvýšení objemu negativních zkušeností a věřte, že první dojem uděláte pouze jednou...
Můj pohled je takový, že technicky jsem váš šéf, protože to celé platím ze svých daní (jsou dvě hodiny ráno berte to s velkou rezervou) ... ano neříkám to příliš často, protože si uvědomuji jak hloupě to zní ale pár "slovních přestřelek" (třeba s policii) už to ukončilo. Přesně takto se bavíme s kolegy, když řešíme přístup pravice/levice. Tak to prostě je a můžeme se tady bavit o čem chceme. Je tady zkrátka nějáká závislost. Pokud vím nemáte přístup k bezedné peněžence a existují mantinely ve kterých se musíte držet, nemuseli jste bojovat o své přežití. Ty mantinely se mohou s nastalou situací zúžit a systém zaměstnanců závyslých na státním příjmu, také není nafukovací. Ano smysl pro nízkopříjmové skupiny je nepopiratelný ale vědí o vás? Já se na "dně společnosti" pohybuji relativně často a nemyslím si to. Mluvíte z vlastní zkušenosti, nebo jste si přečetl jak to má fungovat? Ještě před rokem jsem věřil, že knihovna má (jako Pošta) pevně dané pravidla, stejný systém, služby, atd.... a ono né. Je reálné, aby všechny knihovny pracovali pod jednou značkou, nebo dvěma??? Po objevení Skipu si myslím, že tady tendence k jednotnému přístupu jsou.
Mám pro vás novinku sociální sítě jsou mrtvé.... jsou plné naších rodičů a to je signál změnit lokál ..... samozřejmě záleží, koho chcete oslovit a je to asi lepší než nic a vlastně celkově by se o tom dalo polemizovat. Nepodceňoval bych sílu face to face přístupu...
Marketing - No z mého pohledu se jedná o to, co si pod tímto pojmem představujete a jaké máte o marketingu povědomý, protože nemá smysl zabředávat do nereálných představ. O čem se budeme bavit, když to celé stojí na naslouchání potřebám ....Nebýt Prchala- není Babiš, nebýt Babiše- nejsou piráti atd atd... To, že vy tady píšete o potřebě digitálního marketingu je Marek Prchal... ;). Nechodím k volbám nevidím v tom smysl ale Babiš je taky frajer :D. Každý přece máme něco. Tak rozdal koblihy no a pak pár dalších věcí ... Systém potřebuje projít zatěžkávající zkouškou :) Pavel taky není žádná výhra... v poslední fázi kampaně volil stejně agresivní rétoriku jako kampaň oponenta.
OFFTOPIC - vlk z wallstreet, viděl jste? scéna s prodejem propisky :D Zjistěte si jak to fungovalo doopravdy....
Pouze neustálý boj o přežití v tomto hyperkonkurenčním prostředí donutí "vytáhnout ty nejlepší karty na stůl" pokud máte pocit, že knihovnám křivdím, tak se omlouvám, protože se jedná spíše o lítost, že se tohoto procesu neúčastní.
Ano, knihovna nabízí spousty užitečných věcí a služeb, jen si nemyslím, že se o tom mám dozvědět až při studiu vysoké školy se zaměřením na knihovnictví.... :(
ChatGPT - máte pravdu ale nevidím rozdíl mezi aplikací a knihovníkem. Jako, že to co mi řekne knihovník nemusím ověřovat?
Osobní zkušenost - psal jsem práci na téma povinné četby za komunismu. Po několika zastávkách jsem se ocitl v Pedagogické knihovně .
Na mé první tři věty knihovnice vždy kontrovala nutnosti průkazu, poté přešla na zpoplatněnou rešerši a ve výsledku mi vysvětlíla jak funguje jejich katalog. Našel jsem nějáké metodiky přes národní knihovnu abych zjistil, že jsou někde za Prahou a přivezení bude trvat...dlouho. Celkově jsem to řešil asi 5 dnů a pak jsem se na to vzdal.
Tady je přepis z CHATGpt
Ahoj! Jak ti mohu pomoci dnes?
Tomáš Vašek
Jaká byla povinná četba během komunismu
Během období komunismu, které se týkalo různých zemí a různých časových období, byla povinná četba často ovlivňována oficiální ideologií a politickou agendou komunistických režimů. Následující je obecný přehled toho, co mohla být povinnou četbou během komunistické éry v některých zemích:
Marx, Engels, Lenin a další marxističtí autoři: Díla těchto autorů, kteří položili teoretické základy komunismu, byla často považována za základní literaturu a byla často povinnou četbou pro členy komunistických stran a ideologicky výchovné materiály pro širokou veřejnost.
Díla vůdců komunistických zemí: Díla předních politiků a vůdců komunistických zemí, jako byl například Josef Stalin v Sovětském svazu nebo Mao Ce-tung v Číně, byla také často považována za povinnou četbu a byla propagována jako ideologicky vhodná.
Socialistický realismus: Literatura a umění vycházející z konceptu socialistického realismu, který byl oficiální literární a umělecký směr v mnoha komunistických zemích, byly často považovány za povinnou četbu. Tato díla měla glorifikovat socialistický způsob života a propagovat ideály komunistického režimu.
Propagandistické materiály: Během komunistické éry byly široce distribuovány propagandistické materiály, jako například oficiální noviny, časopisy a brožury, které mohly být povinnou četbou pro širokou veřejnost. Tyto materiály byly zaměřeny na šíření komunistické ideologie, propagaci politických programů a oslavu úspěchů komunistického režimu.
Cenzurovaná literatura: V některých komunistických zemích byla určitá literatura zakázána a označena jako nepovolená nebo protikomunistická. Tato literatura byla často potlačována a nepodporována komunistickým režimem, ačkoliv někteří jedinci si ji mohli číst tajně.
Je důležité poznamenat, že povinná četba během komunismu se mohla lišit v různých zemích a v různých obdobích komunistické
Tomáš Vašek
v české republice?
