Emička, dcera maminky, která si podle poslechu neprošla zrovna šťastným obdobím. Nejprve přivedla na svět holčičku, která nebyla plánovaným dítětem, ale navíc ztratila oporu ve svém partnerovi. V období, kdy jí měl být nápomocen, byla na vše sama. Emička tedy vyrůstala pouze s maminkou a jak vím z vlastní zkušenosti, matka chtěla pro své dítě jen to nejlepší a vytvořily si na sebe vzájemný zvyk. Když pak šla Emička do první třídy, vůbec maminku nenapadlo, že by mohla nastat situace, kdy bude někdo ubližovat její holčičce. Maminka určitě prožívala lítostivé situace, kdy vedla Emičku do školy a možná si myslela, že Emička je na ní závislá, proto má takové úzkostlivé stavy. Podezřelé se začaly zdát dny, kdy Emička odmítala do školy chodit a plakala. V té chvíli maminka volila cestu navštívit psychoterapeutku, která pomocí her rozklíčovala situaci, ve které se Emička nacházela. Hra je totiž pro dítě tím nejpřirozenějším prostředím a dokáže se u ní uvolnit. Tím Emička začala zpracovávat své emoční napětí. Při hře se začaly projevovat násilné reakce, které byly následkem šikany/týrání ve škole mezi spolužáky.
Po návštěvě školy maminkou, mě velice překvapila reakce pedagogů. Jejich odmítavý postoj a nezájem. Dále mě překvapila maminka, že danou situaci neřešila i s jinými orgány nebo nepřeřadila Emičku do jiné školy.
Důležité je, že se Emičce a paní psychoterapeutce podařilo situaci otevřít a hledat řešení. Dále je důležité i to, že psychoterapeutka pomohla mamince pochopit, jak je důležité si sama připustit, že má problém a urovnat si vnitřně myšlenky a začít věřit v lepší život.
Aby práce pedagogů a školy byla přínosem, je potřeba brát danou situace velice vážně. Pokud někdo z žáků, rodičů apod. přijde s tím, že má podezření na šikanu či jiné násilné chování, mělo by se vše řádně prověřit a prošetřit. Děti jsou velice křehké duše a toto negativní jednání by mohlo mít vliv do jejich budoucího života v tom lepším případě. V tom horším případě to pak končí tragicky. Učitelé by měli absolvovat semináře na prevenci proti šikaně, žáci by měli být informováni prostřednictvím prezentací a jiných přednášek o tom, co šikana je a jak se chovat při setkání s tímto nežádoucím chováním. Dále by měli být žáci informováni, na koho se mají obrátit.