Diskuse

Ahoj Teri,
nad touto otázkou jsem se také párkrát pozastavila. Vlastní zkušenost s konflikty mezi dvojčaty mám ze základní, ale i střední školy. Myslím, že rodiče by nejlépe měli vědět, jaký mají jejich děti mezi sebou vztah a podle toho je umístit do tříd. Každopádně je mi jasné, že je pro rodiče snazší mít děti v jedné třídě, protože pak mají jednotný rozvrh, úkoly a další věci.. A teď ke tvé otázce. Myslím si, že dvojčata mají silné pouto, které není dobré rozdělovat. Ve škole by mohlo být řešením posadit jedno do předních lavic a druhé do zadních. Každopádně bych se snažila vyřešit situaci tak, aby zůstala spolu.

Ahoj Terko.
Já mám ve třídě také dvojčata a ve školce sourozence a nevidím v tom velký problém. Je pravda, že ve školce jsou sourozenci rozdílného věku. Jasně, že dovádí a vymýšlejí, jak oni říkají “blbiny”, ale alespoň víme, že jsou spokojení, cítí se u nás dobře. Určitě bych je nerozdělovala, alespoň ne z důvodu "zlobení". U nás s dětmi mluvíme, říkáme jim své pocity z jejich “zlobení” a ptáme se jich, co jim pomůže. Je důležité sdělovat dětem, jak se v takových situacích cítíme. Že se v takových situacích necítíme dobře, je tam velký křik, bojíme se, že si ublíží. Vždy dáváme najevo porozumění, mluvíme o tom, co oni potřebují a co potřebujeme mi. Vytváříme důvěru a otevřené konstruktivní prostředí, ve kterém nalezneme společné řešení. Ve škole se sourozenci problém nemám. Dokonce máme spojené ročníky, tak je to celkem běžná věc. Jsou v jiném prostředí, mají jiná pravidla a ta respektují. Zhruba 90% děti u nás začíná školkou a jsou na naše prostředí a komunikaci zvyklé a stejně se potom chovají i k sobě. Jana

Ahoj Terko,

mám zkušenost s dvojčaty (dívky) ve 4. třídě, kde jsem loni byla asistentkou pedagoga. Z pozorování a práce s nimi mohu potvrdit, že někdy dokázaly zlobit, ale rozhodně netrumfly některé další rošťáky ve třídě. Mnohdy se ale moc hezky podporovaly a nejdůležitější to pro ně z mého pohledu bylo, když jim náhle zemřel tatínek. Bylo to pro ně těžké, ale měly jedna druhou a i když jsme my pedagogové i spolužáci byli chápaví a podporovali je, jen ony dvě věděly, jaké to je a co jim pomáhá se s tím vyrovnat.
Letos již učím a mám dvojčata (chlapec a dívka) v 8. třídě na přírodopis. Kdybych neznala jejich příjmení, ani by mě nenapadlo, že patří k sobě. Mají každý své zájmy, kamarády i přístup ke školním povinnostem. Rozhodně si ale nejsou na obtíž.
Z mého pohledu tedy rozdělování dvojčat nedoporučuji. Prochází spolu různými obdobími, jak na základě vývoje dítěte, tak s ohledem na jejich vztah (vzdor či podpora nebo kombinace obojího). Že spolu zlobí ve školce nebo v nějakém ročníku neznamená, že to tak bude celou školní docházku. Věřím, že se jejich nevhodné chování dá řešit mnoha způsoby, které již zmínila Jana a Natálka, tedy domluvou či oddělením v rámci místnosti.

Ahoj Teri,
já osobně bych rozhodně dvojčata nerozdělovala. Jsou na sebe zvyklá a myslím, že se dokáží i přes všechny jejich neshody a hádky také hodně podpořit. Přeci jen, v některých situacích můžou i přemýšlet podobně a více spolupracovat, když vedle sebe budou mít svého "parťáka".
A z pohledu rodičů je to také dobré, už jen kvůli stejnému rozvrhu a stejné probírané látce ve škole / úkolům.

Ahoj,
nemyslím si, že sourozenci musí být vždy problém. Na našem kroužku mám dvojčata (dvě holky) a naopak jsou hrozně ochotné a pomáhají i ostatním. Myslím si, že záleží, jak jsou zrovna vychovaní. Také si pamatuji, že jsem měla spolužačky dvojčata a také to bylo v pořádku. Samozřejmě pokud zlobí, nejdřív bych je zkusila pouze posadit s někým jiným a nebo vymyslet nějakou jinou možnost. Rozdělit je do jiné třídy bych viděla až jako poslední řešení.
Terka