V české republice, která byla součástí bývalého komunistického Československa, byla povinná četba během komunistické éry také ovlivněna oficiální ideologií a politikou tehdejšího komunistického režimu. Některé z děl, která byla považována za povinnou četbu během komunismu v Československu, zahrnovala:
Díla marxistických autorů: Díla Marxe, Engelse, Lenina a dalších marxistických autorů, která položila teoretické základy komunismu, byla často propagována a povinnou četbou pro členy komunistické strany a pro veřejnost, aby se šířila komunistická ideologie.
Díla komunistických politiků: Díla významných politiků komunistické strany v Československu, jako byl například Klement Gottwald, Gustav Husák nebo Václav Neumark, byla také propagována a mohla být považována za povinnou četbu, aby se podporovala politika a agenda komunistického režimu.
Socialistický realismus: Literatura a umění vycházející z konceptu socialistického realismu, který byl oficiálním literárním a uměleckým směrem v komunistickém Československu, byla často propagována a mohla být povinnou četbou. Tato díla měla podporovat socialistický způsob života a propagovat ideály komunistického režimu.
Propagandistické materiály: Oficiální noviny, časopisy a brožury propagující komunistickou ideologii a politiku byly také široce distribuovány a mohly být povinnou četbou pro obyvatele Československa během komunistické éry.
Cenzurovaná literatura: Některá díla, která byla považována za nepovolená nebo protikomunistická, byla zakázána a nepodporována komunistickým režimem. Tato literatura mohla být čtena tajně nebo se jednalo o díla zakázaných autorů, jako například Václava Havla nebo Milan Kundery, jejichž díla byla v komunistickém Československu zakázána.
Je třeba poznamenat, že povinná četba během komunistické éry v Československu se mohla měnit v závislosti na politických událostech, aktuálních směrnic
Tomáš Vašek
a konkrétní knihy?
Během komunistické éry v Československu byla povinná četba ovlivněna oficiální ideologií a politikou komunistického režimu. Některé konkrétní knihy, které byly považovány za povinnou četbu, zahrnovaly:
"Manifest komunistické strany" - dílo napsané Karlem Marxem a Friedrichem Engelsem, které položilo teoretické základy komunistické ideologie a bylo často povinnou četbou pro členy komunistické strany.
"Malý čtenář a malá čtenářka" - povinná školní četba pro žáky základních škol obsahující texty propagující komunistickou ideologii a politiku.
"Pravda" - oficiální noviny Komunistické strany Československa, které byly široce distribuovány a mohly být povinnou četbou pro členy komunistické strany a obyvatele Československa.
Díla českých a sovětských autorů, kteří byli považováni za marxisty a propagátory komunistické ideologie, jako například Jaroslav Foglar, Julius Fučík nebo Maxim Gorkij.
Díla socialistického realismu, která byla oficiálním literárním směrem komunistického režimu, jako například romány "Obrana Sokratova" od Karla Capeka nebo "Oleksa Dovbush" od Ivana Olbrachta.
Je důležité si uvědomit, že povinná četba během komunistické éry se mohla lišit v různých obdobích a byla podřízena politickým a ideologickým změnám. Také existovala cenzura, která ovlivňovala dostupnost a povolenost určitých knih a autorů. Některá díla, která byla považována za nepovolená nebo protikomunistická, byla zakázána a nepodporována komunistickým režimem.
5 MINUT :D:D:D:D:D
Bod s Czechpointem je super nápad. Vlastně balíky bych nechal plně v moci konkurence. Všichni si akorát stěžují a vznikaj pak memy, které tyto zažité stereotypy podporují... V některých službách knihoven určitě existují podniky v soukromém vlastnictví, kterým se daří přežít. Setkal jsem se s názorem, že stát by neměl provozovat žádné podniky :)... a pak je tady třeba anarchokapitalismus.
Ano, určitě jsem rád za vaší odpověď a vlastně se snažím celou dobu citlivě sdělit, že "digitální marketing" knihoven je spíše komunikáce směrem k stávajícím uživatelům nebo dokonce knihovníkům (trochu PR) a že některý obsah "DM" mě dokonce přesvědčil o tom, že danou instituci navštívit nechci... Jsem rád, že jsem se opět něco nového dozvěděl. Fascinují mě osobnosti na této škole ale zároveň si uvědomuji, že práce v podobné instituci by nebyla snadná (pro žádnou stranu :D). Za Horáka a Shavit palec hore.
Dobrou Naživo lepší!! a né nechápu, mrk mrk...
Tak teda jo...
Nemyslím si, že by mladší generace méně četli, jen čtou jinak. První knihovnický brand, na který jsem v životě narazil, patřil Městské knihovně v Praze a to při hledání povinné četby v .PDF během COVidu. Byl jsem překvapen, že se po mě nevyžaduje žádné přihlášení a že opravdu stačí párkrát kliknout a nemusím se cítit špatně kvůli pirátění. Tohle je jedna z nejlepších zkušeností, která trvala necelou minutu. o KNAV vím asi rok a půl a ikdyž jsem se byl podívat na budovu (ujíždím si na architektuře), víc mě z instituce nezajímalo a asi ani nezajímá..
Protože....
- dva lidé nezávisle na sobě řekli, že pracovat s lidmi v této instituci není jednoduché.
- při osobním setkání se zaměstnanci akademie jsem pochopil proč (nadlidi?)
- část mzdy zaměstnanců akademie je vyplacena v prestíži. To vysvětluje proč se zaměstnanci chovají jak se chovají...
Je to o lidech a popravdě vaše osoba a vaše reakce je první pádný důvod, proč se podívat alespoň na sociální sítě. To moc nemění na tom, že nemá smysl řešit "socky" když není vyřešený základ. Ano v případě bezkontaktní komunikace to může a taky bude fungovat. Co knihovna to originál a určitě tady není prostor rozebrat všechny. Po roce v Praze se však již pár "perel" z komunikace s knihovníky nasbíralo. Nebojte vím kdo jsem a že komunikace se mnou není vždy jednoduchá ale když po přečtení několika recenzí ostatních uživatelů zjistíte, že “Velmi ochotný personál”, který vám dá zjevně najevo, jak moc je obtěžujete tím, že jste v knihovně poprvé a nevíte úplně, jak to chodí 🙃 … nebo "Šla jsem vyzvednout knihu z rezervace a něco vytisknout. Přístup šílený, nejdřív jako kdyby nechápala paní cože to chci, pak mě bez vysvětlení poslala někam vedle.. tam mě další paní nic pořádně nevysvětlila, následně mě zas poslala do vedlejší místnosti kde už seděli dva a ani tak nebyli ochotní mi vysvětlit a pomoct, na pobočce nikdo jiný nebyl! " což je vlastně to co jste zažili vy .... :D Digitální márketing ti nepomůže!!!
