V podcastu se řeší komplexní problém malé holčičky, která nechtěla chodit do školy, kde navštěvovala 1. třídu. Maminka jí následně vzala na terapii, během které se tento problém vyjasnil. Zjistilo se, že na škole je šikana, týrání, ponižování a ubližování dětí mezi sebou vzájemně. Když maminka s tímto konfrontovala školu, reakce byla negativní a záporná, že na škole žádná šikana není, že to není možné a hlavně, že děti by si to nedovolily. To mi rezonovalo v hlavě, protože to na mě působilo tak, že škola sama sebe vnímala jako respektovanou instituci, v rámci které děti poslouchají a chovají se ukázkově. Řekla bych, že právě tento postoj, který byl pravděpodobně rozšířený přes vedení školy až k jednotlivým pedagogů, znemožnil právě těmto lidem zdravý pohled na věc a určitý nadhled. Byli si tak jistí sami sebou a postavením školy jako vážené instituce, že odmítli jakékoliv pochybení.
To je ale velká chyba. Pedagogové a vedení školy by měli neustále spolupracovat s psychology, školními či výchovnými poradci, kteří jim mohou otevřít oči a na danou situaci poukázat. V první třídě by měl být kladen zvláštní důraz na to, zda se děti cítí ve třídě a mezi svými spolužáky dobře, protože samotný tranzit mezi školkou a školou je pro dítě obrovským náporem a nezřídka se může stát, že bude potřebovat pomoc. Tuto situaci, pokud byla tak vážná, že jí maminka s terapeutkou nazvaly týráním, by měla škola odhalit jako první právě za pomoci podpůrných pracovníků, jakou jsou školní psychologové, a pokud se tak nestane, nikdy by neměla pochybovat o tom, s čím za nimi přijde rodič. Vždy by se měl těmto zprávám věnovat zvláštní důraz. Děti měl od té doby někdo detailněji pozorovat, měly se zařadit aktivity pro zjištění klimatu ve třídě, třídní učitelka měla s dětmi navázat specifičtější vztah a zjistit, co se děje, jak se děti ve škole cítí, jak vychází mezi sebou vzájemně. Pochybovat o šikaně nebo ubližování může mít nedozírné následky a nikdy by se to nemělo dít. Každá škola by měla velmi usilovně, každý den, pracovat na tom, aby byla pro děti bezpečným prostorem, kde jsou respektovány a kde, pokud se stane něco nepříjemného, se jim vždy dostane zastání.