Diskusní skupiny - kontroverze průřezových témat

V obecné rovině souhlasím s Petrem Honzejkem - i neúčast je vyjádření názoru a nezpochybnitelné právo. Jsou sice demokratické země, kde je volební účast povinná, ale většinou je tato povinnost dost formální - buď se to nekontroluje, nebo jsou tresty za neúčast zanedbatelné.

Ve více osobní rovině jsem naopak rád, že se voleb neúčastní všichni. Obávám se totiž, že by v tom případě dostal ještě víc hlasů Babiš a další populistické/extrémisitkcé strany.

Žijeme v demokratickém státě. K právům občana patří i volební právo. K právům občana patří i neúčast u voleb. To že někoho vezmete za ucho a přivedete ho do volební síně určitě není projevem demokracie. Ani za komunistického režimu nebyly volby povinné - nebyl na to zákon. I proto bych velmi stál o to, aby právo nejít k volbám bylo v rámci volebního práva zachováno. Je to i zachování možnosti pro občany vyjádřit svůj postoj, že si prostě nemohou vybrat. Vyjadřuje to i jejich postoj k současné politické situaci.

Občan má právo volební a je pouze na něm, jestli se rozhodne tohoto práva využít či nikoliv. Nikdo by mu neměl diktovat, aby měl nutně jít někoho volit. Politické elity by nejdříve měly začít u sebe a zjistit, co mají udělat, aby dostaly více občanů k volbám. Určitě by se o politice i volbách mělo podávat více informací, jelikož jsem nezřídka kdy překvapen, že mnoho lidí v mém okruhu ani neví, kdy a do jaké instituce se vlastně volí. Čili nejsem pro to, aby volební právo bylo povinné, nicméně tok informací by měl být daleko intenzivnější a správně podaný občanům.

Právo nevolit je stejně důležité, jako právo volit. V momentě, kdy člověk nejde k volbám, vyjadřuje také svůj názor. V případě, že by bylo volební právo povinné, by mohlo docházet ke zneužití či manipulaci, zároveň by mohli být voliči náchylnější k populismu a nepromyšleným rozhodnutím.
Na druhou stranu by měl stát (případně obce a kraje) pozitivně motivovat občany k volební účasti.

Volební právo by podle mě mělo zůstat právem a ne povinností. Neztotožňuji se ale s tvrzením, že neúčast u voleb je také vyjádření názoru. Při vládě jedné strany to zajisté je vyjádření protestu, v systému liberální demokracie mi ale přijde neúčast u voleb spíš jako projev ignoranství a nezájmu než jako demonstrace neposkojenosti s vládou, tou je spíše volba nevládní strany. Dnešní politická nabídka je dostatečně pestrá a každý člověk, který se alespoň základně zajímá by si měl být schopen vybrat pro něj přijatelnou stranu. Nicméně zavedení povinné účasti by nejspíš ke zvýšení povědomí o politice a kultivaci politické scény nevedlo, naopak mám obavu, že by došlo k posilování populistických a extremistických stran, které by kladli na donucené voliče nejmenší nároky.

Vedlo by zavedení povinné volební účasti k tomu, že by každý volič volil dle svého nejlepšího vědomí a svědomí?
Souhlasím s Veronikou, že i neúčast u voleb je vyjádřením názoru – a pokud někdo volit nechce, ani povinná volební účast ho k tomu nepřiměje (například může odevzdat neplatný hlas, když už by byl nucen se dostavit). Nebylo by třeba vhodnější se za účelem zvednutí volební účasti zamyslet nad možností korespondečních/online voleb?

Všichni diskutující se shodli na názoru, že volební právo by mělo zůstat právem a nikoliv povinností. Hodně zde byl zmíněn i fakt, že i neúčast u voleb je projevením svého názoru, to jistě ano. Já osobně si myslím, že i v případě zavedení povinné volební účasti by měli občané možnost "prázdných obálek" nebo "bílých listů", takže by je ani tak nikdo nemohl donutit k tomu, aby někomu dali svůj hlas.
Martin Poppr zmínil možnost více hlasů pro populistické a extremistické strany, to je podle mě platný argument, a to nebezpečí je reálné. Podobně argumentovala i Veronika Vohlídková, která zároveň zmiňovala pozitivní motivaci občanů k účasti u voleb. V tomto duchu se vyjádřil i Jeroným Lavický, který navíc přidal názor, že neúčast u voleb mu v systému liberální demokracie přijde jako projev buranství, to jsou na mě trochu silná slova. Petr Bezzemek psal expresivně o "přivedení za ucho do volební síně", čímž podpořil argumentaci proti zavedení povinné volební účasti.
Václav Pražák psal o větším toku informací, to je, myslím si, lehce problematické, jelikož mi přijde, že různých informací je ve veřejném prostoru až moc.
Alena Franková připomněla zajímavou myšlenku o zavedení online či korespondenčního hlasování - uvidíme, jestli se něčeho takového v dohledné době dočkáme a případně, co to udělá s volební účastí.
Já osobně se kloním k názoru, povinnou volební účast nezavádět. V současné podobě přijdou k volbám lidé, kteří tam jít chtějí a mají tedy alespoň základní povědomí o politické scéně a veřejném životě, tak to má být.