Nejdříve doladit osobní kontakt a pak řešit marketing, protože jestli do oběhu začnete nahánět větší množství uživatelů riskujete i zvýšení objemu negativních zkušeností a věřte, že první dojem uděláte pouze jednou...
Můj pohled je takový, že technicky jsem váš šéf, protože to celé platím ze svých daní (jsou dvě hodiny ráno berte to s velkou rezervou) ... ano neříkám to příliš často, protože si uvědomuji jak hloupě to zní ale pár "slovních přestřelek" (třeba s policii) už to ukončilo. Přesně takto se bavíme s kolegy, když řešíme přístup pravice/levice. Tak to prostě je a můžeme se tady bavit o čem chceme. Je tady zkrátka nějáká závislost. Pokud vím nemáte přístup k bezedné peněžence a existují mantinely ve kterých se musíte držet, nemuseli jste bojovat o své přežití. Ty mantinely se mohou s nastalou situací zúžit a systém zaměstnanců závyslých na státním příjmu, také není nafukovací. Ano smysl pro nízkopříjmové skupiny je nepopiratelný ale vědí o vás? Já se na "dně společnosti" pohybuji relativně často a nemyslím si to. Mluvíte z vlastní zkušenosti, nebo jste si přečetl jak to má fungovat? Ještě před rokem jsem věřil, že knihovna má (jako Pošta) pevně dané pravidla, stejný systém, služby, atd.... a ono né. Je reálné, aby všechny knihovny pracovali pod jednou značkou, nebo dvěma??? Po objevení Skipu si myslím, že tady tendence k jednotnému přístupu jsou.
Mám pro vás novinku sociální sítě jsou mrtvé.... jsou plné naších rodičů a to je signál změnit lokál ..... samozřejmě záleží, koho chcete oslovit a je to asi lepší než nic a vlastně celkově by se o tom dalo polemizovat. Nepodceňoval bych sílu face to face přístupu...
Marketing - No z mého pohledu se jedná o to, co si pod tímto pojmem představujete a jaké máte o marketingu povědomý, protože nemá smysl zabředávat do nereálných představ. O čem se budeme bavit, když to celé stojí na naslouchání potřebám ....Nebýt Prchala- není Babiš, nebýt Babiše- nejsou piráti atd atd... To, že vy tady píšete o potřebě digitálního marketingu je Marek Prchal... ;). Nechodím k volbám nevidím v tom smysl ale Babiš je taky frajer :D. Každý přece máme něco. Tak rozdal koblihy no a pak pár dalších věcí ... Systém potřebuje projít zatěžkávající zkouškou :) Pavel taky není žádná výhra... v poslední fázi kampaně volil stejně agresivní rétoriku jako kampaň oponenta.
OFFTOPIC - vlk z wallstreet, viděl jste? scéna s prodejem propisky :D Zjistěte si jak to fungovalo doopravdy....
Pouze neustálý boj o přežití v tomto hyperkonkurenčním prostředí donutí "vytáhnout ty nejlepší karty na stůl" pokud máte pocit, že knihovnám křivdím, tak se omlouvám, protože se jedná spíše o lítost, že se tohoto procesu neúčastní.
Ano, knihovna nabízí spousty užitečných věcí a služeb, jen si nemyslím, že se o tom mám dozvědět až při studiu vysoké školy se zaměřením na knihovnictví.... :(
ChatGPT - máte pravdu ale nevidím rozdíl mezi aplikací a knihovníkem. Jako, že to co mi řekne knihovník nemusím ověřovat?
Osobní zkušenost - psal jsem práci na téma povinné četby za komunismu. Po několika zastávkách jsem se ocitl v Pedagogické knihovně .
Na mé první tři věty knihovnice vždy kontrovala nutnosti průkazu, poté přešla na zpoplatněnou rešerši a ve výsledku mi vysvětlíla jak funguje jejich katalog. Našel jsem nějáké metodiky přes národní knihovnu abych zjistil, že jsou někde za Prahou a přivezení bude trvat...dlouho. Celkově jsem to řešil asi 5 dnů a pak jsem se na to vzdal.
Tady je přepis z CHATGpt
Ahoj! Jak ti mohu pomoci dnes?
Tomáš Vašek
Jaká byla povinná četba během komunismu
Během období komunismu, které se týkalo různých zemí a různých časových období, byla povinná četba často ovlivňována oficiální ideologií a politickou agendou komunistických režimů. Následující je obecný přehled toho, co mohla být povinnou četbou během komunistické éry v některých zemích:
Marx, Engels, Lenin a další marxističtí autoři: Díla těchto autorů, kteří položili teoretické základy komunismu, byla často považována za základní literaturu a byla často povinnou četbou pro členy komunistických stran a ideologicky výchovné materiály pro širokou veřejnost.
Díla vůdců komunistických zemí: Díla předních politiků a vůdců komunistických zemí, jako byl například Josef Stalin v Sovětském svazu nebo Mao Ce-tung v Číně, byla také často považována za povinnou četbu a byla propagována jako ideologicky vhodná.
Socialistický realismus: Literatura a umění vycházející z konceptu socialistického realismu, který byl oficiální literární a umělecký směr v mnoha komunistických zemích, byly často považovány za povinnou četbu. Tato díla měla glorifikovat socialistický způsob života a propagovat ideály komunistického režimu.
