1) přejaté výrazy adaptované v různé míře:
a) adaptované celkově (kampaň, kapučínově, keška)
b) adaptované částečně – např. skloňování, přípony (cappuccinově, kettlebell)
c) neadaptované, většinou nesklonné (kakuro, kari, karoši)
2) odvozování – např. relační adjektiva – často součástí kolokace (kettlebellový, kaftanový); odvozeniny pro „specifické účely“ (limetkový a kapučínový jako název barvy připomínající substanci); přechylování (keškař > keškařka; kodér > kodérka) aj.
3) skládání (např. krutopřísný)
4) blending (jogalates: jóga + pilates)
5) zkratky (LGBTQI)
6) metafory a metonymie (jet bomby, pražská kavárna, vědecká kavárna, aj.)
7) technologie LED > ledka ? vznik z vlastního jména?
Co mě zaujalo, jaké mohly být motivace pro vytvoření určitých slov...
-„limetkový“ a „kapučínový“: potřeba vytvořit adjektiva pro pojmenování specifické barvy připomínající danou substanci
-nejen „keš“, ale i „keška“: já znám spíše výraz „keška“, že by bylo jednou z motivací to, aby se to nezaměňovalo s výrazem „cash“ jakožto hotovostí?
-boty „kroksky“, ale i „kroksy“ > nejspíš proto, že se to v prvním případě vážně špatně vyslovuje
-pro výraz „kurzarbeit“ navrhovali někteří česká synonyma jako „krátkodělka, krátkodělání, málopráce, zkrácenka, zkrap (zkrácená práce)“ > u některých lze mluvit o kalcích, ale nejspíš by se to nechytilo, neboť je to moc dlouhé
-slovo „lajk“ má celkem hodně odvozenin, ta potřeba je zřejmě vysoká
–přemýšlela jsem nad posunem významu u slova „kavárna“ v případech „pražská kavárna“ a „vědecká kavárna“…