a) Děti, postavte se do řady, hezky jeden za druhého.
Nejedná se o ostré lineární uspořádání, jelikož neznáme žádné kritérium, jak a podle čeho se děti mají řadit. Také bych řekla, že pokud se děti mají řadit do řady, znamená to VEDLE sebe, nikoliv ZA sebe.
b) Františku, ty budeš první, a ty Lucinko, budeš poslední z celé třídy.
Také se nejedná o ostré lineární uspořádání. V tomto případě víme jen, kdo bude první a kdo poslední, mezi ostatními objekty (dětmi) není stanoven žádný vztah, podle kterého bychom mohli porovnat dvojice.
c) Děti, postavte se do řady od okna směrem ke dveřím.
Opět se nejedná o ostré lineární uspořádání. Víme jen, odkud kam se mají děti řadit, ale neznáme žádné kritérium, podle čeho. Neznáme tedy žádný vztah, který by nám udával uspořádání dětí.
d) Děti, na každou šprušli na žebřinách zavěste jeden šáteček a podíváme se, který z nich je níž než lustr.
Domnívám se, že tady se také nejedná o ostré lineární uspořádání. Z toho důvodu, že máme zadaný vztah „níž než lustr“, což znamená, že porovnáváme dva různé objekty – šátky a lustr. Pokud bychom chtěli porovnat šátky, opět mezi nimi nemáme zadaný žádný vztah.
e) Děti, zastavte se, kde právě stojíte, a řekněte mi, kdo z vás je ke mně nejblíž, kdo potom a kdo pak, …
V tomto případě se může jednat o ostré lineární uspořádání. Máme zadaný vztah mezi učitelem a dětmi a můžeme porovnat i děti (subjekty) mezi sebou (jedno dítě je blíž než druhé). Pokud se má ale jednat o ostré lineární uspořádání, musí být, podle mého splněno, že každé dítě musí mít od učitelky jinou vzdálenost. Tzv. nemohou být dvě děti stejně daleko od učitelky.
f) To jsem děti zvědavá, jak rychle se budete obouvat, podíváme se, kdo je rychlejší než kdo.
Řekla bych, že je to stejné jako v příkladu předešlém. Máme daný vztah a podle toho můžeme porovnávat. Může se tedy jednat o ostré lineární uspořádání. Pokud by se ale dvě děti obuly stejně rychle, nejednalo by se o ostré lineární uspořádání. Nešlo by u nich určit, kdo byl rychlejší než.
g) Tak děti, tady máme Toníka, ten je nejstarší, a Barušku, která je z vás nejmladší.
Ne, nejedná se o ostré lineární uspořádání. Víme jen, kdo je nejmladší a kdo nejstarší. Subjekty (děti) nemůžeme vzájemně porovnat, není určený žádný vztah.
h) Každé dítě drží v ruce svůj obrázek. Uspořádáme se podle počtu barev na obrázku.
Instrukce „podle počtu barev“ podle mého pro uspořádání nestačí. Kdo bude stát první? Ten, kdo má „menší počet barev než…“ nebo ten, kdo má „větší počet barev než…“? Také by se mohlo stát, že dvě nebo i více dětí budou mít stejný počet barev na obrázku. Řekla bych tedy že ne, nejedná se o ostré lineární uspořádání.
i) Podívejte se na to, co všechno je pod stolem.
Určitě se nejedná o lineární uspořádání. Jen zjistíme, jaké věci jsou pod stolem, nemáme mezi nimi zadaný žádný vztah.