Propagandistické materiály: Během komunistické éry byly široce distribuovány propagandistické materiály, jako například oficiální noviny, časopisy a brožury, které mohly být povinnou četbou pro širokou veřejnost. Tyto materiály byly zaměřeny na šíření komunistické ideologie, propagaci politických programů a oslavu úspěchů komunistického režimu.
Cenzurovaná literatura: V některých komunistických zemích byla určitá literatura zakázána a označena jako nepovolená nebo protikomunistická. Tato literatura byla často potlačována a nepodporována komunistickým režimem, ačkoliv někteří jedinci si ji mohli číst tajně.
Je důležité poznamenat, že povinná četba během komunismu se mohla lišit v různých zemích a v různých obdobích komunistické
Tomáš Vašek
v české republice?
V české republice, která byla součástí bývalého komunistického Československa, byla povinná četba během komunistické éry také ovlivněna oficiální ideologií a politikou tehdejšího komunistického režimu. Některé z děl, která byla považována za povinnou četbu během komunismu v Československu, zahrnovala:
Díla marxistických autorů: Díla Marxe, Engelse, Lenina a dalších marxistických autorů, která položila teoretické základy komunismu, byla často propagována a povinnou četbou pro členy komunistické strany a pro veřejnost, aby se šířila komunistická ideologie.
Díla komunistických politiků: Díla významných politiků komunistické strany v Československu, jako byl například Klement Gottwald, Gustav Husák nebo Václav Neumark, byla také propagována a mohla být považována za povinnou četbu, aby se podporovala politika a agenda komunistického režimu.
Socialistický realismus: Literatura a umění vycházející z konceptu socialistického realismu, který byl oficiálním literárním a uměleckým směrem v komunistickém Československu, byla často propagována a mohla být povinnou četbou. Tato díla měla podporovat socialistický způsob života a propagovat ideály komunistického režimu.
Propagandistické materiály: Oficiální noviny, časopisy a brožury propagující komunistickou ideologii a politiku byly také široce distribuovány a mohly být povinnou četbou pro obyvatele Československa během komunistické éry.
Cenzurovaná literatura: Některá díla, která byla považována za nepovolená nebo protikomunistická, byla zakázána a nepodporována komunistickým režimem. Tato literatura mohla být čtena tajně nebo se jednalo o díla zakázaných autorů, jako například Václava Havla nebo Milan Kundery, jejichž díla byla v komunistickém Československu zakázána.
Je třeba poznamenat, že povinná četba během komunistické éry v Československu se mohla měnit v závislosti na politických událostech, aktuálních směrnic
Tomáš Vašek
a konkrétní knihy?
Během komunistické éry v Československu byla povinná četba ovlivněna oficiální ideologií a politikou komunistického režimu. Některé konkrétní knihy, které byly považovány za povinnou četbu, zahrnovaly:
"Manifest komunistické strany" - dílo napsané Karlem Marxem a Friedrichem Engelsem, které položilo teoretické základy komunistické ideologie a bylo často povinnou četbou pro členy komunistické strany.
"Malý čtenář a malá čtenářka" - povinná školní četba pro žáky základních škol obsahující texty propagující komunistickou ideologii a politiku.
"Pravda" - oficiální noviny Komunistické strany Československa, které byly široce distribuovány a mohly být povinnou četbou pro členy komunistické strany a obyvatele Československa.
Díla českých a sovětských autorů, kteří byli považováni za marxisty a propagátory komunistické ideologie, jako například Jaroslav Foglar, Julius Fučík nebo Maxim Gorkij.
Díla socialistického realismu, která byla oficiálním literárním směrem komunistického režimu, jako například romány "Obrana Sokratova" od Karla Capeka nebo "Oleksa Dovbush" od Ivana Olbrachta.
Je důležité si uvědomit, že povinná četba během komunistické éry se mohla lišit v různých obdobích a byla podřízena politickým a ideologickým změnám. Také existovala cenzura, která ovlivňovala dostupnost a povolenost určitých knih a autorů. Některá díla, která byla považována za nepovolená nebo protikomunistická, byla zakázána a nepodporována komunistickým režimem.
5 MINUT :D:D:D:D:D
Bod s Czechpointem je super nápad. Vlastně balíky bych nechal plně v moci konkurence. Všichni si akorát stěžují a vznikaj pak memy, které tyto zažité stereotypy podporují... V některých službách knihoven určitě existují podniky v soukromém vlastnictví, kterým se daří přežít. Setkal jsem se s názorem, že stát by neměl provozovat žádné podniky :)... a pak je tady třeba anarchokapitalismus.
Ano, určitě jsem rád za vaší odpověď a vlastně se snažím celou dobu citlivě sdělit, že "digitální marketing" knihoven je spíše komunikáce směrem k stávajícím uživatelům nebo dokonce knihovníkům (trochu PR) a že některý obsah "DM" mě dokonce přesvědčil o tom, že danou instituci navštívit nechci... Jsem rád, že jsem se opět něco nového dozvěděl. Fascinují mě osobnosti na této škole ale zároveň si uvědomuji, že práce v podobné instituci by nebyla snadná (pro žádnou stranu :D). Za Horáka a Shavit palec hore.
Dobrou Naživo lepší!! a né nechápu, mrk mrk...
V odpovědi na Tomáš Vašek
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Jana Bednářová -
Dobrý den všem, nedá mi to a ráda bych se také zapojila do této diskuze.
Rovnou říkám, že pracuji v knihovnictví již velmi dlouho a je možné, že některé situace mohu vnímat jinak, také vzhledem k tomu, že jsem v pohledu knihoven a jejich marketingu úplně jiná cílová skupina.
