Frybort: Hele, Špíno …
Špína(podrážděně): Neruš, učim se.
Po chvíli odhodí knihu a vstane.
Ať jde celá filozofie třeba do prdele!
Frybort: Přeskočilo ti?
Špína: Kdo by zůstal normální? Dřu jak šílenej, konečně mi nasázej nějaký áčka a stejně musim do mnišskýho! Do toho mě nikdo nedostane!
Prudce přechází ode zdi ke zdi.
Frybort: Co to do tebe zase vjelo? Hele, počkej …
Špína: Nech mě bejt!
Frybort: Z tohohle se nevykroutíš, že v tom je nějaká holka!
Špína(rozpačitě): Kdo to řek? Co - ti -
Frybort: No tak povídej, kamaráde, jen se mi svěř.
Špína: No jasný, tobě tak!