Ano píši záměrně cílová skupina. Knihovna je totiž v první řadě služba, a to pro různé cílové skupiny. Jsou různé typy knihoven, ač mohou být všechny veřejné, přeci jen má jinou cílovou skupinu specializovaná knihovna, univerzitní knihovna, veřejná základní knihovna. A když se podíváme do těch veřejných základních knihoven, i tam je jiná cílová skupina. Je to zejména proto, že knihovny fungují (alespoň by měly) zejména pro lokální komunity (tak je to zejména u knihoven v malých obcích a městech). Jiné cílové skupiny tak budou mít třeba malinké knihovny v obcích do 500 obyvatel, kde třeba není škola. Aktivity a i fond knihoven bude uzpůsoben pro lokální potřeby – většinou jsou to děti (mládež už moc ne) a senioři. A jinak to bude u knihoven v blízkosti univerzit (i pro ty veřejné typu městská a krajská), cílovky budou studenti, žáci, ale i senioři, dospělí. A podle toho také knihovny volí marketing. V těch malých knihovnách to moc digitální marketing nebude, volí se spíše tiskoviny (lokální zpravodaje), vývěsky, rozhlas (i když ten je teď i digitálně), letáky (všude možně, třeba i na poště a u lékaře, pokud v obci je). Pro většinu současných seniorů digitální marketing příliš smysl nemá. Ale i tak i v malých obcích fungují (měly by u všech, ale není to tak) webové stránky, sociální sítě.
Ve větších knihovnách je situace trochu jiná. Oni v knihovnách současnosti nepracují jen knihovníci, ale odborníci různých profesí. Tedy i markeťáci, PR, komunikace… I my máme vlastní Oddělení komunikace, které dělá propagaci a marketing. Také pro ně, stejně jako pro knihovníky, funguje celoživotní vzdělávání. Jsou různé portály, webináře, semináře, konference. Dokonce i SDRUK má odbornou sekci pro PR a marketing, kde se marketing řeší. A knihovny s jejich pomocí, s dobrovolníky, ale i s knihovníky (všichni tvoří marketing knihoven) komunikují se čtenáři všemi možnými komunikačními kanály a dělají PR.
Digitální marketing tedy také funguje. Oslovuje ovšem jen některé cílové skupiny. A pozor. Knihovny mají všeobecně problém s mladší a střední dospělou generací. Tedy ne problém, to píši špatně – jde o cílovku, kterou je těžké oslovit. Jde většinou o tzv. sandwichovou generaci, rodiče dětí, kteří se starají i o své rodiče a chodí do práce. Když se jich zeptáte, proč nechodí do knihovny? Nemají kdy. I když jsem zjistila, že řada z nich do knihovny chodí… na některé akce, jen je nenapadne to brát jako návštěvu knihovny. V knihovnách totiž nejde jen o půjčování knih. Jde o komunitní setkávání, vzdělávání, kreativní dílny, robotiku a maker space dílny, dokonce práci se dřevem, šití, hudební večery, koncerty, živou kulturu (besedy, křty knih, autorská čtení), bookstart a práce s dětmi a se čtenářstvím, taneční kurzy, koncerty a výstavy ZUŠ. Také třeba knihovny jen sdílí prostor – bezplatně může její prostory využívat třeba nějaký klub (deskové hry, Dračí doupě, CoderDojo, čtenářský kroužek, kroužek tvůrčího psaní, doučování). Knihovna je docela kouzelné místo, kde můžete mít třeba hvězdárnu, nahrávací studio… a kolem toho vytvořit zájmový kroužek. Pro veřejnost zdarma.
A tady jsme u té návštěvnosti. Ano, možná klesá návštěvnost fyzických návštěv v případě výpůjček. Hrozně s tím zahýbal covid. Ale stoupají online návštěvy a hlavně návštěvy kulturních, komunitních a vzdělávacích aktivit. I tak musím smeknout před řadou knihoven, které v době covidu fungovaly, ač byly jejich dveře zavřené. Tvořily digitální obsah a tím se v podstatě prezentovaly. Za pochodu se knihovníci učili dělat online vysílání pro děti se vzdělávacím obsahem, podporou čtenářství. Ale také akce pro dospělé. Různé spoty, krátká videa, semináře, kreativní dílny… živý marketing, aby se na ně nezapomnělo a lidé se rádi vracely. Dokonce se v mnoha knihovnách vytvořily tísňové linky pro seniory, kteří byli opuštění, a když jim bylo smutno a chtěli si jen popovídat, u telefonů seděli vyškolení knihovníci vybavení pro nejhorší případy tísňovými čísly na psychologickou pomoc.
Pošta a knihovna? Možná to bude pro vás překvapením, ale to již funguje. Oni občas jsou knihovníci zároveň pošťáci, ale také úředníci na úřadech, matrikáři, učitelé, pracovníci informačních center, dokonce natahovači věžních hodin, vytvářejí kulturní program nejen pro knihovnu, ale pro celé město/obec. Např. v obci Smrčná fungovala knihovna dlouho na poště, dokonce společně vydaly knihu receptů od čtenářů (a postavili si v obci obecní pec a tam společně pekli podle kuchařky). Teď je pošta i knihovna a spolupracují. Knihovna je v patře a balíčky objednaných knih se vydávají pro seniory v přízemí – tedy na poště. A nejen Česká pošta. Některé knihovny spolupracují i se Zásilkovnou. Prostě si objednáte knihu a šup, Zásilkovna vám ji doveze.
Knihovny totiž rády předcházejí konkurenci, raději spolupracují – jsou služba čtenářům a chce jim dát ty nejlepší služby. Spolupracují s řadou institucí, organizací, spolků, škol, uzavírají partnerství… Jde o různé oblasti a obory. Pokud myslíte, že jde o nějakou konkurenci a proč existují podobné organizace v místě a stále se udrží… To je správně! Oni mají třeba zase jinou cílovku, jsou potřeba, každý má jiné zájmy a je dobře, že mají lidé možnost si vybrat.
Zmíněn byl Mára – ano guerilla marketing funguje v některých případech i v knihovnách. Jen tedy zrovna zmíněný pán dosáhl až za hranici vkusu a etiky. I tento typ marketingu jde prostě dělat tak, aby to bylo v pořádku.
A vlastně ten digitální marketing – ten už Lenka zmínila. Hodně to jsou opravdu sociální sítě, web, blogy, spoty, oceňování (to je tedy kombinace), spolupráce s médii, kooperativní akce, rozhovory. Různé virály (např. k Noci s Andersenem, Kniha mého srdce…), portály s příklady dobré praxe, ale třeba i s doporučováním četby a podporou (zejména dětského) čtenářství. Sociální sítě jsou mrtvé? Není pro mladé? On se dělá i přímý marketing – děti a mládež se oslovují zejména skrze školu. Oni jsou opravdu různé přístupy a nejde vynechat žádný kanál. Nakonec stejně zjistíte, že nejlepší marketing je skrze návštěvníky, kteří žijí v nějaké komunitě a postupně se spolu do knihovny dostanou. Připojit se také s knihovnou na akcích a festivalech v lokalitě – jít ven z knihovny, mezi lidi. Tady je také ale potřeba práce knihovny – mapovat potřeby v místě a rozvíjet se tímto směrem. A neusnout na vavřínech a mapovat znovu a zjišťovat, kde je nutné se zlepšit. A hlavně spolupracovat s těmi komunitami a nechat je, aby mohli mluvit do toho, jak bude knihovna vypadat a co se tam bude dít a dokonce i to, co se bude kupovat do fondu (v malých knihovnách opravdu nakupují i čtenáři a dokonce si knihy doporučují a vedou si čtenářské kroužky u kávy, říkají tomu „babinec“ – to je naprosto nejlepší marketing Knihovny jsou sice domy pro knihy, ale patří a slouží lidem.
Že něco neznáte, neznamená to, že to neexistuje. Asi nejste správná cílová skupina a prezentace knihoven projde kolem vás.
Jak tu byl zmíněn stadion… já třeba vůbec nevím, že by se u nás na stadiónu něco konalo, vím jen, že existuje (teď jsem tedy mrkla a smůla, hokej spadl z 1. do 2. ligy) .
Ano, jsem knihovník srdcař a vidím ráda spokojené čtenáře a ač sleduju statistiky celého našeho kraje, myslím, že je důležitější kvalita služeb, než kvantita. A zákaz knih v knihovnách už nemáme, ani cenzuru ;-)
Trochu jsem se rozepsala. Jsem zvědavá, jestli to někdo dočetl až do konce.
Rovnou říkám, že pracuji v knihovnictví již velmi dlouho a je možné, že některé situace mohu vnímat jinak, také vzhledem k tomu, že jsem v pohledu knihoven a jejich marketingu úplně jiná cílová skupina.
Ano píši záměrně cílová skupina. Knihovna je totiž v první řadě služba, a to pro různé cílové skupiny. Jsou různé typy knihoven, ač mohou být všechny veřejné, přeci jen má jinou cílovou skupinu specializovaná knihovna, univerzitní knihovna, veřejná základní knihovna. A když se podíváme do těch veřejných základních knihoven, i tam je jiná cílová skupina. Je to zejména proto, že knihovny fungují (alespoň by měly) zejména pro lokální komunity (tak je to zejména u knihoven v malých obcích a městech). Jiné cílové skupiny tak budou mít třeba malinké knihovny v obcích do 500 obyvatel, kde třeba není škola. Aktivity a i fond knihoven bude uzpůsoben pro lokální potřeby – většinou jsou to děti (mládež už moc ne) a senioři. A jinak to bude u knihoven v blízkosti univerzit (i pro ty veřejné typu městská a krajská), cílovky budou studenti, žáci, ale i senioři, dospělí. A podle toho také knihovny volí marketing. V těch malých knihovnách to moc digitální marketing nebude, volí se spíše tiskoviny (lokální zpravodaje), vývěsky, rozhlas (i když ten je teď i digitálně), letáky (všude možně, třeba i na poště a u lékaře, pokud v obci je). Pro většinu současných seniorů digitální marketing příliš smysl nemá. Ale i tak i v malých obcích fungují (měly by u všech, ale není to tak) webové stránky, sociální sítě.
Ve větších knihovnách je situace trochu jiná. Oni v knihovnách současnosti nepracují jen knihovníci, ale odborníci různých profesí. Tedy i markeťáci, PR, komunikace… I my máme vlastní Oddělení komunikace, které dělá propagaci a marketing. Také pro ně, stejně jako pro knihovníky, funguje celoživotní vzdělávání. Jsou různé portály, webináře, semináře, konference. Dokonce i SDRUK má odbornou sekci pro PR a marketing, kde se marketing řeší. A knihovny s jejich pomocí, s dobrovolníky, ale i s knihovníky (všichni tvoří marketing knihoven) komunikují se čtenáři všemi možnými komunikačními kanály a dělají PR.
Digitální marketing tedy také funguje. Oslovuje ovšem jen některé cílové skupiny. A pozor. Knihovny mají všeobecně problém s mladší a střední dospělou generací. Tedy ne problém, to píši špatně – jde o cílovku, kterou je těžké oslovit. Jde většinou o tzv. sandwichovou generaci, rodiče dětí, kteří se starají i o své rodiče a chodí do práce. Když se jich zeptáte, proč nechodí do knihovny? Nemají kdy. I když jsem zjistila, že řada z nich do knihovny chodí… na některé akce, jen je nenapadne to brát jako návštěvu knihovny. V knihovnách totiž nejde jen o půjčování knih. Jde o komunitní setkávání, vzdělávání, kreativní dílny, robotiku a maker space dílny, dokonce práci se dřevem, šití, hudební večery, koncerty, živou kulturu (besedy, křty knih, autorská čtení), bookstart a práce s dětmi a se čtenářstvím, taneční kurzy, koncerty a výstavy ZUŠ. Také třeba knihovny jen sdílí prostor – bezplatně může její prostory využívat třeba nějaký klub (deskové hry, Dračí doupě, CoderDojo, čtenářský kroužek, kroužek tvůrčího psaní, doučování). Knihovna je docela kouzelné místo, kde můžete mít třeba hvězdárnu, nahrávací studio… a kolem toho vytvořit zájmový kroužek. Pro veřejnost zdarma.
A tady jsme u té návštěvnosti. Ano, možná klesá návštěvnost fyzických návštěv v případě výpůjček. Hrozně s tím zahýbal covid. Ale stoupají online návštěvy a hlavně návštěvy kulturních, komunitních a vzdělávacích aktivit. I tak musím smeknout před řadou knihoven, které v době covidu fungovaly, ač byly jejich dveře zavřené. Tvořily digitální obsah a tím se v podstatě prezentovaly. Za pochodu se knihovníci učili dělat online vysílání pro děti se vzdělávacím obsahem, podporou čtenářství. Ale také akce pro dospělé. Různé spoty, krátká videa, semináře, kreativní dílny… živý marketing, aby se na ně nezapomnělo a lidé se rádi vracely. Dokonce se v mnoha knihovnách vytvořily tísňové linky pro seniory, kteří byli opuštění, a když jim bylo smutno a chtěli si jen popovídat, u telefonů seděli vyškolení knihovníci vybavení pro nejhorší případy tísňovými čísly na psychologickou pomoc.
Pošta a knihovna? Možná to bude pro vás překvapením, ale to již funguje. Oni občas jsou knihovníci zároveň pošťáci, ale také úředníci na úřadech, matrikáři, učitelé, pracovníci informačních center, dokonce natahovači věžních hodin, vytvářejí kulturní program nejen pro knihovnu, ale pro celé město/obec. Např. v obci Smrčná fungovala knihovna dlouho na poště, dokonce společně vydaly knihu receptů od čtenářů (a postavili si v obci obecní pec a tam společně pekli podle kuchařky). Teď je pošta i knihovna a spolupracují. Knihovna je v patře a balíčky objednaných knih se vydávají pro seniory v přízemí – tedy na poště. A nejen Česká pošta. Některé knihovny spolupracují i se Zásilkovnou. Prostě si objednáte knihu a šup, Zásilkovna vám ji doveze.
Knihovny totiž rády předcházejí konkurenci, raději spolupracují – jsou služba čtenářům a chce jim dát ty nejlepší služby. Spolupracují s řadou institucí, organizací, spolků, škol, uzavírají partnerství… Jde o různé oblasti a obory. Pokud myslíte, že jde o nějakou konkurenci a proč existují podobné organizace v místě a stále se udrží… To je správně! Oni mají třeba zase jinou cílovku, jsou potřeba, každý má jiné zájmy a je dobře, že mají lidé možnost si vybrat.
Zmíněn byl Mára – ano guerilla marketing funguje v některých případech i v knihovnách. Jen tedy zrovna zmíněný pán dosáhl až za hranici vkusu a etiky. I tento typ marketingu jde prostě dělat tak, aby to bylo v pořádku.
A vlastně ten digitální marketing – ten už Lenka zmínila. Hodně to jsou opravdu sociální sítě, web, blogy, spoty, oceňování (to je tedy kombinace), spolupráce s médii, kooperativní akce, rozhovory. Různé virály (např. k Noci s Andersenem, Kniha mého srdce…), portály s příklady dobré praxe, ale třeba i s doporučováním četby a podporou (zejména dětského) čtenářství. Sociální sítě jsou mrtvé? Není pro mladé? On se dělá i přímý marketing – děti a mládež se oslovují zejména skrze školu. Oni jsou opravdu různé přístupy a nejde vynechat žádný kanál. Nakonec stejně zjistíte, že nejlepší marketing je skrze návštěvníky, kteří žijí v nějaké komunitě a postupně se spolu do knihovny dostanou. Připojit se také s knihovnou na akcích a festivalech v lokalitě – jít ven z knihovny, mezi lidi. Tady je také ale potřeba práce knihovny – mapovat potřeby v místě a rozvíjet se tímto směrem. A neusnout na vavřínech a mapovat znovu a zjišťovat, kde je nutné se zlepšit. A hlavně spolupracovat s těmi komunitami a nechat je, aby mohli mluvit do toho, jak bude knihovna vypadat a co se tam bude dít a dokonce i to, co se bude kupovat do fondu (v malých knihovnách opravdu nakupují i čtenáři a dokonce si knihy doporučují a vedou si čtenářské kroužky u kávy, říkají tomu „babinec“ – to je naprosto nejlepší marketing Knihovny jsou sice domy pro knihy, ale patří a slouží lidem.
Že něco neznáte, neznamená to, že to neexistuje. Asi nejste správná cílová skupina a prezentace knihoven projde kolem vás.
Jak tu byl zmíněn stadion… já třeba vůbec nevím, že by se u nás na stadiónu něco konalo, vím jen, že existuje (teď jsem tedy mrkla a smůla, hokej spadl z 1. do 2. ligy) .
Ano, jsem knihovník srdcař a vidím ráda spokojené čtenáře a ač sleduju statistiky celého našeho kraje, myslím, že je důležitější kvalita služeb, než kvantita. A zákaz knih v knihovnách už nemáme, ani cenzuru ;-)
Trochu jsem se rozepsala. Jsem zvědavá, jestli to někdo dočetl až do konce.
V odpovědi na Tomáš Vašek
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Filip Kersch -
Abychom se v tom neztratili, tak jestli chápu správně podstatu, tak Vy, Tomáši, navrhujete, aby knihovny nejdříve dotáhly poskytování svých služeb k nějakému funkčnímu základu a teprve potom je propagovaly skrze (digitální) marketingové aktivity. Já si zase myslím, že ačkoliv by se obecně knihovní služby měly zlepšit, zjednodušit a pro čtenáře zpříjemnit, není důvod čekat až nastane nějaký pomyslný milestone a propagovat se mohou hned. Právě to třeba může přivést více uživatelů, kteří poskytnou více zpětné vazby a to pomůže ty služby udělat lepší. Řekl bych, že spousta knihoven se permanentně snaží zlepšovat a často třeba v případech spíš menších knihoven je nasazení tamních pracovníku opravdu obdivuhodné - viz příspěvek Jany. Všechno zavrhovat na základě několika málo osobních setkání považuji za smutnou chybu.
S tím souvisí Vaše zkušenost s KNAV - na základě svědectví dvou známých hodnotit instituci, kde pracuje téměř 100 lidí, bych si asi netroufl, ale jak myslíte. Také mi přijde, že s některými pojmy pracujete poměrně lehkovážně - marketing není jen politický marketing, KNAV není Akademie věd, jednotlivá pracoviště mají svá specifika a stejně tak lidé, kteří tam pracují. Jestli je část mého platu (opět lehký rozdíl oproti slovu mzda) vyplácen v prestiži, tak to zní fajn, ale já bych víc uvítal spíš vyšší částku :)
S tím souvisí Vaše zkušenost s KNAV - na základě svědectví dvou známých hodnotit instituci, kde pracuje téměř 100 lidí, bych si asi netroufl, ale jak myslíte. Také mi přijde, že s některými pojmy pracujete poměrně lehkovážně - marketing není jen politický marketing, KNAV není Akademie věd, jednotlivá pracoviště mají svá specifika a stejně tak lidé, kteří tam pracují. Jestli je část mého platu (opět lehký rozdíl oproti slovu mzda) vyplácen v prestiži, tak to zní fajn, ale já bych víc uvítal spíš vyšší částku :)
V odpovědi na Filip Kersch
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Jana Bednářová -
Filipe, ještě doplním tady. O Czechpointu v knihovnách se v knihovnické komunitě dost debatuje - možná v budoucnu bude. A co se týče práce s datovou schránkou a vůbec třeba i s portálem státní správy (jak řešit některé životní situace), oslovení ombudsmana, psaní životopisů s nezaměstnanými, hledání pracovních nabídek, vyplňování formulářů, práce s PC a mailovými schránkami... to už v knihovnách běží. Mnohdy přijdou lidé z úřadů, kde na ně úředníci zrovna nemají čas a knihovny pomohou. Dělají se i individuální sezení (u nás teď zrovna ta datovka). Stejně tak funguje i doučování po škole, příprava dětí k maturitě... Doučování mají někde knihovny i před začátkem školy. V malých obcích nemají třeba družinu, tak chodí knihovnice na sedmou a aby dojíždějící děti z okolních obcí nečekaly někde u silnice, jdou si číst nebo se doučovat do knihovny.
V odpovědi na Jana Bednářová
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Filip Kersch -
Jani díky, to je přesně to, co jsem myslel - knihovny už lidi učí používat mail, datové schránky a další věci, vlastně už jen stačí tam ten czechpoint přesunout formálně :-) Díky taky za doplnění dalšího a výrazně širšího úhlu pohledu!
V odpovědi na Jana Bednářová
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Tomáš Vašek -
Dobrý večer, paní Bednářová,
pošta se dlouhodobě potácí v červených číslech a taky tak nějak hledá své nové místo ve společnosti. Deficit řeší spolupráci s externími partnery a tak se kromě tradičních služeb zavedl proaktivní prodej pojištění, spořících účtů, simkaret, výherních losů atd. Babička na poště dlouhá léta pracovala a dodneška si pamatuje telefonní čísla na většinu obyvatel města. Podobný vztah ke komunitě vidím, třeba u svých spolužaček a jde cítit, že to pro ně není jenom práce. Pošta má nějakou tradici a to co se v ní děje je prostě nedůstojné pro zákazníky ale i zaměstnance. Jsem rád, že průnik některých služeb vidí i ostatní... Některé knihovny najdou prostředky a nebojí se za čtenářem (starším) dojít i domů a to už je k službám pošty relativně kousek. Určitě by se nejednalo o formu, tak jak jí vnímáme dnes. Přál bych poště důstojného partnera.
Co máte pořád s tím stadionem? :D
Sloučení knihoven do jedné jednotky při zachování určité autonomie, tedy nedává smysl? Vím, že podobné sloučení proběhlo v rámci Prahy v důsledku finančních škrtů a že to nebylo bez bolesti.
Děkuji
V odpovědi na Tomáš Vašek
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Jana Bednářová -
Co se týče pošty, nejde u mého příkladu o partnerství ČP jako takové, ale o spolupráci s pobočkou - tedy lokální záležitost. Stejně tak spolupracují knihovny s hasiči, včelaři... ne se svazem, ale s místními.
Stadion je jen jeden příklad z mnoha. Také to můžeme srovnat s jiným místem, kde lidé tráví čas mimo domov, práci, školu...
Nechápu, co myslíte tím "sloučení knihoven do jedné jednotky". Knihovny mají určitou jednotnost, mají (oproti třeba jiným státům) svou legislativu, metodiky, standardy, určitou hierarchickou knihovnickou síť. Ale je to služba pro lidi, a tak se lokálně utváří podle potřeb.
V odpovědi na Jana Bednářová
Re: THE ROLE OF DIGITAL MARKETING IN THE MANAGEMENT OF LIBRARY INFORMATION RESOURCES
autor Tomáš Vašek -
Paní Bednářová z Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem?
Omlovám se nevyjádřil jsem se dostatečně přesně. Ano chápu, že knihovny mohou spolupracovat na lokální úrovni s různými subjekty a že je každá knihovna individuální jednotkou a nejedná se tedy o plošnou spolupráci.
Ohledně sloučení, no nelze si nevšimnout, že se v rámci celé knihovnické sítě, některé intelektuální operace opakují nezávisle na sobě a že se tzv. musí znovu vynalézat kolo. myslím Jeden brand - jedna značka napříč celou republikou...
Je to trochu srozumitelnější? Neberte moje komentáře nikterak osobně. Jednak se jedná o snahu určité témata trochu rozšířit a taky se snažím hledat hranice ve kterých se mohu pohybovat.
Ohledně sloučení, no nelze si nevšimnout, že se v rámci celé knihovnické sítě, některé intelektuální operace opakují nezávisle na sobě a že se tzv. musí znovu vynalézat kolo. myslím Jeden brand - jedna značka napříč celou republikou...
Je to trochu srozumitelnější? Neberte moje komentáře nikterak osobně. Jednak se jedná o snahu určité témata trochu rozšířit a taky se snažím hledat hranice ve kterých se mohu pohybovat.
Děkuji za trpělivost a přeji vámn všem hezký den a víkend